Soud rehabilitoval Pavla Wonku, posledního politického vězně, který zemřel za mřížemi

Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Jiří Wonka se u soudu domáhal toho, aby soud řekl, zda vzetí Pavla Wonky do vazby a jeho trestní stíhání bylo oprávněné, či nikoliv. Tuto otázku podle Jiřího Wonky dosud soudy neřešily. „Jde mi o morální stránku věci. Kvůli odškodnění to nedělám,“ řekl Jiří Wonka.

S návrhem Jiřího Wonky na bratrovu rehabilitaci se ztotožnil i státní zástupce Vladimír Štěpánek, podle kterého bylo zbavení osobní svobody Pavla Wonky v dubnu 1988 nezákonné.

Šest dní po rozsudku Wonka ve vězení zemřel

Pavel Wonka byl vzat do vazby 5. dubna 1988 a 20. dubna byl Okresním soudem v Trutnově nepravomocně odsouzen za porušení takzvaného ochranného dohledu k pěti měsícům vězení. K soudu byl tehdy dopraven ve špatném stavu na kolečkovém křesle.

Proti rozsudku se Pavel Wonka odvolal, ale odvolacího rozhodnutí se nedočkal, protože šest dní po rozsudku zemřel ve věku 35 let ve věznici v Hradci Králové. Celé řízení pak odvolací Krajský soud v Hradci Králové zastavil. „Mravní sporná otázka, zda byl, či nebyl vinen, tak zůstala nezodpovězena,“ řekl Wonkův advokát Lubomír Müller.

Pavel Wonka byl podle něj v roce 1988 perzekvován za to, že nedodržel ochranný dohled, který mu byl udělen rozsudkem roku 1986. „Tento rozsudek byl po roce 1989 plně rehabilitován, takže vlastně nebyl podklad k tomu, aby byl za maření úředního dohledu v roce 1988 perzekvován,“ uvedl Müller. I další odsuzující rozsudky nad Pavlem Wonkou z doby totality soudy po roce 1989 rehabilitovaly.

Jiří Wonka původně svůj návrh letos v lednu podal k trutnovskému soudu. Všichni trutnovští soudci, kteří podle rozvrhu práce připadali v úvahu, se ale z případu vyloučili. Případ tak řešil náchodský soud.

Jiří Wonka se u soudů ještě domáhá toho, aby bylo obnoveno řízení v případu stíhání Pavla Wonky z roku 1981 za údajné neoprávněné vniknutí do bytu tchyně. Soudy tehdy řízení zastavily pro neúčelnost, protože v jiné věci Wonkovi hrozil vyšší trest. Jiří Wonka se chce domoci výroku, že jeho bratr byl v této věci nevinen.

Wonka byl posmrtně vyznamenán

Před listopadem 1989 byl Pavel Wonka za své názory a činnost perzekvován a několikrát skončil ve vězení. Odsouzen byl za smyšlené činy. Zpráva o Wonkově úmrtí vyvolala pobouření i ve světě. Pohřeb se uskutečnil v rodném Vrchlabí za účasti asi dvou tisíc lidí.

Loni v únoru bylo bratrům Wonkovým uděleno osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunistickému režimu, Pavlu Wonkovi in memoriam. V roce 2013 byl Pavel Wonka posmrtně oceněn prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

V roce 2014 vzbudil pozornost dokument režisérky Libuše Rudinské nazvaný Pavel Wonka se zavazuje. Autorka v něm zpovídala osoby, které s ním přišly do styku z okruhu přátel i z okruhu StB. Jiří Wonka dokument označil za snůšku lží, polopravd a věcí vytržených z kontextu. Podle Jiřího Wonky jeho bratr nikdy vědomě s StB nespolupracoval a závazek o spolupráci, který byl v dokumentu jedním z hlavních důkazů, nemohl v létě 1983 podepsat. Byli spolu totiž na dovolené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...