Klíšťová encefalitida v Česku ročně postihne stovky lidí. Lékaři přitom nemoc nedovedou léčit, a kdo ji dostane, tomu hrozí vážné komplikace v podobě zápalu mozkových blan nebo jiných částí nervové soustavy. Podle zdravotníků je vhodné se proti encefalitidě očkovat, což ale většina lidí nedělá.
Po kousnutí klíštětem na invalidní vozík. Lidé podle epidemiologa podceňují encefalitidu, pomáhá jen očkování
Studio 6: Nebezpečí klíšťové encefalitidy (zdroj: ČT24)
Že jsou v Česku klíšťata, která šíří závažná onemocnění, ví drtivá většina lidí – asi 85 procent. Očkovat se proti asi nejzávažnější chorobě, kterou klíšťata přenášejí, tedy klíšťové encefalitidě, se ale nechává jen čtvrtina populace.
„Velká část lidí, každý druhý, si myslí, že na klíšťovou encefalitidu fungují antibiotika. To znamená, zaměňují to s lymskou boreliózou. V tom je problém, protože na klíšťovou encefalitidu lék nemáme,“ poukázal epidemiolog a odborník na cestovní medicínu Rastislav Maďar.
Varoval přitom, že nakazit se klíšťovou encefalitidou lze stále častěji i v pozdních měsících roku, kdy to již nebývalo obvyklé. „Kdysi byla klíšťová encefalitida jaro-letní nákaza. Dnes, jak se mění počasí, klima, tak se to přesouvá na podzim,“ podotkl Maďar.
Klíšťová encefalitida má dvě fáze. Ta první je podobná viróze a lékaři ji nerozpoznají. I kdyby se jim to však podařilo, nic by tím nezměnili vzhledem k tomu, že lék na encefalitidu není. Druhá fáze se objevuje jen u některých pacientů, je však o to závažnější. Virus se dostane do mozku nebo centrálního nervového systému a vyvolá zánět tam. Následky mohou být i trvalé.
„Do nemocnice se pacient často dostává v rané fázi druhého stádia s tím, že dvojitě vidí nebo má závratě. A z nemocnice odjíždí na invalidním vozíku po několikatýdenním pobytu na jednotce intenzivní péče, protože medicína nedokáže virus z hlavy dostat a jenom tlumíme to, co virus vyvolává. Vždy jsme o krok za ním,“ varoval Rastislav Maďar.
Že by lidé s očkováním váhali, protože je drahé, si epidemiolog nemyslí. Většina pojišťoven na ně ostatně přispívá. „Možná se spíše bojí jehly nebo nežádoucích účinků, ale ty v praxi prakticky nevidíme,“ soudí.
Kromě klíšťové encefalitidy šíří klíšťata v Česku také lymskou boreliózu, kterou však lze léčit antibiotiky a je také možné ji včas rozpoznat díky skvrně, která se vytvoří u místa, odkud bylo zvíře vyňato.
Z klíšťat ale hrozí i jiná nákaza, kterou lidé nechytí v ČR, může je však ohrozit na dovolené třeba na Balkáně. Proto je potřeba i tam s nebezpečím přisátí klíštěte počítat a snažit se proti němu chránit. Nejde přitom o klíště obecné, pro které je jižní Evropa příliš teplá, nýbrž o klíště původem z Afriky.
„Původem africká klíšťata jsou schopna přenést například i hemoragickou horečku krymsko-konžskou, která zčásti vypadá jako ebola,“ upozornil Rastislav Maďar.