Podnikatel načerno staví v chráněném přírodním parku. Dělají to i jiní, hájí se

Vlivný severočeský podnikatel se svojí známou staví dům v chráněném přírodním parku, kde jsou jakékoliv stavby přísně zakázané. Nedbal na výslovné zákazy úřadů, hájí se tím, že se stavbou nemá nic společného a nejde o jedinou černou stavbu v Česku. Případem se zabývali Reportéři ČT.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Podnikatel načerno staví v chráněné krajině

V Dolním Poohří i přes výslovný zákaz úřadů roste v chráněné oblasti dům. V posledních měsících základovou desku doplnily obvodové zdi a také půl kilometru dlouhý plot. Na konci srpna se tu také vážně zranil stavební dělník, který poté zemřel v nemocnici.

„Výstavba, o které hovoříme, se nachází v podstatě uprostřed panenské přírody v chráněné oblasti. A její částí prochází biokoridor, který je takovýmito výstavbami nebo třeba ploty, které vznikají kolem těchto staveb, narušován. Proto je nepřípustné, aby bez stavebního povolení taková výstavba v místě probíhala,“ vysvětluje Jan Vancl, mluvčí Městského úřadu Roudnice nad Labem.

Že úřady stavbu zakázaly, potvrzuje vedoucí Odboru stavebního úřadu a životního prostředí v Libochovicích Dušan Oslej. „Existuje už i zákaz stavebních prací od životního prostředí. Takže úřady podle mého nikde nepochybily. Ta stavba je zakázaná,“ uvedl.

Dva majitelé, jeden e-mail

Za stavbou stojí podnikatelka v realitách Lenka Brůnová a úspěšný severočeský prodejce automobilů Miloslav Šára. Ti společně vlastní pozemky okolo domu, Šárově firmě navíc patří blízký rybník, kde pravidelně pořádá výlovy pro své klienty. Nelegální stavbě se už v minulých měsících věnoval Litoměřický deník a Mladá fronta Dnes.

Lenka Brůnová Reportérům ČT potvrdila, že pozemek, na němž černá stavba vzniká, patří jí. Na otázky nechtěla odpovídat jinak než mailem. „Dlouhodobě čelím zcela nestandardnímu, až šikanoznímu postupu odboru životního prostředí. Je celkem s podivem, až zavádějící, že v působnosti stejné radnice jsou desítky černých staveb, jejichž majitelé mají vazby na české politické špičky a v těchto případech nikdo nekoná. Dehonestační kampaň úřadu vůči mé osobě budu řešit právními kroky,“ napsala majitelka pozemku.

Miloslav Šára nejprve tvrdil, že se stavbou v chráněném parku nemá nic společného. „Nebudu se vyjadřovat k něčemu, co není můj problém,“ napsal nejprve Reportérům ČT podnikatel. Svou odpověď ale neodeslal z mailu, kam mu dorazily otázky novinářů. Místo toho reagoval prostřednictvím adresy, přes kterou reportéři komunikovali s Brůnovou. Šára ji nemohl znát, kdyby se se společnicí nedomlouval na odpovědích.

Promluvte si s Šárovou dcerou, poradila reportérům Šárova dcera

Důkazů proti podnikatelovu tvrzení ale existuje celá řada. Podle katastru nemovitostí a katastrální mapy je kolem černé stavby oploceno téměř jeden a půl hektaru. Dva pozemky za plotem patří Brůnové, jeden vlastní přímo Šára. Materiál na zateplení rozestavěné budovy je navíc v současné době skladován na oplocených pozemcích u rybníka, který patří firmě Miloslava Šáry.

Šára také o projektu jako investor osobně jednal v Roudnici nad Labem, která řeší vliv stavby na životní prostředí. „Úředníci paní Brůnové i panu Šárovi vysvětlovali, jaká všechna povolení jsou třeba. Toto mu bylo opakovaně vysvětlováno a on poté příslušné dokumenty sháněl,“ potvrzuje mluvčí tamního městského úřadu Jan Vancl.

Reportéři ČT se Šáru snažili kontaktovat osobně, neuspěli ale ani v jeho servisu v Libochovicích, kde jeho firma sídlí, ani v autosalonu v Lovosicích. Tam zastihli pouze jeho dceru, která netušila, že novináři vědí o rodinném vztahu. S otázkami reportéry odkázala „na dceru Miloslava Šáry“ - tedy na sebe samotnou. Úřady podle ní jejího otce šikanují, protože je úspěšný. 

„Oni to dělají také“

Šára nakonec připustil, že černou stavbu skutečně sám už několik let řeší. Hájil se podobným způsobem jako Brůnová. „Proč třeba nejdete tady do Litoměřic, na ty černý stavby se tam podívat. Proč chodíte jen tady na tu jednu stavbu,“ vyčetl reportérům.

Takovou argumentaci, tedy že nejde o jedinou černou stavbu v Česku, úřady odmítají. „Asi jako kdyby se vrah u soudu hájil tím, že někoho zabil, protože někde jinde taky někoho zabili. Že někdo ukradl něco, protože někde jinde něco ukradli,“ okomentoval situaci Oslej.

„Jsou samozřejmě i jiné černé stavby, existují, nicméně málokterá je v takovém rozsahu a na takovém místě, jako ta, o které hovoříme. A samozřejmě jako úřad a opět říkám – orgán ochrany přírody – a také stavební úřad, v tomto případě Libochovice – se zabývají všemi černými stavbami, nejenom tou zmiňovanou,“ dodal Vancl.

Úřady mohou přikázat odstranění černé stavby – ale teoreticky ji mohou také zpětně povolit. Stavitelé by museli prosadit změnu územního plánu a změnu ochrany přírody v dané oblasti. V minulosti už to neúspěšně zkoušeli. Změny zakázalo ministerstvo pro místní rozvoj.