V roce 2018 se v Česku podařilo otevřít pouze jeden dálniční úsek. Byly to necelé čtyři kilometry dálnice D7 od průmyslové zóny Triangle k Postoloprtům. Není to tolik, kolik silničáři původně plánovali, a stejně tak se nepodařilo zahájit všechny připravované stavby. Pokud porovnáme délku nově otevřených dálnic, bylo letos lépe na železnici – do čerstvě otevřeného Ejpovického tunelu by se jediná letošní dálnice vešla celá.
Dálniční „úroda“ byla letos jen čtyřkilometrová. I nový železniční tunel je delší
Dálnice D1 a D7 se měly letos rozrůst. Nakonec se podařilo dokončit pouze severočeskou D7. Na D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou se ještě pracuje. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se práce protáhly „z důvodu přeložek optických kabelů, které na pětadvaceti místech protínaly trasu“ a „bylo jich výrazně více, než bylo doloženo“. Zprovoznění čtrnáctikilometrového úseku se tak odkládá na příští rok.
To na jedné straně znamená, že celková délka dálnic, po kterých se napřesrok bude nově jezdit, se ve srovnání s rokem 2018 téměř ztrojnásobí. Na druhé straně letošní „porce“ za mnoho nestojí. Zmíněný úsek D7 má pouze 3770 metrů a dálnice se díky němu posunula od průmyslové zóny Triangle k nejbližšímu městu. Tím to začalo a skončilo, stavebníci a politici další příležitost předvést se takříkajíc s nůžkami v ruce nedostali.
obrázek
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) při otevírání dálnice mohl alespoň vyzdvihnout, že stavba dálnice D7 po 56 letech od zprovoznění prvního úseku dospěla za polovinu. „Jedná se o mezník ve výstavbě. Otevřením tohoto nového úseku jsme právě dostavěli více než polovinu dálnice D7. Téměř 40 kilometrů dálnice a 3 kilometry čtyřpruhové silnice I/7 z celkem 79 plánovaných kilometrů tedy již slouží řidičům,“ uvedl.
Ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) však raději apeloval, aby výstavba dálnic pokračovala. „Aby se úseky začaly stavět a hlavně se dokončily, jak jsou plánované,“ podotkl.
V příštím roce to ale s nově otevřenými úseky nebude o mnoho lepší než letos. Když nepočítáme odloženou přerovsko-lipnickou D1, otevře se ještě nový osmikilometrový úsek dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Ševětínem. ŘSD plánuje jeho zprovoznění v červnu, takže kdo pojede o prázdninách k moři, stráví na D3 více času.
Po novém dojede dokonce od pomezí Středočeského a Jihočeského kraje až do Českých Budějovic. Zbývající úsek Ševětín–Borek sice ještě není hotový, ale podařilo se postavit jeden jízdní pás, po kterém se od počátku letošního prosince jezdí obousměrně, zatímco dělníci začali přetvářet starou silnici na druhý jízdní pás.
Rozestavěný úsek dálnice D3 Ševětín–Borek (červen 2018)
Stovku se zahájit nepodařilo
Seznam dálničních úseků dokončených letos a v příštím roce tedy není příliš úctyhodný, čítá pouze tři položky. Kromě nůžek na přestřihávání pásky se ale mohou politici či představitelé Ředitelství silnic a dálnic ukázat před objektivy také s kladívky při poklepávání na základní kameny nově zahájených staveb. K tomu měli letos přece jenom více příležitostí, i když ani v tomto případě nešlo vše tak, jak silničáři doufali.
Za velký úspěch lze – vzhledem k dosavadním problémům – považovat to, že alespoň částečně začaly práce na dvou problematických dálnicích na východě Čech. Ve dvou krocích – na jaře a na podzim – zahájili politici s kladívky práce na dálnici D11 od Hradce Králové přes Smiřice k Jaroměři. Celkem jde o 22 kilometrů, po kterých se začne jezdit v letech 2021 až 2022. Silničáři přitom mají ambici hned poté dostavět zbývající úseky až k polským hranicím.
Kladívka určená k poklepání na základní kámen stavby dálnice Hradec Králové – Smiřice
„V současné době máme ve výstavbě již 23 kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové až do Jaroměře. Poslední dva chybějící úseky, které dovedou dálnici na státní hranici s Polskem, bychom rádi zahájili nejpozději v roce 2022,“ řekl při zahájení prací u Hradce generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Kromě další části D11 začaly na východě Čech vznikat i první kilometry dlouho odkládané dálnice D35. Nejde však o kilometry navazující na již stojící spojnici D11 a pardubicko-hradecké silnice I/37, nýbrž o izolovaný úsek Časy–Ostrov. Chybějící stavbu Opatovice–Časy zbrzdilo nepovedené výběrové řízení na dodavatele, které se muselo opakovat. Nyní ŘSD doufá, že se začne stavět hned na jaře.
Kromě východočeských dálnic začaly letos vznikat také tři dálniční úseky, které budou sloužit hlavně jako obchvaty měst a obcí zahlcených silnou dopravou. Jde o obchvat Lubence na dálnici D6, Otrokovic na dálnici D55 a Frýdku-Místku na dálnici D48 včetně napojení této dálnice na ostravskou D56.
V součtu se letos začalo pracovat na 86 kilometrech dálnic. Mohlo jich být přes sto. Kromě třináctikilometrového úseku dálnice D35 se kvůli zdržení při výběrovém řízení nepodařilo zahájit stavbu podobně dlouhé části dálnice D3 mezi Hodějovicemi a Třebonínem. ŘSD dlouho doufalo, že se ještě na poslední chvíli podaří situaci zvrátit, ale nakonec jen dva týdny před Vánoci posunulo termín zahájení stavby na rok 2019.
obrázek
Sto kilometrů se nepodaří rozestavět ani napřesrok. Pokud se zdaří zahájit práce na všem, co ŘSD v roce 2019 plánuje, půjde celkem o 90 dálničních kilometrů. Mimo jiné by mělo dojít na léta odkládanou dálnici D49, ze které zatím není hotov ani metr, dva úseky dálnice D7, ještě jeden úsek D3 u Českých Budějovic ke zmíněné stavbě Hodějovice–Třebonín a také sedmnáct kilometrů dálnice D48 od Bělotína po Nový Jičín.
Z tankodromu dálnicí bez dalšího zpoždění. Ministr vsadil své křeslo, pak začaly potíže u Humpolce
ŘSD i ministr Ťok se často zaklínají, že nelze z přehledu nových dálnic vyčleňovat probíhající modernizaci D1 v úseku Mirošovice–Kývalka. Z hlediska projektantů i stavebníků to tak možná je, pro řidiče je ale zásadní spíše to, že se díky této modernizaci dálniční síť neprodlouží ani o kilometr. Pokud bychom ale na rétoriku silničářů přistoupili, letošní bilanci by to výrazně vylepšilo. Po modernizaci jsou hned čtyři úseky o celkové délce 26 kilometrů, tedy asi šestkrát větší než délka jediného zcela nového dálničního úseku.
Práce navíc nově začaly mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Pracovat se začalo i mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, jenomže tam došlo k dosud největší blamáži za celou dobu, kdy se dálnice opravuje. Nejprve se objevily informace o zpoždění prací, což ještě tak výjimečné nebylo, situace ale dospěla tak daleko, že nezačala ani zimní přestávka a nakonec si ŘSD a zhotovitel krátce před Vánoci vzájemně vypověděli smlouvu. Takže práce zase skončily a silničáři hledají jinou firmu, která by je dodělala.
V příštím roce bude co do dokončených úseků hůř. Neskončí oprava žádného z nich. Modernizace rozkopané části u Mirošovic má být hotová až v roce 2020. Práce u Humpolce měly skončit v témže roce, generální ředitel ŘSD Jan Kroupa ale v prosinci připustil, že se to možná nestihne. Ohrožen je i termín dokončení v roce následujícím. Kromě nedokončeného díla u Humpolce čeká na rekonstrukci ještě pět dalších úseků dlouhých pět až deset kilometrů. Na všech by se mělo napřesrok začít pracovat.
ŘSD již připustilo, že kvůli zpoždění u Humpolce je ohrožen i třetí termín dokončení celé modernizace, který si stanovilo, tedy rok 2021. Stejně tak by byl termín ohrožen, pokud by práce na některém z pětice zbývajících úseků příští rok nezačaly.
obrázek
To by mohlo mít i širší důsledky vzhledem k tomu, že se Dan Ťok zaručil za včasné dokončení modernizace svým křeslem. „Odejdu, když to nebude,“ řekl letos ČT s tím, že „klidně dá“ hlavu na špalek.
Státní silnice: Začaly stavby obchvatů, otevřela se jablonecká přeložka
V Česku se ale pro řidiče stavějí nejen dálnice. Na mnoha místech to ani není nutné, stačí, když se jede po kvalitní silnici a nemusí se každé dvě minuty brzdit na 50 km/h, protože začíná další obec. K takovému svezení poslouží zejména dva letos zprovozněné úseky. Jednak je to obchvat Skleného nad Oslavou na silnici I/37 na Vysočině, jednak přeložka silnice I/14 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou.
Silničáři také dokončili rekonstrukci mostu Generála Pattona v Plzni, po kterém vede silnice I/20. Stavět se potom začal obchvat obce Kámen na silnici I/19.
V příštím roce pak mohou doufat ve zprovoznění obchvatů nebo alespoň jejich částí ve Znojmě, Kravařích, Lechovicích a hlavně ve Slaném. Tamní severní obchvat bude součástí třináctikilometrové přeložky silnice I/16, která by zároveň měla zbavit aut i menší obce v oblasti mezi Slaným a Velvary.
Železniční stavby: nový tunel a modernizace jihočeského koridoru
Stát prostřednictvím svých organizací nestaví pouze silnice a dálnice, ale také železniční tratě. V jejich případě jde spíše o obdobu modernizace D1 – sice se staví, investují se miliardy, ale nakonec se často jezdí stále po téže trase. Není tomu tak ale úplně pokaždé. Právě letos otevřela Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) novou trať z Ejpovic do Plzně, jejíž součástí je i čtyřkilometrový tunel. Je na české železnici nejdelší a s výjimkou komplexu Blanka jde o vůbec nejdelší tunel v Česku.
Stavba Ejpovického tunelu trvala pět let, první vlak jím projel 15. listopadu a od prosince jej již vlaky využívají naplno – tedy jezdí oběma tunelovými troubami a rychlost jízdy se postupně zvyšuje z původních 50 km/h až na konečných 160 km/h.
Přeložka, která především urychlila dopravu mezi Rokycany a Plzní, je součástí III. koridoru, stejně jako tzv. přesmyk domažlické trati v Plzni. I ten letos prošel proměnou, která však ještě není u konce. To nejdůležitější však proběhlo již na jaře, kdy během dlouhé výluky domažlické trati vznikl nový most nad chebskou tratí. Ten je – oproti starému jednokolejnému – již připraven na zdvoukolejnění.
Práce však dále pokračují a netýkají se jen kolejí, nýbrž i silniční dopravy. Ulice Domažlická se stěhuje na most, aby uvolnila prostor vlakům a dopravu již nekomplikoval přejezd přes trať.
Estakáda ve Skvrňanech se zatím staví, na rozdíl od přestavby tzv. přesmyku ale již neovlivňuje provoz na trati do Domažlic
Velká rekonstrukce letos proběhla také na trati Pražského Semmeringu ze Smíchova na nádraží Zličín. Ve stanicích vyrostla nová nástupiště, rekonstrukcí prošly historické viadukty v Prokopském údolí i řada dalších mostů na trati.
Práce potom začaly na dvou úsecích IV. koridoru mezi Prahou a Táborem. První z nich je mezi Voticemi a Sudoměřicemi, je to poslední jednokolejná část, druhý potom přímo v Praze.
Podobně jako na dálnicích nebudou železniční stavby hotové hned. Po dvoukolejce z Prahy až do Tábora i po čtyřkolejné trati do Hostivaře se začne jezdit v roce 2021.
Půjde o jednu z největších proměn železnice v Praze v posledních letech. Nová trať povede po ploše bývalého seřaďovacího nádraží, zanikne proto strašnická zastávka, ale vzniknou dvě jiné.
„Nová stanice na Zahradním Městě i zastávka v Edenu, umístěná nedaleko fotbalového stadionu pražské Slavie, se stanou důležitými přestupními uzly na městskou hromadnou dopravu. Nástupiště na Zahradním Městě budou přímo nad rozšířeným podjezdem v Průběžné ulici, ve kterém budou umístěny zastávky tramvají,“ přiblížil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Svoboda.
GALERIE
Vizualizace k optimalizaci železničního úseku Praha hl. n. – Praha-Hostivař
Kratší dobu potrvá rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v Brně. Kvůli němu přestaly v prosinci jezdit na hlavní nádraží všechny vlaky, které Brnem projíždějí, ale i některé, které tam obvykle končí. Práce potrvají rok.
V příštím roce by měly skončit i rekonstrukce tratí Břeclav–Znojmo a Karlovy Vary – Mariánské Lázně a čelákovického nebo jaroměřského nádraží. Na tranzitních koridorech završí SŽDC modernizaci berounského nádraží a úseku trati do Králova Dvora či nádraží v Chebu.
Vysokou rychlostí do vzdálené budoucnosti
Největšími a nejočekávanějšími projekty na české železnici jsou však vysokorychlostní tratě, které se zatím stavět nezačnou. I jejich příprava by však měla pokročit. V současnosti vznikají tři studie proveditelnosti. Ta, která se týká tratě Praha–Brno, bude hotová až v roce 2020, zato již na počátku roku očekává SŽDC výsledky studie na rychlé spojení v úseku Praha–Drážďany.
Poté by měl přijít první krok, při kterém se mohou objevit zásadní spory – zanesení vybrané trasy do zásad územního rozvoje dotčených krajů. Zároveň začne vznikat posouzení vlivu nové trati na životní prostředí.
Počátkem příštího roku by měla být hotová ještě jedna studie proveditelnosti, jejímž důsledkem má být zvýšení rychlosti nad nynější limity. Jde o novou trať mezi Prahou a Berounem, která sice nebude mít charakter plnohodnotné vysokorychlostní železnice s maximem nad 230 km/h, ale i dvoustovka v případných tunelech na trase by v českých poměrech znamenala významný krok vpřed.
Nejbližší vysokorychlostní železnice od českých hranic zatím vede v Rakousku. Mezi Vídní a St. Pöltenem mohou dnes vlaky jezdit rychlostí až 250 km/h. Netrakční jednotky (tj. bez vlastního pohonu) Railjet a jednotky ICE-T mají maximum 230
Rychlost 200 km/h by ovšem v roce 2019 již nemusela být na české železnici jen neurčitým přáním do budoucna. Už zmíněný Ejpovický tunel je totiž postaven tak, aby jím vlaky mohly takovou rychlostí projíždět. A generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda při slavnostním zahájení provozu avizoval: „Plánujeme v příštím roce zkušebně 200 km/h.“