Do roku 2030 budou hotové všechny dálnice, možná i dřív, plánuje ministr Ťok

Nahrávám video

V příštím roce se začne stavět více než 60 kilometrů nových dálnic a do roku 2030 budou hotové všechny dálnice v Česku. Je o tom přesvědčen ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který ve středu zhodnotil uplynulý rok a představil plány do budoucna. To, že v posledních letech šlo otevírání nových úseků jen po malých krůčcích, považuje hlavně za chybu svých předchůdců, za kterých se nové stavby nepřipravovaly. Rozhovor s Danem Ťokem vedl v Událostech, komentářích Michal Kubal.

Za budování a opravy infrastruktury chce ministerstvo dopravy v příštích dvanácti letech utratit 2,6 bilionu korun. To je zhruba dvojnásobek celého českého rozpočtu. Když to rozpočteme na jednotlivé roky, je to také dvojnásobek investic, které jdou do infrastruktury v těchto letech. Je to reálný odhad?

Bavíme se o čísle, které bylo v návrhu národního investičního plánu. Ministerstvo dopravy má dlouhodobé dopravní sektorové strategie, které ukazují, které silnice jsou v našich plánech a které bychom chtěli dostavět tak, abychom zkompletovali dálniční síť v ČR a síť silnic I. třídy. Z tohoto pohledu je to číslo, které je potřeba jednou proinvestovat. Jestli je poplatné hodnotě, kterou jste říkal, ukáže až soutěžení. Na všechny silnice ještě nejsou projekty a ještě nejsou ani kvalifikované odhady. Kdybychom to počítali podle odhadů, za co se stavělo v roce 2008, tak platíme dvojnásobek. V současné době jsme schopni stavět mnohem výhodněji. Ale přímá odpověď: Pokud dostavíme dopravní síť a umožníme zákony připravovat stavby, jak je plánováno, podobná čísla to mohou být.

Co za dvanáct let bude stát a co nebude stát?

Za dvanáct let bude dokompletovaná dálniční síť ČR, všechny velké dálnice. To je i náš závazek v síti TEN-T. D4 by mohla být do čtyř, pěti let. Věřím tomu, že v příštím roce začneme PPP (Public-Private Partnership – Partnerství veřejného a soukromého sektoru - pozn. red.) a dostaví se to jednou provždy.

Letos se otevřelo 3,7 kilometru dálnic. Odpovídá to tomu, že za dvanáct let budou stát všechny projekty – o kterých se dlouho říkalo, že už dávno měly stát?

Máme k tomu dobře vykročeno. Stavba dálnice trvá tři až čtyři roky. Když někdo posledních pět let nepřipravuje ani kilometr dálnice, na ministerstvu za první tři roky neuděláte zázraky. Od roku 2014 jsme uvedli do provozu 54,5 kilometru dálnic. Ale většinu těch dálnic jsme si museli zahájit. Nemohli jsme navazovat jako moji předchůdci na to, že někdo stavby připravil, a my jsme je potom mohli dokončit a přestřihnout pásku.

Ale vy v úřadu nejste pár měsíců.

Čtyři roky.

To znamená, že si otevíráte dálnice, které jste si sám zahájil?

Samozřejmě.

Proč jich tedy nešlo zahájit víc?

Když jsem přišel na ministerstvo, měli jsme v rozvratu Ředitelství silnic a dálnic. Přestali připravovat stavby, tak jsme vlili nejdříve 1,5 a pak až 3 miliardy korun do přípravy. Jenom než nachystáte projekt, trvá nějakou dobu a trvají také výkupy pozemků. Představa, že ministr přijde na své místo a za půl roku se ho redaktor zeptá‚ tak kolik jste, pane ministře, postavil dálnic, je absurdní.

Neptáme se po půl roce, pane ministře.

Já vím. Ale když se podíváte, tak jsme zahájili výstavbu 144,5 kilometru – když odečteme 75 kilometrů modernizace D1 – a máme rozestavěno téměř 200 kilometrů. Staví se tempem, kterým se dlouho nestavělo.

Není to tempo problém? Jsou na to připraveny úřady? Jsou na to připraveny všechny složky, které jsou nutné, všechna povolení?

Máme za sebou poslaneckou novelu zákona 416 o urychlení výstavby. Ta už funguje, mezitímní rozhodnutí se používá při přípravě stavby. Debatoval jsem s našimi resortními organizacemi a začínají s tím být dobré zkušenosti. A máme v meziresortu vládní novelu 416, kde budou další kroky k tomu, aby šla příprava rychleji a abychom odblokovali symptomatické a dlouhodobé chronické nemoci toho, že povolování trvá v ČR téměř 13 let.

Na závěr si dovolím ještě se zeptat na to, co mě opravdu fascinovalo: Za dvanáct let bude dostavěná dálniční síť v ČR?

Máme závazek, že dálniční síť v TEN-T máme dostavět do roku 2030. Myslím si, že v mnoha ohledech možná i dřív.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 1 hhodinou

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 2 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 2 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 3 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 13 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 13 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
včera v 08:00

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.