Infarktů v Česku ubývá. Může za to lepší životní styl i zdravotní gramotnost

Počet lidí, kteří prodělali infarkt, v Česku mírně klesá, loni lékaři napočítali necelých patnáct tisíc případů. Přetrvávají však výrazné rozdíly mezi regiony. Největší nebezpečí infarktů hrozí lidem v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, nejmenší v Praze. Velkou roli hraje životní styl.

Video Události
video

Události: Počet lidí s infarktem mírně klesá

Infarkt se typicky projevuje bolestí za hrudní kostí, která se může šířit i do krku nebo horních končetin. Příznaky ale mohou být i jiné: nevolnost, bolesti břicha nebo pocity slabosti.

Zatímco v roce 2015 postihl infark téměř šestnáct tisíc pacientů, o tři roky později jich bylo zhruba o tisíc méně. Většinu hospitalizovaných se lékařům podaří zachránit – ročně na infarkt v Česku zemře kolem čtyř tisíc lidí.

Zejména jde o osoby, které se k lékaři nedostanou vůbec nebo pozdě. „Důležité je, aby pacient, který má akutní infarkt myokardu, záchranáře zavolal co nejdříve, optimálně do půl hodiny,“ řekl lékař Martin Poloczek z Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie Fakultní nemocnice Brno.

Rozdíly napříč regiony

Statistika v poslední době klesá díky prevenci i zdravějšímu životnímu stylu. Zůstávají ale rozdíly mezi regiony. Nejhůře je na tom Moravskoslezský a Ústecký kraj. Důvodem je podle odborníků horší socioekonomická situace, ale také vzdělání nebo zdravotní gramotnost.

„Životní návyky hrají nepochybně velkou roli. Jsou to regiony, které mají většinou poměrně vysoké procento kuřáků. A to je bohužel  jeden z nejsilnějších rizikových faktorů u mladších pacientů,“ řekl Petr Kala, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. 

Méně často postihuje podle České kardiologické společnosti srdeční selhání lidi z větších aglomerací v čele s Prahou a Brnem. Lidé z těchto oblastí jsou navíc po infarktu v nemocnici kratší dobu. Lékaři to připisují dobré dostupnosti ambulantních pracovišť a vyšší nabídce ambulantních léčebných metod. Hůře jsou na tom například Vsetínsko či Karlovarský kraj.

V regionech je také méně katetrizačních center, která mohou pacientovi nasadit nejmodernější léčbu. Ta je přitom pro zotavení po infarktu zásadní. Česko se v kvalitě péče řadí mezi světovou špičku. Naprostá většina pacientů s infarktem dostane přímo do tepny kovový stent, tedy výztuhu z drobných drátků, která udrží tepnu průchozí.

Pro zotavení a prevenci dalšího infarktu je pak podle lékařů zásadní spolupráce pacienta. Kromě často nutné změny životního stylu a stravy musí užívat běžně až pět léků včetně těch snižujících srážlivost krve. 

Pokrývat všechny pacienty a nemoci oběhové soustavy má ambici Informační systém pro onemocnění srdce a cév. Lékaři jeho pomocí plánují hodnotit základní indikátory napříč jednotlivými regiony. Nově systém mapuje i kapacity kardiologů. Od ledna by data měla být dostupná i na webu.

Ministerstvo zdravotnictví navíc zvažuje, že by svědomitější lidé, dbající na prevenci, mohli platit nižší pojistné. Lékaři doporučují, aby preventivní vyšetření podstoupili lidé nad čtyřicet let minimálně jednou za dva roky.