Epidemie koronaviru nutí další nemocnice v Česku k omezování péče, která se dá odložit. Neakutní zákroky od pondělí zastavily například nemocnice Pardubického kraje. Vedle přibývajících pacientů s covidem-19 je důvodem i nedostatek zdravotnického personálu. Armáda teď v Praze buduje velkou provizorní nemocnici, o několik lůžek pro nemocné s covidem-19 navýšili kapacitu i ve Vojenské nemocnici v Olomouci.
V Česku přibývá nemocnic, které omezují péči. Důvodem je i nedostatek zdravotníků
9 minut
Události ČT: Nemocnicím chybí personál, začínají omezovat péči
V pondělí ráno už začala česká armáda s přesunem materiálu na stavbu záložní nemocnice na výstavišti v pražských Letňanech. Téměř třicet vozidel transportovalo do Prahy operační sály, jednotky intenzivní péče i laboratoře. Ve dvou výstavních halách má být celkem 500 rezervních míst, zejména pro pacienty s mírnějším průběhem nemoci covid-19.
„V současné době už máme na místě jednotky intenzivní péče, které jsou umístěny ve čtyřech kontejnerech, jsou to laboratoře, je to lékárna a je to další vybavení jako stany, které budou sloužit jako vyšetřovny a zázemí pro lékařský a nelékařský personál,“ řekl ředitel Agentury vojenského zdravotnictví Ladislav Šlechta.
Všechna lůžka mají být připravena do neděle, příští týden by už provizorní nemocnice měla fungovat. Zařízení v Letňanech má být podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) záložní, využito bude jen v případě, že přestane stačit kapacita v nemocnicích.
Stát bude provozovateli platit jenom za provozní náklady nemocnice, nikoli nájem. „Já si myslím, že v tomto případě je ta finanční nebo ekonomická stránka na druhém místě. Na prvním místě je to, abychom zabezpečili v dostatečně krátké době dostatečnou kapacitu,“ uvedl majitel výstaviště v Letňanech Pavel Sehnal.
Jak budou fungovat zdravotníci v letňanské nemocnici?
Majitel areálu také uvedl, že v případě potřeby je možné kapacitu v budoucí nemocnici v Letňanech navýšit až na 2500 lůžek. „Můj odhad, nevím, na kolik je odborný, je o tom, že dostoupá to číslo na 250 až 300 tisíc nemocných. Očekávám, že jenom Praha a spádová oblast bude mít kolem třiceti tisíc nemocných,“ dodal.
Šlechta se neobává toho, že by personál, který v záložní nemocnici bude fungovat, byl nesecvičený. „To jádro zdravotnického personálu bude z našich polních nemocnic. Tito lidé secvičeni jsou, a tím, že vykonávají odbornou praxi v civilních zařízeních, tak jsou na spolupráci s civilními kolegy zvyklí,“ řekl.
V nemocnici má fungovat dvě stě vojenských zdravotníků. Šlechta odmítl kritické hlasy, které mluví o tom, že je to málo. „Úzce spolupracujeme s nemocnicí Na Bulovce, která převezme záštitu nad naším zdravotnickým zařízením,“ uvedl s tím, že o zajištění péče se stále jedná.
Armáda navyšuje kapacitu i v Olomouci
Armáda už připravila dalších šestnáct lůžek pro pacienty s koronavirem také ve Vojenské nemocnici v Olomouci. Jde o lůžka, která doposud využívali váleční veteráni.
Podle ředitele olomoucké vojenské nemocnice Martina Svobody to byl pro veterány velký zásah do jejich pohodlí. „Všichni do jednoho s tím přesunem souhlasili, byť to pro ně mnohdy bylo bolestné,“ uvedl.
Lékařka Zuzana Kvapilová, která působí právě v tomto zařízení, uvedla, že kromě staniční sestry z interny se budou o pacienty s covidem-19 starat i sestry z ostatních oddělení. „Interní sestry už nejsou, budou se zaučovat, tak tady budeme válčit společně,“ řekla.
V Pardubickém kraji omezují péči
Právě v Olomouckém kraji byla v neděli volná necelá třetina lůžek s kyslíkem, což je méně než celostátní průměr. Míst pro pacienty, kteří potřebují intenzivní péči, zbývá v Česku už jenom zhruba čtvrtina. Další nemocnice proto omezují péči, neakutní výkony zastavili v Pardubickém kraji.
„V tuto chvíli v podstatě ještě většina nemocnic je schopná využívat své běžně existující kapacity, takže to nejhorší jednoznačně máme před sebou,“ uvedl primář oddělení ARO Pardubické nemocnice Jiří Pařízek.
„Nemocnice, kromě urgentních případů, prakticky nejsou schopny vykonávat další péči,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Nemocnice momentálně oslovují pacienty, u kterých je možné operaci odložit. Omezení péče platí do odvolání.
Netolický také uvedl, že krajské nemocnice se dostávají do finančních potíží a hrozí, že kraj nebude schopen plnit včas své závazky. „Naše nemocnice jsou vázány na zálohové platby a jakékoliv další výdaje tohoto druhu mohou destabilizovat naše nemocnice,“ řekl.
Přibývá pacientů i mezi zdravotníky
V nemocnicích Pardubického kraje navíc přibývá i nakažených zdravotníků. „Co se týká lékařů, tak je to v tuto chvíli asi deset procent, ne všichni z důvodu onemocnění covidem, ale jsou to kombinace jiných onemocnění či karanténních opatření. Co se týká nelékařského personálu, tak jsme na čísle kolem 16 procent,“ uvedl ředitel nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Momentálně je v krajských nemocnicích 23 pacientů na plicní ventilaci, přitom minulý týden v pátek jich bylo 18. Nemocnice i nadále doplňují technologické vybavení, podle Gottvalda ještě nejsou na hraně kapacit. V případě většího zhoršení situace by se mohli pacienti ve vážném stavu přemisťovat do jiných zařízení mimo Pardubický kraj.
Česko už žádá o pomoc i Evropskou unii. Hasiči shánějí přes společný mechanismus civilní ochrany až 500 ventilátorů a 1800 kyslíkových jednotek. „Je to součást vlastně navyšování kapacity lůžek intenzivní péče, protože lůžka máme, ale budeme potřebovat tyto přístroje,“ nastínil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Stát už minulý týden schválil nákup dvou tisíc lůžek. Část z nich dodá firma Proma Reha z Náchodska. „Dohodli jsme se s některými našimi zákazníky, kteří jsou ochotní posečkat, protože vidí, že Česká republika aktuálně potřebuje pomoci,“ uvedl jednatel firmy Radek Jakubský.
Právě část těchto postelí by mohla využít i záložní nemocnice v pražských Letňanech. Vojáci i Správa státních hmotných rezerv budou na výstaviště navážet vybavení i v následujících dnech.
