Část tuzemských nemocnic začíná omezovat neakutní péči. Ta urgentní ale funguje dál

7 minut
Události: Nemocnice začínají omezovat neakutní péči
Zdroj: ČT24

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Vůbec nejhorší situace je na Uherskohradišťsku, kde připadá 380 nakažených na 100 tisíc lidí. Nemocnice v Uherském Hradišti byla donedávna jediným místem v kraji, které o pacienty s koronavirem pečovalo, aktuálně jich tam leží 62.

Zařízení teď chybí hlavně anesteziologové, kteří už od minulého týdne chybí na operačních sálech. Na chirurgii proto zrušili všechny plánované neakutní zákroky, což je víc než polovina všech operací, které za měsíc dělají. Nejčastěji si musí počkat pacienti s křečovými žilami, s kýlou nebo lidé, kteří čekají na totální endoprotézu kyčle nebo kolena.

Ředitel nemocnice Petr Sládek proto v úterý požádal méně vytížené anesteziology o dočasnou výpomoc. „Kdyby se nám podařilo získat ty anesteziology, kteří by přišli k nám, tak je můžeme použít na uspávání na operačních sálech. Mohou to být i lékaři anesteziologové, kteří teď nevykonávají praxi,“ říká Sládek.

Sládek v Událostech, komentářích upřesnil, že v nemocnici momentálně chybí asi sto zdravotníků. „Z celkového objemu 1400 zaměstnanců je to poměrně vysoké číslo. Pokrýváte neschopenky těch, kteří jsou covid pozitivní, a ještě pokrýváte zvýšený přísun pacientů,“ poukázal. Nedostatek se týká kromě lékařů, zejména anesteziologů, také sester.

Podobným způsobem jako ta uherskohradišťská teď problém s organizací péče začaly řešit i další nemocnice včetně mnoha velkých. Že začnou odkládat neakutní zákroky, se ve čtvrtek rozhodli třeba v Pardubicích. Stejné rozhodnutí padlo i v brněnské fakultní nemocnici.

„Ke konci týdne nám z nějakých 25 sálů pojede nějakých patnáct až šestnáct, takže tu kapacitu zredukujeme, ale budeme se snažit redukovat opravdu ty výkony, které snesou odklad,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Chybí personál i lůžka

Dvaadvacet lůžek na rehabilitačním oddělení se v Brně ráno změnilo na takzvanou covid jednotku. Podle přednosty infekční kliniky Petra Husy se situace překotně změnila, tamní lékaři mají za sebou velmi náročný víkend.

„Od pátku druhého do neděle čtvrtého jsme přijali 26 pacientů, což do té doby byla věc naprosto nevídaná a vyžadovalo to obrovské nasazení,“ popisuje Husa. Na jednotce intenzivní péče se v brněnské fakultní nemocnici starají o pět lidí ve vážném stavu, dalších 62 je na běžných odděleních.

V sousední nemocnici u svaté Anny není ani takový problém nedostatek lůžek jako personálu. V tuto chvíli mají 51 pozitivních zdravotníků. Omezili proto zákroky na ortopedii. „Snažíme se teď neodkládat ty, které byly již odloženy v první vlně pandemie,“ přibližuje mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Česká televize oslovila 21 nemocnic po celé zemi, v jedenácti z nich se zatím daří péči zorganizovat tak, aby zákroky plošně rušit nemusely. Všude ale počítají, že se situace může rychle změnit. To potvrzuje i ministerstvo, očekává to zvlášť u velkých špitálů.

„Dá se čekat, že omezení nějakým způsobem být musí, jinak by nemohli přijmout tolik pacientů,“ uvádí hlavní koordinátor klinické skupiny Covid ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý. Přesná data chce získat do konce týdne. Třeba podle šéfa uherskohradišťské nemocnice nebudou v dalších dnech rozhodovat kapacity lůžek, ale síly zdravotníků, a ty v náročném provozu rychle docházejí.

Není to jen lehké onemocnění, varují infektologové

Vzhledem k vývoji pandemie zveřejnila skupina infektologů výzvu, aby lékařská veřejnost, která se nespecializuje na infekční nemoci nevydávala prohlášení, která jsou podle jejích signatářů matoucí.

„Lidé by měli poslouchat ty, kteří o problematice vědí nejvíce. Tak jako kardiochirurgové vědí nejvíce o problematice koronárních bypassů, eventuelně jiných kardiochirurgických problematikách a stomatologové znají svou problematiku, co se týče dentální hygieny, chrupu, extrakce zubů, tak my prezentujeme veřejnosti, jak to vypadá s covidovými pacienty a covidem jako takovým,“ uvedl spoluautor výzvy, vedoucí lékař JIP na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan.

Zdůraznil, že covid-19 není vždy lehké onemocnění a také rozhodně nejde o nemoc, která by na životě ohrožovala jen nejstarší generace. Od jara se podle Sagana situace změnila a jestliže tehdy končili v nemocnicích s covidem-19 spíše lidé kolem osmdesáti, devadesáti let, dnes jsou to spíše šedesátníci. „Covid není jenom lehké onemocnění. Když se pacient dostane do nemocnice, tak jeho prognóza je velmi nejistá,“ varoval lékař.

Také podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady není samozřejmé, že ten, kdo nespadá do rizikové kategorie a nakazí se novým typem koronaviru, bude mít lehký průběh onemocnění. Jmenoval případ pacienta ve věku pod padesát let, který nespadá do žádné rizikové kategorie, a přesto skončil na umělé plicní ventilaci. Jiří Sagan vyzval veřejnost, aby si přišla vyzkoušet jednu směnu na covidové jednotce po boku infektologů.

26 minut
Události, komentáře: Vývoj epidemie a kapacity nemocnic
Zdroj: ČT24

Aby medikům nechyběla potřebná praxe kvůli nasazení proti epidemii

Pokud se bude nedostatek zdravotníků stupňovat, mohla by je vláda doplnit z řad mediků, umožňuje to od pondělí platný nouzový stav. Týkalo by se to zřejmě znovu posledních dvou ročníků. Jenže studentům chybí obecná praxe, a to paradoxně kvůli jarní výpomoci v nemocnicích během první vlny epidemie.

„Bylo to náročné, chodila jsem hlavně na noční směny, ale naučila jsem se toho hodně,“ popisuje studentka lékařství Dominika Rieglová, jak na jaře pomáhala v nemocnici. Kvůli tomu ale zanedbala dva měsíce praxe, přitom se v současné době připravuje na státnice.

„Studenti lékařské fakulty byli převážně na pracovištích odborně zaměřené na zdravotnictví, ale nedostávali tu výuku, kterou potřebovali,“ potvrzuje její zkušenost i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 9 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 9 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 14 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 14 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
před 23 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
včera v 20:25

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
včera v 20:03
Načítání...