Část tuzemských nemocnic začíná omezovat neakutní péči. Ta urgentní ale funguje dál

7 minut
Události: Nemocnice začínají omezovat neakutní péči
Zdroj: ČT24

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Vůbec nejhorší situace je na Uherskohradišťsku, kde připadá 380 nakažených na 100 tisíc lidí. Nemocnice v Uherském Hradišti byla donedávna jediným místem v kraji, které o pacienty s koronavirem pečovalo, aktuálně jich tam leží 62.

Zařízení teď chybí hlavně anesteziologové, kteří už od minulého týdne chybí na operačních sálech. Na chirurgii proto zrušili všechny plánované neakutní zákroky, což je víc než polovina všech operací, které za měsíc dělají. Nejčastěji si musí počkat pacienti s křečovými žilami, s kýlou nebo lidé, kteří čekají na totální endoprotézu kyčle nebo kolena.

Ředitel nemocnice Petr Sládek proto v úterý požádal méně vytížené anesteziology o dočasnou výpomoc. „Kdyby se nám podařilo získat ty anesteziology, kteří by přišli k nám, tak je můžeme použít na uspávání na operačních sálech. Mohou to být i lékaři anesteziologové, kteří teď nevykonávají praxi,“ říká Sládek.

Sládek v Událostech, komentářích upřesnil, že v nemocnici momentálně chybí asi sto zdravotníků. „Z celkového objemu 1400 zaměstnanců je to poměrně vysoké číslo. Pokrýváte neschopenky těch, kteří jsou covid pozitivní, a ještě pokrýváte zvýšený přísun pacientů,“ poukázal. Nedostatek se týká kromě lékařů, zejména anesteziologů, také sester.

Podobným způsobem jako ta uherskohradišťská teď problém s organizací péče začaly řešit i další nemocnice včetně mnoha velkých. Že začnou odkládat neakutní zákroky, se ve čtvrtek rozhodli třeba v Pardubicích. Stejné rozhodnutí padlo i v brněnské fakultní nemocnici.

„Ke konci týdne nám z nějakých 25 sálů pojede nějakých patnáct až šestnáct, takže tu kapacitu zredukujeme, ale budeme se snažit redukovat opravdu ty výkony, které snesou odklad,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Chybí personál i lůžka

Dvaadvacet lůžek na rehabilitačním oddělení se v Brně ráno změnilo na takzvanou covid jednotku. Podle přednosty infekční kliniky Petra Husy se situace překotně změnila, tamní lékaři mají za sebou velmi náročný víkend.

„Od pátku druhého do neděle čtvrtého jsme přijali 26 pacientů, což do té doby byla věc naprosto nevídaná a vyžadovalo to obrovské nasazení,“ popisuje Husa. Na jednotce intenzivní péče se v brněnské fakultní nemocnici starají o pět lidí ve vážném stavu, dalších 62 je na běžných odděleních.

V sousední nemocnici u svaté Anny není ani takový problém nedostatek lůžek jako personálu. V tuto chvíli mají 51 pozitivních zdravotníků. Omezili proto zákroky na ortopedii. „Snažíme se teď neodkládat ty, které byly již odloženy v první vlně pandemie,“ přibližuje mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Česká televize oslovila 21 nemocnic po celé zemi, v jedenácti z nich se zatím daří péči zorganizovat tak, aby zákroky plošně rušit nemusely. Všude ale počítají, že se situace může rychle změnit. To potvrzuje i ministerstvo, očekává to zvlášť u velkých špitálů.

„Dá se čekat, že omezení nějakým způsobem být musí, jinak by nemohli přijmout tolik pacientů,“ uvádí hlavní koordinátor klinické skupiny Covid ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý. Přesná data chce získat do konce týdne. Třeba podle šéfa uherskohradišťské nemocnice nebudou v dalších dnech rozhodovat kapacity lůžek, ale síly zdravotníků, a ty v náročném provozu rychle docházejí.

Není to jen lehké onemocnění, varují infektologové

Vzhledem k vývoji pandemie zveřejnila skupina infektologů výzvu, aby lékařská veřejnost, která se nespecializuje na infekční nemoci nevydávala prohlášení, která jsou podle jejích signatářů matoucí.

„Lidé by měli poslouchat ty, kteří o problematice vědí nejvíce. Tak jako kardiochirurgové vědí nejvíce o problematice koronárních bypassů, eventuelně jiných kardiochirurgických problematikách a stomatologové znají svou problematiku, co se týče dentální hygieny, chrupu, extrakce zubů, tak my prezentujeme veřejnosti, jak to vypadá s covidovými pacienty a covidem jako takovým,“ uvedl spoluautor výzvy, vedoucí lékař JIP na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan.

Zdůraznil, že covid-19 není vždy lehké onemocnění a také rozhodně nejde o nemoc, která by na životě ohrožovala jen nejstarší generace. Od jara se podle Sagana situace změnila a jestliže tehdy končili v nemocnicích s covidem-19 spíše lidé kolem osmdesáti, devadesáti let, dnes jsou to spíše šedesátníci. „Covid není jenom lehké onemocnění. Když se pacient dostane do nemocnice, tak jeho prognóza je velmi nejistá,“ varoval lékař.

Také podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady není samozřejmé, že ten, kdo nespadá do rizikové kategorie a nakazí se novým typem koronaviru, bude mít lehký průběh onemocnění. Jmenoval případ pacienta ve věku pod padesát let, který nespadá do žádné rizikové kategorie, a přesto skončil na umělé plicní ventilaci. Jiří Sagan vyzval veřejnost, aby si přišla vyzkoušet jednu směnu na covidové jednotce po boku infektologů.

26 minut
Události, komentáře: Vývoj epidemie a kapacity nemocnic
Zdroj: ČT24

Aby medikům nechyběla potřebná praxe kvůli nasazení proti epidemii

Pokud se bude nedostatek zdravotníků stupňovat, mohla by je vláda doplnit z řad mediků, umožňuje to od pondělí platný nouzový stav. Týkalo by se to zřejmě znovu posledních dvou ročníků. Jenže studentům chybí obecná praxe, a to paradoxně kvůli jarní výpomoci v nemocnicích během první vlny epidemie.

„Bylo to náročné, chodila jsem hlavně na noční směny, ale naučila jsem se toho hodně,“ popisuje studentka lékařství Dominika Rieglová, jak na jaře pomáhala v nemocnici. Kvůli tomu ale zanedbala dva měsíce praxe, přitom se v současné době připravuje na státnice.

„Studenti lékařské fakulty byli převážně na pracovištích odborně zaměřené na zdravotnictví, ale nedostávali tu výuku, kterou potřebovali,“ potvrzuje její zkušenost i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Minimálně jedna žena je zraněná těžce. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 22 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 25 mminutami

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, podle Zůny je armáda potřebuje

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 56 mminutami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 2 hhodinami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 4 hhodinami
Načítání...