Vyhlášení nouzového stavu a na něj navazujících omezení je podle ústavního právníka Marka Antoše v pořádku a soudně prakticky nepřezkoumatelné. Vyplývá to z rozhodnutí, které učinil Ústavní soud již na jaře. Právník ale zapochyboval o tom, zda jsou plně v souladu se zákony restrikce, které již ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo. Například k nařízení zavírací hodiny podle Antoše stávající zákon o ochraně veřejného zdraví nestačí. Ústavní právník byl hostem Interview ČT24.
Omezit práva za nouzového stavu je v pořádku. Jiné to je, když nouzový stav není, míní ústavní právník
Marek Antoš v Interview ČT24: Na jaře bylo hájitelné, že vláda rozhoduje naslepo, dnes už to neplatí (zdroj: ČT24)
Vláda vyhlásila s účinností od 5. října v Česku nouzový stav. Na něj navázala řadu nových omezení, mimo jiné dočasně přestanou chodit do školy studenti vyšších gymnázií a dalších středních škol, omezí se shromažďování lidí uvnitř i venku a nebude se smět zpívat.
Podle ústavního právníka Marka Antoše jsou podobná omezení vyhlášená v rámci nouzového stavu právně v pořádku a soudně prakticky nepřezkoumatelná. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který se vyjadřoval k nouzovému stavu, který v republice platil již na jaře.
„Ústavní soudci nebyli jednotní a měli různý pohled na to, do jaké míry se mají nebo nemají zabývat touto otázkou. Nakonec převládl postoj, že pokud nejde o zjevný exces, tak má Ústavní soud za to, že mu nepřísluší zasahovat. Že je to věc, kde se má vláda kontrolovaná Poslaneckou sněmovnou rozhodnout sama. Excesem by mohlo být vyhlášení nouzového stavu kvůli umožnění státního převratu,“ přiblížil.
Nouzový stav je i podle vlády právní rámec, který jí umožňuje vyhlašovat nové restrikce, což ovšem vzbuzuje otázky ohledně toho, co se dělo dosud. Aniž by dosud nouzový stav platil, ministerstvo zdravotnictví například vyhlásilo zavírací hodinu pro restaurace, bary a další noční podniky. Svoji pravomoc taková omezení zavést opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví.
Podle ústavního právníka je taková právní konstrukce ale problematická. „Objevují se vlivné a silné názory, že je to příliš široká interpretace zákona. Že tam, kde má dojít k omezení základního práva, je potřeba mít mnohem pevnější základ než kaučukové, obecné ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, kde se píše, že ministerstvo může zakázat některé činnosti v zájmu omezení šíření epidemie,“ poukázal Antoš. Připustil však, že „tuto otázku soudy ještě nerozřešily“.
Sám míní, že je situace odlišná u jednotlivých opatření. Ministerstvo zdravotnictví podle právníka mohlo vyhlásit nařízení, která nepředstavují přímé omezení základních práv, jako je povinnost nosit roušky.
Například u zavírací hodiny je to však jiné. „Tam, kde jde o zásahy do základních práv – to může být zásah do práva na vzdělání při uzavírání škol nebo tam, kde jde o zásah do práva podnikat, kde se přikazuje uzavření provozoven – je potřeba mít konkrétní zákonný základ,“ srovnal.
Ústavní právník zdůraznil, že ani nouzový stav nedělá z vlády absolutního vládce nad republikou. Práva, která je možné za této situace omezit, definuje krizový zákon. „Tam je uvedeno několik práv – právo podnikat ve vztahu k provozovnám, které mohou být zavírány, je tam vymezeno právo vlastnit majetek, je tam do určité míry v úzkém rozsahu vymezeno právo nedotknutelnosti osoby a obydlí, je tam také připuštěna možnost omezit svobodu pobytu a pohybu. Ostatní základní práva, těch se nouzový stav netýká a vláda je omezit nemůže,“ zdůraznil Marek Antoš.
Momentálně je to těžko představitelné, ale mohla by nastat i ideální možnost, kdy by po zavedení nových restrikcí začal počet nemocných rychle klesat. V tom případě nebude nikdo vládě bránit nouzový stav ukončit dříve než za 30 dní, na které jej zatím vyhlásila. „Jak vláda, tak Poslanecká sněmovna může vyhlášený nouzový stav kdykoli zrušit. Limit je pouze horní,“ uzavřel právník.