Zdařilá revoluce mi dodala naději a sílu. Mělo to smysl, věří herec Jan Potměšil

27 minut
Interview ČT24: Jan Potměšil
Zdroj: ČT24

„My sami jsme autory svých příběhů. To je svoboda. O to jsme všichni usilovali v osmdesátém devátém. A my se to musíme učit, učit se být svobodní, dělat to, po čem toužíme, naplňovat životy tak, jak chceme my. A to je přeci úžasné,“ říká herec Jan Potměšil, který v Interview ČT24 vzpomíná na život za totality i události listopadu 1989. Na to, aby po probuzení z kómatu pochopil, že se revoluce zdařila, prý stačila jedna věta jeho otce: „Václav Havel už je prezidentem.“

Že nechce žít v tehdejším režimu, si Potměšil podle svých slov uvědomil naštěstí docela brzy. Především zásluhou široké rodiny, která byla zvyklá diskutovat o dění. „Pochopil jsem, že žijeme ve schizofrenním modelu světa. Doma se něco smí říkat a něco jiného je venku za okny. Postupně jsem si začal klást otázky, proč například nemohu vidět oceňovaný film Miloše Formana, který natočil v Americe,“ líčí herec.

Postupně mu začalo docházet, že za to může režim. „Když člověk začal takto uvažovat, tak začal spontánně potkávat lidi, kteří uvažovali podobně, nebo dokonce v tom žili a dokázali o tom podat svědectví nebo nás nasměrovat k literatuře. Už v dospívání jsem měl jasno, že musím prověřit informace, které nám režim a média nabízí, protože to je propaganda,“ popisuje dále Potměšil.

Strach z komunistického režimu podle něj brzdil celý národ. „Strach byl zásadní stavební kámen, kterým se režim snažil působit na všechny občany. Strach člověka paralyzuje. Život ve strachu byl hlavní moment, který mě nakopnul pro to, abych něco dělal,“ vysvětluje svou motivaci k protirežimní aktivitě.

Osvobození ptáčka

Divadelní prostředí bylo podle Potměšila více rebelské, svobodnější, začal tam proto chodit velmi rád. Jinotaje a historické souvislosti z různých her se totiž ukazovaly být platné i pro socialistické období. „Myšlenka se nedá zadržet. Člověk si mohl ulevit, zasmát se. Podprahově se člověk dovídal jiné informace než ty prvoplánové,“ oceňuje herec.

Vzpomíná mimo jiné na svou roli Václava II., při které v divadle zněl svatováclavský chorál, jejž publikum zpívalo spolu s ním. „Šel jsem na jevišti až dopředu a tam jsem otevřel klec a pustil na svobodu zamčeného ptáčka. To mi přišlo jako krásný obraz a všichni, co jsem slyšel, to vnímali stejně, byť se o tom explicitně nemluvilo. To byly momenty, které mi přišly smysluplné,“ vypráví Potměšil.

Shromáždění na pražském Albertově v listopadu 1989 bylo pro něj neuvěřitelně silné, protože se vzpomínalo na potlačení demonstrací z roku 1939. „Naplnilo mě to velkou nadějí, že mluvíme o svobodě teď a tady,“ doplňuje. Shodou okolností prý měl později divadelní zkoušku právě na Národní třídě.

„Tak nečekaně a překotně se věci vyvíjejí. Zpětně jsem moc šťastný, že se věci děly tak rychle a tak mohutně zasáhly vědomí většiny lidí ve státě,“ říká Potměšil. Strach v té době prý necítil. „Naopak jsem cítil, že se všichni víc a víc odvážili, měli důvěru a sílu. Neměl jsem okamžik, kdy by mi v hlavě začala blikat nějaká kontrolka. Protože jsem věřil, že to má smysl, že je to důležité,“ tvrdí herec.

Vzpomíná také, jak měl osobně předat vzkaz Václavu Havlovi. Ten papír strčil do kapsy saka, Potměšil ale měl dohlédnout na to, aby si Havel text ihned přečetl. „Sáhnul do kapes a vyndal desítky vzkazů. Zhrozil jsem se, ale on trpělivě hledal, našel, přečetl si to, zvážněl a řekl mi, že to je moc důležité. To je pro mě zážitek na celý život. Najednou jsem měl pocit, že se ty věci měly dít a děly,“ líčí herec.

Nebylo to jednoduché, nikdo nás nevítal

Potměšil také v listopadu 1989 vnímal výrazné rozdělení hlavního města a regionů. „Média i cenzura udělaly své a úplně rozdělily lidi. Když jsme například jeli do Domažlic, tak jsme lidi vůbec nezajímali. Snažili jsme se někoho získat, aby nám naslouchal, abychom předali relevantní informace z toho, co se stalo na Národní třídě,“ popisuje.

Dlouho prý trvalo, než jim lidé naslouchali, nakonec ale byli zvědaví. „Odjížděli jsme s pocitem, že to mělo smysl, ale vůbec to nebylo jednoduché, že by nás někdo čekal nebo vítal,“ doplňuje Potměšil.

Životy za nás nikdo nebude psát. My sami jsme autory svých příběhů. To je svoboda. O to jsme všichni usilovali v osmdesátém devátém. Že nám nikdo nebude říkat, co máme dělat, ale my sami máme možnost si zvolit to nejlepší, co chceme, a zároveň za to nést zodpovědnost. To je nová zkušenost, najednou všechno můžeme. A my se to musíme učit, učit se být svobodní, dělat to, po čem toužíme, naplňovat životy tak, jak chceme my. A to je přeci úžasné.
Jan Potměšil
herec

Ne vždy se podle jeho slov podařilo proniknout například k dělníkům do závodů. „V čakovickém masokombinátu nás nechtěl pustit vrátný, který byl hrozně důležitý. S pistolí za pasem, kterou pořád třímal v ruce, abychom viděli, že má zbraň. Přemlouvali jsme ho, ale nepodařilo se,“ vybavuje si Potměšil. Nakonec jejich materiály do areálu pronesl kolemjdoucí řezník, dodává.

„Informace jsou nejdůležitější. Když bude dezinformace a lidi nebudou vědět, co se skutečně stalo, budou si myslet, že si jenom vymýšlíme nebo je to celé virtuální, tak se nedomluvíme,“ míní herec.

Václav Havel už je prezidentem

Jedna z takových cest se Potměšilovi stala osudnou. Při návratu z Ostravy utrpěl při autonehodě zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. Z kómatu se herec probudil po dvou měsících, do již svobodné země. „To mi dodalo absolutní naději a sílu. Až později jsem se dozvěděl, že moje naděje na přežití byla sedm procent. To není moc,“ konstatuje Potměšil.

Po probuzení prý vůbec netušil, kde je. „Do toho ticha táta jemně pustil jednu holou větu: ‚Václav Havel už je prezidentem.‘ Najednou mi bylo všechno jasné. Najednou jsem pochopil, že naděje, kterou jsme ani nevyslovovali zpočátku, se stala,“ vzpomíná.

Hlavně díky velikosti Havlova ducha se vše podařilo přenést z ideje do reálné svobody, je přesvědčen Potměšil. Proto ho mrzí kritika Havla nebo nálepky jako „pravdoláskaři“. „Každý má nárok na svůj názor, ale připadá mi to velmi krátkozraké. Připadá mi to, jako kdyby to někdo podsouval, vytvářel virtuální okamžiky. Mám pocit, že je to tendenční provokace, aby se jeho (Havlův) význam a myšlenky zlehčovaly. Aby mohl být někým důležitým někdo jiný,“ uvažuje herec.

Rád by prý se zastánci podobných názorů mluvil. „I Václav by si přál, abychom vedli dialog,“ je přesvědčen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
před 9 mminutami

Část Česka zasáhly silné bouřky, hasiči hlásí desítky výjezdů

Severní polovinou Česka v úterý odpoledne zasáhly silné bouřky. Meteorologové varovali před větrem s nárazy až 75 kilometrů v hodině či přívalovým deštěm. K večeru se bouře dostaly také na Moravu a do Slezska. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
11:25Aktualizovánopřed 46 mminutami

Lékaři provedli poslední vyšetření v léčbě malé Madlen

Lékaři Fakultní nemocnice Motol v úterý provedli poslední vyšetření v léčbě dvouleté Madlen, které ukázalo, jestli se plně obnovila její krvetvorba, nebo bude potřeba transplantace kostní dřeně. Vzorky ošetřující lékařka odebrala přímo z pánevní kosti. Bioptickou jehlu potřebovala zavrtat poměrně hluboko, aby se jí podařilo vytáhnout alespoň dvoucentimetrový váleček. Krevní obraz Madlen zatím vypadá dobře, ale stoprocentní verdikt padne za dva týdny, až budou hotové laboratorní rozbory. Příběh dvouleté dívky na jaře oslovil širokou veřejnost, a registry dárců tak během několika týdnů překonaly obvyklý roční nábor.
před 55 mminutami

Novela o fyzických trestech u dětí čeká na Pavlův podpis, kritici žádají veto

Na podpis prezidenta Petra Pavla čeká novela občanského zákoníku, která ustanovuje nepřijatelnost fyzických trestů u dětí. Zásadně mění rozvody a úpravu péče o potomky. Podle kritiků norma nepříznivě dopadne právě na děti. Žádají proto, aby ji prezident odmítl. To by ale podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové byla velká chyba.
před 1 hhodinou

Řidič pomohl zastavit prchajícího cyklistu. Policie nabádá spíše k opatrnosti

Policii ujížděl v pražských ulicích na kradeném kole, byl pod vlivem drog a celostátně hledaný. Honičku ukončil až řidič, který mu v tunelu zabránil v jízdě. Policie ale obecně před podobnými zákroky varuje a nabádá lidi, aby neriskovali vlastní zdraví či majetek. Snažit se pomoci se navíc nemusí vyplatit, úmyslné škody totiž pojišťovny běžně neproplácejí. Připouštějí ale výjimky.
před 1 hhodinou

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím NATO prodávat moderní zbraně, přičemž Aliance bude tyto dodávky koordinovat.
před 2 hhodinami

Čeští hasiči v Texasu našli dvě oběti záplav, dál pátrají po pohřešovaných

Šestnáct hasičů z Česka absolvovalo v pondělí první nasazení v masivními povodněmi zasaženém Texasu. Konkrétně propátrávali oblast podél koryta řeky Guadalupe u města Center Point, informovalo v úterý generální ředitelství tuzemských hasičů.
11:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 5 hhodinami
Načítání...