Zeman jmenoval předsedkyní Městského soudu v Praze Jaroslavu Pokornou, ve funkci nahradí Vávru

Novou předsedkyní Městského soudu v Praze se od října stane Jaroslava Pokorná. Do funkce ji ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Pokorná ve funkci nahradí Libora Vávru, kterému na konci září vyprší sedmiletý mandát. Zeman jmenoval i nového šéfa Krajského soudu v Plzni, kterým se stane Alexandr Krysl. Nahradí Miloslava Sedláčka. Kromě toho prezident ve středu jmenoval 33 nových soudců.

Jaroslava Pokorná při jmenování předsedkyní Městského soudu v Praze
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Ceremoniál na Pražském hradě byl prvním veřejným prezidentovým vystoupením od konce června, kdy měl projev na americké ambasádě u příležitosti oslav Dne nezávislosti.

„Jediné, co bych vám popřál, je, abyste se nenechali ovlivnit ve vaší náročné práci nikým jiným než sebou samým, vaším zdravým rozumem, vaším právním citem, a nikoliv lobbistickými skupinami, které bohužel zejména v Praze mají svoji doménu. Věřím, že i na základě vašeho minulého profesního životopisu tomuto cíli dostojíte,“ řekl Zeman.

Soudcovská rada doporučovala Kadlece a Levého

Do výběrového řízení na šéfa Městského soudu v Praze se přihlásilo pět zájemců, z toho tři jeho místopředsedové. Soudcovská rada doporučila jako nejvhodnějšího kandidáta současného místopředsedu trestního úseku Jana Kadlece. Výběrová komise ministerstva spravedlnosti ale dala přednost Pokorné, která je předsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 10.

„Zná dokonale prostředí a problematiku řízení obvodních soudů. Nebojí se přijímat i nepopulární opatření, a pokud je považuje za nezbytná, najde způsob, jak je aplikovat prakticky,“ uvedlo ministerstvo, podle kterého je Pokorná náročná a důsledná k podřízeným, kolegům i sama k sobě.

O post předsedy plzeňského krajského soudu se ucházeli dva jeho místopředsedové: vedle Krysla, který má na starosti úsek správního soudnictví, to byl Jiří Levý, který řídí občanskoprávní sekci. Soudcovská rada doporučila Levého, ve výběrovém řízení ale vyhrál Krysl.

Většina jmenovaných soudců jsou ženy

Prezident Zeman na Hradě také jmenoval celkem 33 nových soudců, mezi nimi dvacet žen. Mají nahradit své kolegy, kteří odcházejí do penze. Nejvíce posil získaly obvodní soudy, které spadají pod pražský městský soud. 

Seznam kandidátů, které navrhla ministryně Benešová, schválila před dvěma týdny vláda. Jsou ve věku od 30 do 42 let. Většina nováčků má za sebou jinou právní praxi než justiční čekatelství – jsou mezi nimi asistenti soudců, dva advokáti, dva vyšší soudní úředníci či jedna státní zástupkyně.

Deset nových soudců posílí obvod Městského soudu v Praze, šest zamíří pod ostravský krajský soud, pět pod Krajský soud v Praze a čtyři pod brněnský i ústecký krajský soud. Tři posily přijdou do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a poslední pod Krajský soud v Plzni.

Zeman připomněl Sotoláře a Vitáskovou

Prezident při jmenování nových soudců připomněl dva konkrétní případy z justice. První se týkal soudce Alexandra Sotoláře, který čelil kárnému řízení kvůli manipulaci s protokoly v kauze Opencard, druhý pak pravomocného osvobození bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.

„Velice vám přeji, abyste se nikdy nedostali do podobné situace. Aby vás nikdo nechtěl svléci z taláru, ale také, aby když vaše rozhodnutí bude přezkoumáváno, bylo shledáno oprávněným a spravedlivým,“ prohlásil prezident.

O soudci pražského městského soudu Sotolářovi Zeman řekl, že falšoval protokoly z jednání. „Tedy upravoval, ale já říkám falšoval,“ poznamenal. Připomněl, že ministryně Benešová chtěla Sotoláře zbavit taláru. „Zvítězila soudcovská solidarita, byl pouze zbaven funkce předsedy senátu,“ podotkl.

V souvislosti s Vitáskovou Zeman zrekapituloval, že byla původně v první instanci odsouzena do vězení, ale nakonec ji soudy „po řadě odvolání“ zprostily viny. „Doba, která uplynula, znamenala trauma nejenom pro Alenu Vitáskovou, ale i pro další, kteří se mohli ocitnout v podobné situaci,“ uvedl. Připomněl starořímskou zásadu „in dubio pro reo“, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného.