Kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vznikla i senátní komise. Ministerstva jí ale odmítla vydat obě předběžné auditní zprávy. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) nařkl horní komoru, že vytváří vyšetřovací komisi, i když jí to ústava neumožňuje, a vyvíjí tak politický tlak na nezávislé vyšetřování. S tím ale nesouhlasí šéf horní komory Jaroslav Kubera (ODS). Diskutovali spolu v Otázkách Václava Moravce.
Vondráček kritizuje Senát, že obchází ústavu a zřizuje vyšetřovací komisi. Omyl, namítá Kubera
Radek Vondráček a Jaroslav Kubera hosty OVM (zdroj: ČT24)
Senátní komise má v plánu do konce ledna příštího roku shromažďovat informace týkající se auditních zpráv s cílem zajistit objektivitu jejich posouzení. Ani ministerstvo financí, ani ministerstvo pro místní rozvoj ale komisi zprávy vydat nechtějí. Odvolávají se na to, že Evropská komise žádala ponechat materiály v režimu důvěrné.
„Ne že by to bylo tajné, ale není to hotové,“ poznamenal předseda dolní komory Vondráček. „Pan Kubera mluví o době hysterické a tohle je příklad – veškerá informovanost musí být okamžitě. Trpělivě ale vysvětlujeme, že výsledek se veřejnost dozví. Písničkář také nejde na koncert a nemá rozepsanou písničku. Počká, až ji dopíše,“ přiblížil.
Je to politický tlak na nezávislé vyšetřování.
Vondráček kritizuje Senát za ustavení komise. „Senátoři v procesu, kdy má vyšetřovat nezávislá Evropská komise, vyvíjejí politický tlak,“ poznamenal. Upozorňuje také, že Senát de facto vytváří vyšetřovací komisi, na což ale nemá kompetence. „Jestli tady mluví o nějakém pohrdání ústavou, tak ji sami obchází a zřizují si vyšetřovací komisi,“ poznamenal.
Kubera postup Senátu hájí
To ale předseda Senátu odmítá. „Není to vyšetřovací komise,“ uvedl Kubera. „Komise chtěla zjistit, jestli jde o střet zájmů, nebo ne. Na to má plné právo podle ústavy,“ dodal. Senát si podle něj může zřídit libovolné komise.
„Formálně to můžete nazvat, jak chcete, ale fakticky se to tváří a chová jako vyšetřovací komise a tu může zřizovat jenom Poslanecká sněmovna,“ reagoval Vondráček.
Kubera ale zase připomíná, že „kdyby se senátor obrátil na člena vlády, tak je povinen mu dát veškeré informace potřebné pro jeho práci“. „Mají právo požádat o informace, ale nezvolili správnou formu,“ namítá Vondráček. „Forma neodpovídá platnému zákonu,“ dodal.
Spor je jenom v tom, že nemáme v jednacím řádu vyšetřovací komise, stejně jako nemáme přátelské kluby se zahraničními parlamenty, které má sněmovna, ale přesto s nimi komunikujeme.
Audity odmítá Babiš i Agrofert
Senátní komise nicméně neplánuje v činnosti polevit. Její předseda Zdeněk Nytra (ODS) se chce obrátit přímo na Evropskou komisi se žádostí o zpřístupnění auditních zpráv.
Dvě předběžné auditní zprávy dorazily do Česka na konci května a na začátku června. V první z nich komise dospěla k závěru, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert převedl do svěřenských fondů, označil audit za pochybný a za útok na Českou republiku. Rovněž odmítl, že by Česko muselo vracet dotace.
Poté, co dorazila druhá zpráva, Státní zemědělský intervenční fond oznámil, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do svěřenských fondů vložil. Holding uvedl, že oba návrhy auditů Evropské komise vnímá jako neprofesionální.