Většina mladých lidí z Česka a Slovenska si myslí, že demokracie je nejlepší politický systém pro jejich zemi. Kolem 65 procent má ale pocit, že politice nerozumí. Vyplývá to z výzkumu, který připravila Česká rada dětí a mládeže (CRDM). Postoje mladých zkoumá dlouhodobě, nové výsledky zveřejnila jen čtyři dny před výročím sametové revoluce.
Ačkoli 71 procent mladých Čechů označilo demokracii za nejlepší politický systém, většina nevěří politickým stranám. Šedesát dva procent z oslovených mladých lidí ve věku od 15 do 29 let si podle průzkumu myslí, že neřeší jejich problémy. Rozhodně či spíš jim důvěřuje pouze zhruba 25 procent z nich.
Jen o trochu víc věřili dotázaní církvím. Třetina měla důvěru v Poslaneckou sněmovnu. Vládu či Senát považovaly za věrohodné dvě pětiny mladých. Nejvíc jich věřilo armádě (74 procent), policii (70 procent) a místní samosprávě (65 procent). Víc než polovina respondentů také důvěřovala NATO a soudům (58 procent) nebo EU (51 procent).
Každý třetí mladý člověk považuje volby za plýtvání časem. Čtvrtina tázaných uvedla, že na politiku nemá žádný vliv. Podle studentky a předsedkyně Národního parlamentu dětí a mládeže Barbory Spáčilové jsou ale volby dobrá možnost, jak vyjádřit svůj politický názor. Je jí osmnáct a poprvé hlasovala v letošních krajských volbách. Ve Hněvotíně, kde žije, místní politiky zná. „Co se týče kraje, musím si zjišťovat hodně informací, abych tomu člověku věřila,“ podotýká.
„Na národní úrovni je to o to těžší, že jsou do toho zapojena média a ne všechna dávají relevantní informace,“ pokračuje Spáčilová. Třeba u poslanců oceňuje, když s voliči komunikují i jinak než přes standardní média. Ti, kteří jsou na sociálních sítích, mají podle ní u mladých větší důvěru.
Důvěra v policii a soudy se v Česku a na Slovensku liší
Průzkum ukázal, že mladí v Česku důvěřují policii nebo soudům. Podle výzkumnice a členky Rady mládeže Slovenska Veroniky Vlčkové je zkušenost mladých Čechů s těmito dvěma institucemi hodnocená mnohem lépe, než jak to vnímají mladí na Slovensku.
„Na druhé straně zase na Slovensku výrazně víc mladých lidí důvěřuje prezidentskému úřadu,“ říká Vlčková. Prezidentce Zuzaně Čaputové věřilo 70 procent mladých Slováků proti 36 procentům Čechů s důvěrou v prezidenta Miloše Zemana.
I v současné situaci si podle průzkumu 42 procent Čechů a 44 procent Slováků myslí, že osobní svoboda nemůže být omezena, i když tím může být ohroženo zdraví druhých.
„Pokud opravdu usilujeme o pravdu o spravedlivou demokratickou společnost, měli bychom být schopní v závažných případech některé své potřeby a tužby omezit ve prospěch práv a potřeb ostatních,“ míní vedoucí analytické sekce CRDM Jan Husák.
Z výzkumu taktéž vyplývá, že lépe zorientovaní ve společnosti jsou ti, kteří sympatizují s nějakou mládežnickou organizací. K politice láká třeba sdružení Youth, Speak Up! To se snaží do politiky vnášet otázky budoucnosti, například klimatické změny nebo péče o mentální zdraví. Zájem ale podle výzkumníků vyvolávají i apolitické organizace, jako je Skaut nebo YMCA.
Průzkum, podpořený programem Erasmus+, se konal mezi letošním květnem a červencem a zúčastnilo se ho 1508 lidí ve věku 15 až 29 let. Data sbírala agentura Kantar CZ. Na Slovensku informace pro slovenskou radu mládeže shromáždily agentury Focus SK a 2Muse. Do průzkumu se tam zapojilo 1500 respondentů.
