Lidé v karanténě by mohli dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, schválila v pondělí vláda. Ta navíc opět zažádá o prodloužení nouzového stavu do 16. března. Schváleno bylo také rozšíření registru o přestupky z krizového zákona a nový systém kompenzací. Podpora podnikatelů se má zjednodušit, dosáhnout na ni má více subjektů. Podnikatelé ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu budou mít kvůli krizi nově nárok na náhrady. Restrikce zavedené proti šíření nákazy kabinet nezpřísnil.
Lidé v karanténě asi budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh zákona schválila vláda. Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
„Mimořádný bonus ve výši 370 korun denně pomůže lidem chovat se zodpovědně,“ doufá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která schválení oznámila na tiskové konferenci po jednání.
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti) krok vlády ocenila, i když podle ní jeho přijetí trvalo „neskutečně dlouho“. Upozornila ale, že se bonus nevztahuje na živnostníky. „Zaměstnanci dostanou pozitivní motivaci a OSVČ ne, i když si platí nemocenské (pojištění),“ uvedla Richterová.
Podle předsedkyně výboru Jany Pastuchové (ANO) vláda podpořila živnostníky jiným krokem, a to navýšením kompenzačního bonusu, ten se však vztahuje jen na osoby samostatně výdělečně činné, které jsou zasaženy pandemií.
Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí pandemie.
Vláda chce šesté prodloužení
Ministři se také rozhodli, že budou znovu žádat o prodloužení nouzového stavu. I tentokrát usiluje menšinový kabinet o dalších 30 dnů, tedy o prodloužení nouzového stavu do 16. března. Sněmovna by žádost měla posuzovat ve čtvrtek odpoledne, v úterý budou o podmínkách podpory jednat zástupci vlády s opozicí. Nyní končí nouzový stav s nedělí 14. února.
„Situace není dobrá, opatření nemůžeme uplatňovat jinak než v nouzovém stavu,“ vysvětlil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na tiskové konferenci.
Vláda žádá o prodloužení stavu, který jí umožňuje nařizovat některá opatření, už pošesté. V minulých případech podpořili menšinovou vládu ANO a ČSSD při prodlužování stavu nouze poslanci KSČM, kteří ji v dolní komoře tolerují. Širší vedení komunistů ale v pátek doporučilo poslancům tentokrát pro prodloužení nehlasovat.
Žádná z opozičních stran vládě jasné ano neřekla. S výjimkou SPD, která prodloužení nouzového stavu odmítá, mají ostatní kluby podmínky.
„Přece se musíme zabývat jinými věcmi než jenom automatickým prodlužováním nouzového stavu, a k tomu chceme vládu dotlačit. Jak to, že nemáme lepší systém očkování, kde je nějaký odškodňovací zákon?“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
„My jsme v tomto směru nebyli osloveni. Nechci říkat, jak to hlasování dopadne, ale já bych byl rád, kdyby vláda třeba už zítra pošoupla i návrh toho takzvaného pandemického zákona,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Policejní registr se rozšíří
Vláda se také zabývala rozšířením registru o přestupky z krizového zákona. Policisté by nově mohli získat přehled o tom, kdo opětovně porušuje opatření. Při opakovaném porušování nařízení by také firmám a podnikatelům mohl hrozit až roční zákaz činnosti.
Úpravy a vyšší postihy se týkají jen porušování krizových opatření nařízených vládou, tedy například zákazu provozování služeb nebo pohybu. Netýká se naopak například nošení roušek. Správní orgán i policisté mají díky registru dostat možnost zohlednit, jestli je přestupek krizového opatření páchán opakovaně, a tomu přizpůsobit výši i druh sankce.
Vzroste kompenzační bonus
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) navrhli nový systém podpory podnikatelů, který byl následně také schválen.
Kompenzační bonus podnikatelům stoupne z 500 na 1000 korun denně. Zaměstnavatelé dále získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Hlavním kritériem bude v obou případech splnění poklesu tržeb o nejméně 50 procent. Pokračovat bude také program Antivirus, případně další podpory, která na program Antivirus navazují. Pro kongresy a veletrhy vznikne zvláštní program.
„Nový systém přinese rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují. Znamená také více peněz poškozeným živnostníkům a podnikatelům. Jeho pilířem budou programy, které se osvědčily a které fungují. Tyto programy by měly být rozšířeny a otevřeny většímu počtu subjektů. Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny,“ uvedlo ministerstvo financí.
„Řádově z deseti programů jsme se rozhodli vše zjednodušit a udělat program takový, kde žádná firma již nepropadne, nehledě na to, zda má provozovnu uzavřenou nebo zda je subdodavatelem, nebo ne,“ uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Schillerová zároveň uvedla, že v souvislosti s novým systémem kompenzací na jednání vlády otevřela problematiku novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok. „Toto všechno jsou výdaje, se kterými je třeba počítat,“ uvedla. Schválený schodek rozpočtu je letos 320 miliard korun, neobsahuje ovšem dopady zrušení superhrubé mzdy a snížení daní.
Podnikatelé ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu budou mít kvůli krizi nově nárok na náhrady, schválil rovněž kabinet. Na pomoc je připraveno 600 milionů korun. Zájemci o podporu budou muset doložit meziroční pokles obratu za březen až říjen alespoň o 30 procent. Stát jim poskytne pomoc ve výši až 60 procent nepokrytých nákladů. Limit pomoci na jednoho žadatele bude 20 milionů korun.
Pomoc se bude vztahovat k období 1. března až 31. října. Budou o ni moci žádat soukromé firmy i ty s majetkovou účastí státu, kraje či města, které byly v původní verzi z programu vyloučeny. Společnosti patřící pod kraj nebo město budou mít ale nárok na podporu jen ve výši 40 procent nepokrytých nákladů. Bez ohledu na vlastníka bude muset být ztráta za rozhodné období snížena o dotace z dalších programů veřejné podpory jako COVID – nájemné či COVID – kultura.
Podrobné informace k dotačnímu titulu by mělo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které ho připravilo, zveřejnit ještě v únoru. Následovat bude příjem žádostí otevřený minimálně 30 dnů. Resort odhaduje počet žadatelů na čtyři stovky.
MF odpustí poplatek
Ministerstvo financí odpustí poplatek za individuální žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání zpětně od 1. ledna až do 16. srpna, schválila rovněž vláda. Standardně je podle zákona poplatek za žádost o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání 300 korun. Důvodem prominutí jsou podle materiálu dopady pandemie.
„Podání daňového přiznání včas letos usnadní online finanční úřad, který s finanční správou spustíme 28. února. Lidé i firmy v něm vyřídí daňové povinnosti jednoduše a on-line. Navíc se pro elektronická podání přiznání k dani z příjmů prodlužuje lhůta o jeden měsíc, a to do 3. května,“ uvedla Schillerová.
Jednalo se o otevření škol
Členové vlády také debatovali o širším otevření škol. Na stole byl návrh od ministra školství Roberta Plagy (za ANO), který počítá s tím, že by se v první vlně, tedy již 1. března, měli do lavic vrátit maturanti a další závěrečné ročníky.
Spolu s tím se předpokládá pravidelné testování žáků i zaměstnanců. Testovat by se mělo každých 7–14 dní takzvanou neinvazivní metodou, tedy například ze slin. Školy by se o všechno staraly samy, tedy bez pomoci zdravotníků, vyčleněny by měly speciální místnosti. První fáze by se dotkla přibližně 98 tisíc studentů a také zaměstnanců, kterých je asi 30 tisíc.
Negativní výsledek by byl podmínkou, aby se děti mohly ve školách učit. Pokud by někdo nesouhlasil, distanční výuku by nutně podstupovat nemusel, ale mohl by se domluvit třeba na individuální.
Podle ministra vnitra Hamáčka má podmínky návratu maturantů 1. března do škol rozpracovat Ústřední krizový štáb, mimo jiné je třeba zajistit nákup testů a jejich distribuci.
Celé by to mělo vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. V další fázi by se potom testovali i středoškoláci s praktickou výukou v nižších ročnících, poté by se přešlo na základní školy, kde by se využívaly neinvazivní antigeny.
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) upozornil na to, že učitelé zatím nedostali vakcínu proti covidu-19. „Co se stane, když pustíme děti do škol, a pedagog najednou onemocní, bude se to šířit celým sborem a budeme muset školu zavřít,“ řekl Schiller. „Děti budou sice ve škole, ale nebude je mít kdo učit,“ uvedl hejtman.
Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) by tak mohli právě učitelé patřit k prioritním skupinám pro očkování. Předtím, než se žáci vrátí do škol, je podle ní nutné zejména vyjasnit si pravidla a organizaci jejich testování. „Musíme vědět, kdo to zaplatí, kde vezmeme testy, zda jich bude dostatek,“ řekla Pecková.
Odbory jsou proti
S návrhem, aby testování žáků zajišťovali sami učitelé, nesouhlasí vedení školských odborů. „Testování žáků je dobrý a důležitý krok k návratu dětí do školy, ale odmítáme, aby zodpovědnost za testování žáků byla přenášena na učitele,“ uvedl v tiskové zprávě předseda školských odborů František Dobšík.
Upozornil na to, že zacházení se vzorky z odběrů musí odpovídat legislativě pro nakládání s biologickým materiálem a odpady a představuje riziko pro bezpečnost práce.
Stanovení termínu pro otevření škol pro maturanty na 1. března považují odboráři za rozumné, měly by se podle nich stanovit ale i další jasné termíny nástupu dětí do škol.
Důležitým krokem k návratu žáků do lavic je podle odborářů kromě testování i přednostní očkování zaměstnanců škol a zajištění dostatečného počtu ochranných pomůcek z vládních rezerv.
