Po drtivé porážce sociální demokracie v evropských volbách zaplavily sociální sítě kruté vtipy na její účet. Restart, který slíbil předseda Jan Hamáček se svým týmem, se zatím nekoná. A bývalí dlouholetí členové nahlas mluví o obavách z toho, jestli strana přežije příští roky. Ostatně sám předseda Hamáček připouští, že půjde o bytí či nebytí ČSSD. „My musíme přežít tu dobu, kdy na české politické scéně dominuje hnutí ANO,“ říká otevřeně pro Reportéry ČT.
Ze současného vývoje pociťuje obrovské zklamání například bývalý poslanec Libor Rouček, který se stal za ČSSD i místopředsedou Evropského parlamentu. „Ani ne tak proto, že ta strana má čtyři procenta, protože mnohé si zasluhuje. Ale to zklamání je, že se vzdálila od hodnot, za které umírali lidé v 50. letech, během nacistické okupace – za hodnoty, pro které šli po roce 1968 během normalizace do exilu, tak aby tu myšlenku sociální demokracie udrželi.“
Miroslav Tejkl, který se podílel na obnovení strany po roce 1989 v Chrudimi, se po volebním propadáku obává o další budoucnost ČSSD. „Skutečně se bojím, protože to, že něco tady existuje dlouho, ještě není zárukou, že tady bude o to déle.“ Tejkl připomíná, že s historií dlouhou 140 let jsou „oranžoví“ nejstarší stranou, která ještě v politice působí.
Babiš následoval úspěšnou strategii Miloše Zemana
Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma připomíná, že za první republiky patřila sociální demokracie k pilířům politického systému. „Ona byla vlastně po celých 20 let, až s krátkou výjimkou v druhé polovině 20. let, součástí všech vládních koalic. Dokonce i Tomáš Garrigue Masaryk, ačkoli on to nikdy nepřiznal, ale přece jenom se spekulovalo o tom, že při volbách volil právě sociální demokracii.“
Po obnovení sociální demokracie v roce 1989 dostala partaj v prvních volbách do České národní rady čtyři procenta hlasů. O dva roky později překročila pětiprocentní hranici. V polovině 90. let však vystoupala až ke 30 procentům, to už ČSSD vedl současný prezident Miloš Zeman.
„Možná hrál roli určitý aspekt, který by se dal připodobnit k roli Andreje Babiše a hnutí ANO o dvě desetiletí později. Ta Zemanova rétorika a strategie vlastně nechala stranou otázky programové a tak dále, ale sociální demokracie, i když tradiční strana, vystupovala spíš jako antisystémová strana, která především všechno kritizuje: všichni kradou, všude je korupce, je to potřeba zásadním způsobem změnit. Čili tohle je myslím něco, co stejně úspěšně použil Andrej Babiš o dvacet let později,“ domnívá se Oldřich Tůma.
Na vrcholu zůstala ČSSD ještě za Vladimíra Špidly a Jiřího Paroubka. Ten odstoupil ve chvíli, kdy pod jeho vedením sociální demokracie sice volby vyhrála, ale spadla na 22 % hlasů. Ještě v roce 2013 získala ve volbách zhruba 20 procent. A pod vedením Bohuslava Sobotky sestavila vládu s hnutím ANO a KDU-ČSL.
Jenže následujících pět let poznamenaly spory mezi Sobotkou a Babišem a také mezi Sobotkou, prezidentem Zemanem a jeho křídlem v sociální demokracii. Sociolog Daniel Prokop připomíná, že v letech 2015 až 2017 nastal obrovský přeliv voličů od ČSSD k hnutí ANO. Třeba Orlová na Karvinsku dříve patřila mezi bašty sociální demokracie. Jenže v posledních deseti letech tam ČSSD poztrácela 85 % svých voličů.
„Myslím, že je to výsledek toho, že sociální demokracie šla do vlády s neuvěřitelným dravcem. Ale je potřeba zdůraznit, že v roce 2013 zdaleka nemohla tušit, jak bude hnutí ANO fungovat. Přestože ti, kteří Andreje Babiše znají dlouhou dobu, třeba i z byznysu, tak upozorňovali, že to nebude vůbec jednoduché,“ připomíná hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Podruhé do stejné řeky
Sněmovní volby v roce 2017 nakonec pro ČSSD dopadly katastrofálně, když získala jen sedm procent hlasů. Jenže do vlády s Babišovým hnutím vstoupila znovu. „Po zkušenostech z roku 2013 už je to těžko pochopitelné. Pokud jednou na nějakém takovémto spojenectví ztratím, tak tu chybu nebudu chtít zopakovat. Oni ji zopakovali a samozřejmě můžeme si klást otázku proč,“ upozorňuje politolog Tomáš Lebeda.
Současný předseda Jan Hamáček však vládní angažmá obhajuje: „Jeden z komentátorů svého času řekl, že vstup sociální demokracie do vlády je to nejlepší pro Českou republiku, ale to nejhorší pro sociální demokracii. Tím se nechci posouvat do nějaké pozice, že jsme se obětovali, ale pořád si myslím, že to angažmá smysl má.“
„Pro mě to smysl nedává. Já jsem také velmi ostře vystupoval proti vstupu do vlády, hlasoval jsem v tom našem vnitrostranickém referendu proti, ale současné vedení nebo jeho většina si to v referendu prosadila,“ oponuje senátor Jiří Dienstbier.
Pnutí uvnitř ČSSD
Slibovaný restart strany pod vedením Jana Hamáčka se však nekoná, ve volbách do Evropského parlamentu znovu ztratila voliče a jako jediná ze současných sněmovních partají nepřekonala pět procent hlasů. „Došlo i k určitému vnitřnímu názorovému napětí, kdy na jedné straně je modernější část sociální demokracie, a pak je část lidí, kteří se posunuli k určitým méně tolerantním a nacionalistickým pozicím,“ domnívá se Dienstbier.
Pnutí uvnitř ČSSD vnímá i sociolog Daniel Prokop: na jedné straně podle něj stojí proevropský liberální proud symbolizovaný ministrem zahraničí Petříčkem, v opozici pak třeba Jaroslav Foldyna coby stoupenec autoritářského ražení.
Foldyna však v nadsázce přijímá vinu pouze za to, že ČSSD nepřišlo volit asi tak 15 až 20 městských liberálů, co mají v kapse permanentku do divadla. „Jak jeden člověk řekl, že to jsou naši voliči, tak určitě kvůli Foldynovi tito voliči nešli k volbám a jsou na mě naštvaní.“
Podle něj strana poztrácela řadu jiných voličů: „Ti teď pobíhají na ulici a říkají: Já mám obavu z vývoje – a my říkáme, ničeho se neboj. On řekne: já fakt mám tu obavu – a my říkáme, ty jsi xenofob. A on řekne: Já jsem vlastenec – a my: vidíš, ty jsi ještě nacionalista. A tak jsme přišli i o ten zbytek.“
Sociolog Dan Prokop potvrzuje, že sociální demokraté přišli o část voličů ve věku do 50 let, kteří přešli k hnutí SPD.
Sociálním demokratům navíc neodcházejí jen voliči, ale i členové. Za poslední tři roky ČSSD opustilo skoro šest tisíc straníků, což je bezmála čtvrtina. „My musíme přežít tu dobu, kdy na české politické scéně dominuje hnutí ANO. V této situaci, která pro nás není jednoduchá, protože primárně jde o naše bytí a nebytí, abychom přežili ten moment, než pomine okouzlení Andrejem Babišem,“ říká šéf strany Jan Hamáček.
