Rath u soudu celý den pokračoval ve své výpovědi, chce nechat vyslechnout i Zemana

Celý třetí den soudního jednání v druhé části korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha zabrala výpověď někdejšího politika. Rath se zatím před Krajským soudem v Praze spontánně vyjadřoval k jednotlivým bodům obžaloby, na otázky soudu, státního zástupce či advokátů se nedostalo. Vypovídat tak bude bývalý politik i v pátek.

Obžaloba klade Rathovi za vinu, že si na přelomu let 2011 a 2012 spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou (tehdy Pancovou) a jejím manželem Petrem Kottem domlouvali úplatky za zmanipulování výběrových řízení na stamilionové veřejné zakázky středočeských nemocnic a záchranné služby. Chtěli údajně přes 60 milionů korun, dostali však pouze 3,34 milionu, protože je zadržela policie. Spolu s trojicí čelí obžalobě dalších šest lidí, trestní stíhání se týká i osmi firem.

Rath, kterému hrozí v takzvané druhé větvi korupční kauzy až dvanáctileté vězení, již před současným trestním senátem vedeným soudkyní Ivou Říhovou mluvil přes deset hodin. Pokračoval tak v tradici, kterou započal při jednáních v první části svého případu. Jeho výpovědi a závěrečné řeči trvaly opakovaně více dní. Stejně jako v úterý hovořil bývalý hejtman zpočátku o politických tlacích, které údajně provázejí jeho případ.

K prokázání svých slov navrhl soudu vyslechnout prezidenta Miloše Zemana či bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. V reakci na článek v Deníku N chce nechat předvolat i bývalého předsedu a nynějšího soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, který uvedl, že mu Hrad opakovaně dával najevo, jak má v některých kauzách správní soud rozhodnout. „Já sám mám zdokumentováno, že (Zeman) vyvíjel nátlak na soudce v mé kauze,“ prohlásil Rath.

Prezident kritizoval rozhodnutí pražského vrchního soudu, který v prosinci 2016 označil odposlechy, na kterých je Rathova kauza založena, za nezákonné. Nejvyšší soud (NS) však po podání stížnosti pro porušení zákona ze strany ministra spravedlnosti nahrávky jako důkaz povolil. Podle Ratha politickému tlaku podlehl. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezidentovi nelze upírat právo na to, aby dával doporučení.

Bývalý hejtman navrhl soudu také spoustu listinných důkazů – od vnitřního předpisu ministerstva spravedlnosti o podávání stížností pro porušení zákona po detailní dokumentaci k jednotlivým zakázkám. Ve spisu podle něj také chybí zápisy z hlasování středočeské krajské rady o jednotlivých tendrech.

„Obžaloba je strašně nekonkrétní,“ prohlásil Rath. Nepředložila podle něho žádné důkazy o ovlivňování zakázek. Naopak záznamy z jednání rady by ho vyvrátily, uvedl. 

Kolínská nemocnice požaduje 254 milionů jako náhradu škody

Kvůli trestným činům přijetí úplatku, podplácení či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky čelí obžalobě také někdejší ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek, generální ředitel společnosti Metrostav Pavel Pilát a jeho podřízený Jiří Anděl, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš, šéf firmy Konstruktiva Branko Pavel Drážďanský a podnikatelka Lucie Novanská. Z firem čelí trestnímu stíhání například Metrostav.

S požadavkem na náhradu škody se k jednání připojil Středočeský kraj, který požaduje tři miliony v souvislosti se zakázkou na rekonstrukci hostivického gymnázia. Kolínská nemocnice pak požaduje zhruba 254 milionů kvůli zakázkám na nákup a vybavení technologií a rekonstrukci pavilonu.

Rath považuje požadavek nemocnice za absurdní. Podle něj přesvědčilo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) zástupce nemocnice, aby nárok kvůli neudělení dotací vznesli. Tak se totiž dostal případ do kompetence žalobců VSZ, kteří se zabývají až kauzami se škodou přesahující 150 milionů korun.

Rath byl již v první části kauzy nepravomocně odsouzen k trestu 8,5 roku vězení. Manželé Kottovi mají jít za mříže na 7,5 roku. Případ je nyní na Vrchním soudu v Praze, odvolací jednání však zatím nařízeno nebylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 59 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...