Část tuzemských nemocnic začíná omezovat neakutní péči. Ta urgentní ale funguje dál

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Video Události
video

Události: Nemocnice začínají omezovat neakutní péči

Vůbec nejhorší situace je na Uherskohradišťsku, kde připadá 380 nakažených na 100 tisíc lidí. Nemocnice v Uherském Hradišti byla donedávna jediným místem v kraji, které o pacienty s koronavirem pečovalo, aktuálně jich tam leží 62.

Zařízení teď chybí hlavně anesteziologové, kteří už od minulého týdne chybí na operačních sálech. Na chirurgii proto zrušili všechny plánované neakutní zákroky, což je víc než polovina všech operací, které za měsíc dělají. Nejčastěji si musí počkat pacienti s křečovými žilami, s kýlou nebo lidé, kteří čekají na totální endoprotézu kyčle nebo kolena.

Ředitel nemocnice Petr Sládek proto v úterý požádal méně vytížené anesteziology o dočasnou výpomoc. „Kdyby se nám podařilo získat ty anesteziology, kteří by přišli k nám, tak je můžeme použít na uspávání na operačních sálech. Mohou to být i lékaři anesteziologové, kteří teď nevykonávají praxi,“ říká Sládek.

Sládek v Událostech, komentářích upřesnil, že v nemocnici momentálně chybí asi sto zdravotníků. „Z celkového objemu 1400 zaměstnanců je to poměrně vysoké číslo. Pokrýváte neschopenky těch, kteří jsou covid pozitivní, a ještě pokrýváte zvýšený přísun pacientů,“ poukázal. Nedostatek se týká kromě lékařů, zejména anesteziologů, také sester.

Podobným způsobem jako ta uherskohradišťská teď problém s organizací péče začaly řešit i další nemocnice včetně mnoha velkých. Že začnou odkládat neakutní zákroky, se ve čtvrtek rozhodli třeba v Pardubicích. Stejné rozhodnutí padlo i v brněnské fakultní nemocnici.

„Ke konci týdne nám z nějakých 25 sálů pojede nějakých patnáct až šestnáct, takže tu kapacitu zredukujeme, ale budeme se snažit redukovat opravdu ty výkony, které snesou odklad,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Chybí personál i lůžka

Dvaadvacet lůžek na rehabilitačním oddělení se v Brně ráno změnilo na takzvanou covid jednotku. Podle přednosty infekční kliniky Petra Husy se situace překotně změnila, tamní lékaři mají za sebou velmi náročný víkend.

„Od pátku druhého do neděle čtvrtého jsme přijali 26 pacientů, což do té doby byla věc naprosto nevídaná a vyžadovalo to obrovské nasazení,“ popisuje Husa. Na jednotce intenzivní péče se v brněnské fakultní nemocnici starají o pět lidí ve vážném stavu, dalších 62 je na běžných odděleních.

V sousední nemocnici u svaté Anny není ani takový problém nedostatek lůžek jako personálu. V tuto chvíli mají 51 pozitivních zdravotníků. Omezili proto zákroky na ortopedii. „Snažíme se teď neodkládat ty, které byly již odloženy v první vlně pandemie,“ přibližuje mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Česká televize oslovila 21 nemocnic po celé zemi, v jedenácti z nich se zatím daří péči zorganizovat tak, aby zákroky plošně rušit nemusely. Všude ale počítají, že se situace může rychle změnit. To potvrzuje i ministerstvo, očekává to zvlášť u velkých špitálů.

„Dá se čekat, že omezení nějakým způsobem být musí, jinak by nemohli přijmout tolik pacientů,“ uvádí hlavní koordinátor klinické skupiny Covid ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý. Přesná data chce získat do konce týdne. Třeba podle šéfa uherskohradišťské nemocnice nebudou v dalších dnech rozhodovat kapacity lůžek, ale síly zdravotníků, a ty v náročném provozu rychle docházejí.

Není to jen lehké onemocnění, varují infektologové 

Vzhledem k vývoji pandemie zveřejnila skupina infektologů výzvu, aby lékařská veřejnost, která se nespecializuje na infekční nemoci nevydávala prohlášení, která jsou podle jejích signatářů matoucí.

„Lidé by měli poslouchat ty, kteří o problematice vědí nejvíce. Tak jako kardiochirurgové vědí nejvíce o problematice koronárních bypassů, eventuelně jiných kardiochirurgických problematikách a stomatologové znají svou problematiku, co se týče dentální hygieny, chrupu, extrakce zubů, tak my prezentujeme veřejnosti, jak to vypadá s covidovými pacienty a covidem jako takovým,“ uvedl spoluautor výzvy, vedoucí lékař JIP na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan.

Zdůraznil, že covid-19 není vždy lehké onemocnění a také rozhodně nejde o nemoc, která by na životě ohrožovala jen nejstarší generace. Od jara se podle Sagana situace změnila a jestliže tehdy končili v nemocnicích s covidem-19 spíše lidé kolem osmdesáti, devadesáti let, dnes jsou to spíše šedesátníci. „Covid není jenom lehké onemocnění. Když se pacient dostane do nemocnice, tak jeho prognóza je velmi nejistá,“ varoval lékař.

Také podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady není samozřejmé, že ten, kdo nespadá do rizikové kategorie a nakazí se novým typem koronaviru, bude mít lehký průběh onemocnění. Jmenoval případ pacienta ve věku pod padesát let, který nespadá do žádné rizikové kategorie, a přesto skončil na umělé plicní ventilaci. Jiří Sagan vyzval veřejnost, aby si přišla vyzkoušet jednu směnu na covidové jednotce po boku infektologů.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Vývoj epidemie a kapacity nemocnic

Aby medikům nechyběla potřebná praxe kvůli nasazení proti epidemii

Pokud se bude nedostatek zdravotníků stupňovat, mohla by je vláda doplnit z řad mediků, umožňuje to od pondělí platný nouzový stav. Týkalo by se to zřejmě znovu posledních dvou ročníků. Jenže studentům chybí obecná praxe, a to paradoxně kvůli jarní výpomoci v nemocnicích během první vlny epidemie.

„Bylo to náročné, chodila jsem hlavně na noční směny, ale naučila jsem se toho hodně,“ popisuje studentka lékařství Dominika Rieglová, jak na jaře pomáhala v nemocnici. Kvůli tomu ale zanedbala dva měsíce praxe, přitom se v současné době připravuje na státnice.

„Studenti lékařské fakulty byli převážně na pracovištích odborně zaměřené na zdravotnictví, ale nedostávali tu výuku, kterou potřebovali,“ potvrzuje její zkušenost i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.