Stavba dálnice D35 napříč Pardubickým krajem začíná. Konečně. A s výhradami. Místo dvou úseků, jejichž zahájení slibovalo Ředitelství silnic a dálnic již loni, začínají práce pouze na jednom. Kdyby to tak zůstalo, vznikla by všehovšudy dálniční propojka dvou státních silnic. Úsek dále k opatovické křižovatce by ale měl začít vznikat vzápětí – na jaře.
Začíná stavba dálnice D35. Tentokrát opravdu, ale jen napůl
Úsek dálnice D35, jehož stavba právě startuje, je nazýván Časy–Ostrov. Je dlouhý necelých patnáct kilometrů, začíná poblíž silnice I/36 západně od Holic a končí u silnice I/17 severozápadně od Vysokého Mýta.
Sám o sobě by tento dálniční úsek neměl takřka žádný význam – i pro cestu z Holic do Vysokého Mýta by to byla zajížďka oproti staré silnici. Od počátku plánovali silničáři, že dálnici mezi Časy a Ostrovem začnou stavět zároveň s úsekem Opatovice nad Labem – Časy. To se sice nepodařilo, ujišťují však, že stavba u Opatovic, která naváže na již existující část D35, začne hned po zimě.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa ujistil, že zdržení úseku u Opatovic oproti tomu, kde stavba právě začala, bude minimální. Zahájení načasovali silničáři na prosinec a přes zimu budou práce postupovat jen pomalu. „Začíná se přípravnými pracemi na technologicky složitých stavebních objektech, jako jsou mosty. Potřebujeme začít dělat realizační dokumentaci, technologické předpisy a stavbu si připravovat. Hned po předání pracoviště nebude žádná velká činnost,“ uvedl. Ujistil však, že hned na jaře „by měla být stavební činnost ve velkém stylu“.
Staveniště dálnice D35 u Dašic v den slavnostního zahájení prací
Spojením obou částí a již stojícího úseku západně od Opatovic vznikne souvislá dálnice od křižovatky s pražskou dálnicí D11 až k Vysokému Mýtu. Zrychlí se tak i cestování například z Litomyšle nebo Svitav do Prahy.
Ani podzim 2017, ani jaro 2018
Zahájení stavby východočeské části dálnice D35 se v poslední době několikrát odkládalo. Ještě počátkem léta loňského roku říkal ministr dopravy Dan Ťok (za ANO): „Někdy v září bychom mohli začít dělat hlavní stavební objekty, jako jsou křižovatky a mosty.“
O pár měsíců později bylo již jasné, že se to nestihne. Když na jaře přišli geodeti, že začnou stavbu připravovat, a archeologové, kteří chtěli zahájit průzkum, vyhnali je z polí zemědělci. Upozorňovali, že mají pole, která prodali, předat až po sezoně. Silničáři pak připustili zhruba půlroční odklad na letošní jaro, ale nakonec ani u něj nezůstalo.
Zásadní byly dva momenty. Tím prvním je důvod, proč se dosud nestaví mezi Opatovicemi a Časy – silničáři nemají dodavatele. Tendr sice proběhl loni a nejvýhodnější nabídku podalo italsko-turecké konsorcium Astaldi a IC Ictas Insaat Sanay ve Ticaret, ale soutěž zrušil antimonopolní úřad.
„Zadavatel v průběhu zadávacího řízení změnil dokumentaci a o této změně netransparentně posléze informoval všechny účastníky a tento postup mohl mít vliv na tvorbu ceny,“ zdůvodnil krok předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj.
Generální ředitel ŘSD Jan Kroupa sice označil rozhodnutí za příliš přísné, ale nakonec nezbylo silničářům nic jiného než vyhlásit tendr znovu. K tomu došlo v srpnu, přihlásili se čtyři účastníci a vítěz zatím nebyl vyhlášen. Nejnižší nabídku podalo kosorcium vedené Strabagem, žádá 3,39 miliardy korun, což je zhruba o půl miliardy více než nejnižší cena z původní zrušené soutěže.
Stavba by měla začít po zimě, ovšem silničáři jsou již opatrní vzhledem k loňské zkušenosti. „Konkrétní termín zahájení je závislý na případných námitkách ze strany neúspěšných uchazečů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ředitelství silnic a dálnic však předpokládá zahájení stavby v březnu 2019,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký.
UDÁLOSTI: Začíná stavba prvního úseku dálnice D35 v Pardubickém kraji (zdroj: ČT24)
Dvě křižovatky, most přes řeku i přes železniční koridor
V případě úseku Časy–Ostrov je situace jednodušší, dodavatelem bude Eurovia, která inkasuje 3,23 miliardy korun. Nebyla to nejnižší nabídka, ale dvě levnější ŘSD vyřadilo kvůli formálním chybám. Vyloučené firmy se obrátily na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale v tomto případě neuspěly.
Součástí čerstvě rozestavěného úseku dlouhého 14 700 metrů jsou dvě dálniční křižovatky u Dašic a Ostrova. Na jihovýchodním konci vznikne také provizorní sjezd z dálnice na silnici I/17, na severu by měla stavba plynule navázat na sousední úsek, pokud se jeho příprava ještě více nezdrží.
K nejnáročnějším úsekům nové dálnice bude patřit pasáž západně od obce Uhersko, kde vzniknou dva velké mosty – estakáda přes údolí řeky Loučné a vzápětí most přes železniční koridor Praha – Česká Třebová. Na stavbu má Eurovia čtyři roky, jako termín uvedení do provozu uvádí ŘSD rok 2022, ovšem sousední úsek od Opatovic má být zprovozněn až v roce 2023.
Studio Hradec Králové: Začíná stavba dalšího úseku D35 (zdroj: ČT24)
Boj o pozemky i peníze
Patálie s výběrem dodavatele je jen tečkou za letitou přípravou stavby dálnice D35 – od 90. let známé i jako rychlostní silnice R35 – napříč Pardubickým krajem. Zatím je hotový pouze krátký úsek u Opatovic nad Labem, který zatím slouží jako přivaděč od silnice Pardubice – Hradec Králové k dálnici D11. Dále má D35 vést od Opatovic kolem Vysokého Mýta, Litomyšle, Svitav a Moravské Třebové k Mohelnici, kde naváže na již existující šedesátikilometrový úsek v Olomouckém kraji.
Ve východních Čechách byla vždy hlavní otázkou vhodná trasa budoucí dálnice. Spory nejsou u konce ani dnes, obce u Litomyšle se ještě pokoušejí zvrátit rozhodnutí a usilují o to, aby se dálniční koridor posunul dále od města. Jejich obyvatelé zpochybnili hlukovou studii ŘSD, tvrdí, že bude rámus mnohem větší. Nespokojené obce jsou připravené obrátit se na soud, pokud stavební úřad jejich požadavek odmítne. Krajský radní pro dopravu přitom již loni varoval, že kdyby se měla měnit trasa dálnice, znamenalo by to odklad stavby o dalších pět let.
Podobný odhad zopakoval nyní, kdy práce na stavbě východočeské dálnice skutečně začínají, předseda Spolku pro výstavbu dálnic D35 a D43 a poslanec vládního ANO Martin Kolovratník. „Přesun je nemožný, respektive způsobil by zpoždění v řádu několika let,“ odhadl. Zároveň ujistil, že pokud by se ukázalo, že by D35 obce u Litomyšle opravdu měla zatížit zvýšeným hlukem, „jsme připraveni ze Státního fondu dopravní infrastruktury pomoci s nadstandardními opatřeními ve formě protihlukových stěn, valů zeleně a tak dále“.
Podobné spory se přitom v souvislosti s D35/R35 pravidelně opakují. Třeba v roce 2012 zamítl soud návrh na zrušení trasy u Svitav. U soudu naopak uspěl vlastník polí u Litomyšle a Pardubický kraj pak musel přepracovat svoji územněplánovací dokumentaci, která stanoví přesnou trasu dálnice.
Přípravu stavby v minulosti komplikoval i nedostatek peněz. Také tehdejší R35 se totiž v roce 2010 dotklo rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty o zastavení všech staveb a jejich přípravy. Situace se mírně zlepšila o rok později, kdy komunikaci zařadila Evropská komise mezi prioritní stavby, ale až v roce 2012 oznámil další ministr dopravy Pavel Dobeš, že je peněz již dost a může začít výkup pozemků.
Na východě hotovo, uprostřed se bojuje, na západě čeká
Dálnice D35 má po svém dokončení vést od Jičína přes Hradec Králové (s krátkým souběhem s D11) a napříč Pardubickým a Olomouckým krajem k Lipníku nad Bečvou, kde navazuje na dálnici D1. Propojí tak Hradec Králové s Olomoucí a odvede dopravu z východočeských obcí a měst, kterými dnes prochází frekventovaná stará „pětatřicítka“. Ulevit by měla i Hradci Králové a zároveň pomoci k odlehčení dálnice D1 mezi Prahou a Brnem.
Díky navázání D35 na dálnici D11 a severomoravskou část D1 vznikne nové dálniční spojení Prahy, Olomouce a Ostravy – kratší a rychlejší než nynější zajížďka přes Brno. Výhledově by mohly dálnice D11 a D35 vytvořit i alternativní spojení Praha–Brno, k tomu však ještě bude potřeba přinejmenším zkapacitnit brněnsko-svitavskou silnici I/43 anebo postavit souběžnou dálnici D43.
D35 je dnes hotová ani ne z třetiny. Z plánovaných 210 kilometrů je v provozu asi 60, převážně v Olomouckém kraji, kde zbývá dobudovat už jen krátkou přeložku na obchvatu Olomouce.
V úseku mezi Hradcem Králové, resp. Opatovicemi a Mohelnicí je kromě dvou částí, kde stavba právě začíná nebo v nejbližších měsících začne, rozdělena D35 ještě do dalších šesti. Krátce se letos zdálo, že nejdále pokročila příprava toho, který fakticky vytvoří obchvat Vysokého Mýta. V dubnu totiž vydal místní stavební úřad územní rozhodnutí, které ale v říjnu zrušil Pardubický kraj po odvolání, jež podala skupina obyvatel města. Ti se obávali hluku z dálnice. Odvolací úřad nařídil doplnění hlukové studie.
ŘSD nicméně počítá s tím, že bude D35 od Opatovic po Mohelnici hotová do roku 2027, přičemž ke Svitavám by měla dosáhnout již o tři roky dříve.
Dostavba dálnice v Královéhradeckém kraji – vést má podél staré silnice od Jičína (resp. Úlibic) kolem Hořic ke krajskému městu – je až otázkou příštího desetiletí. I zde by mohla alespoň část stát kolem roku 2024, zcela kompletní ale bude dálnice D35 nejdříve v roce 2029. A jestliže ministr Ťok plánuje, že v roce 2030 bude dálniční síť kompletní, půjde dokonce o jeden z posledních dálničních úseků vůbec.
Z Lipníka do Hradce. Totiž Liberce. Totiž Jičína
Historie stavby D35 je přitom velmi dlouhá, mohli bychom ji zařadit do pomyslné první generace dálnic, které se začaly stavět ještě dříve, než byla kompletní D1 mezi Prahou a Brnem.
Figurovala ve všech dálničních koncepcích a její nejstarší části byly motoristům k dispozici již koncem 70. let. V roce 1986 pak vedla dálnice od Mohelnice až k Olomouci. Jenomže tím to na dlouhá léta skončilo.
V roce 1993 spadla dosavadní dálnice do nižší kategorie rychlostních silnic, ale zato se v koncepčních materiálech prodloužila. K původně plánované trase Hradec Králové – Lipník nad Bečvou přibyl úsek z Hradce Králové do Liberce. Záhy také vznikla severní část rychlostní silnice od Turnova do Liberce, která spolu s navazující R10 (dnes D10) vytvořila rychlé spojení Praha–Liberec. V 90. letech a minulém desetiletí se také podařilo dostavět R35 od Olomouce k Lipníku nad Bečvou, výjimkou zůstává krátký úsek olomouckého obchvatu, který musí řidiči objíždět přes okružní křižovatku v Řepčíně.
Při změně pojetí dálniční sítě v roce 2015 se komunikace číslo 35 sice vrátila do kategorie dálnic, ale dalo by se to psát i s mezerou – trasa se na severu zkrátila k Jičínu a dál nic. Již existující liberecká R35, která je charakteristická ostrými zatáčkami a prudkým stoupáním, byla zařazena do kategorie silnic pro motorová vozidla a zbylý úsek od Jičína přes Český ráj k Turnovu nakonec není potřeba rozšiřovat, protože se doprava na stávající silnici vejde.
Pokud dopadne vše podle plánu a poslední úsek D35 se stane jedním z posledních dokončených úseků celé české dálniční sítě, nebude tato dálnice rekordmankou v době trvání výstavby. Tou bude téměř jistě D1, jejíž osud se začal psát v roce 1939 a dodnes není hotová. Stále ale délkou stavby zastíní většinu ostatních dálnic v Česku.
Hotové dnes jsou dálnice D2, D5, D8, D10, D46 a D56. Jako první byla v celé plánované délce hotová D2 z Brna do Bratislavy (dnes Lanžhotu). Naopak k nejproblematičtějším stavbám patří kromě D35 také dálnice D49 (Hulín – hranice se Slovenskem u Horní Lidče), středočeská část D3, D52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem a v neposlední řadě také dálnice D0 čili Pražský okruh, zejména jeho severní část.