Čtyřkolejná přeložka, zrychlení, stavba dvou nových zastávek a zrušení jedné stávající. Takový výsledek má mít jedna z největších železničních staveb posledních let – rekonstrukce úseku mezi nádražími Hostivař a Vršovice v jihovýchodní části Prahy. Správa železniční dopravní cesty ji nyní oficiálně zahájila, hotovo by mělo být na podzim 2021. Stavba přijde státní organizaci na 4,4 miliardy korun.
Ještě novější spojení. Z Vršovic do Hostivaře povede čtyřkolejka, nahradí dvě staré tratě
Tím, čím bylo nové spojení pro vlaky odjíždějící z Prahy na východ a na sever, má být přeložka Vršovice–Hostivař pro ty, kteří jedou na jih. Kromě dopravy směrem na Tábor, České Budějovice a do Rakouska bude významná i pro vlaky, které míří pouze do Uhříněvsi, kde je velké kontejnerové překladiště.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) stavba posílí i význam železnice v metropolitní dopravě a měla by usnadnit dopravu více než čtyřiceti tisíc cestujících, kteří denně cestují do hlavního města za prací.
Vlaky pojedou až 120 kilometrů za hodinu
Unikátní na celém projektu je, že i když se rekonstruuje železniční trať mezi Hostivaří a Vršovicemi, nejde z větší části o trať, po které dnes jezdí osobní vlaky. Nynější oblouk přes Strašnice totiž zanikne včetně strašnické zastávky. Místo toho budou všechny vlaky včetně osobních jezdit tudy, kudy dnes vede nákladní trať z Malešic do Vršovic – podél bývalého vršovického seřaďovacího nádraží.
Zrušenou strašnickou zastávku potom nahradí dvě nové – Zahradní Město a Eden. „Nová stanice na Zahradním Městě i zastávka v Edenu, umístěná nedaleko fotbalového stadionu, se stanou důležitými přestupními uzly na městskou hromadnou dopravu,“ dodal generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Svoboda.
Součástí stavby je také rekonstrukce vršovického nádraží, kde by mělo vzniknout nové bezbariérové nástupiště. Zároveň bude podle plánů železničářů prodloužen stávající podchod pod kolejištěm směrem k Bartoškově ulici v Praze-Nuslích.
Protože přeložka nahradí stávající osobní trať z Hostivaře i nákladní z Malešic, bude čtyřkolejná. S délkou deseti kilometrů (počítáno od hostivařského nádraží po Vinohradské tunely) půjde o první delší čtyřkolejný úsek v Česku. Vlaky se na trase do Hostivaře rozjedou až 120kilometrovou rychlostí.
Uzavírky ulic, malé železniční výluky
Letos přijdou na řadu přípravné práce včetně demolice několika mostů. Ačkoli se práce stávající osobní trati dotknou jen málo, bez dopravních omezení se rekonstrukce neobejde. Již nyní o tom vědí své řidiči, kteří chtějí projet ulicí V Korytech ze Zahradního Města na Průběžnou. Ulice je kvůli rekonstrukci železničního mostu od července do září uzavřena. Není to přitom jediný viadukt v tomto úseku, další vede přes ulici U Vršovického hřbitova.
Na konci srpna (od 25. do 27.) bude i železniční výluka, některé osobní vlaky pojedou z Hostivaře na hlavní nádraží po nákladní trati přes Malešice a Libeň, neobslouží tedy zastávku Strašnice ani vršovické nádraží. Další omezení budou závislá na průběhu prací.
Koridor ještě zdaleka není hotový
Úsek Vršovice–Hostivař je součástí IV. tranzitního železničního koridoru. Ten vede z česko-německých hranic u Děčína přes Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice na česko-rakouské hranice u Horního Dvořiště. Jeho severní část je ale souběžná s prvním koridorem, modernizací proto prošla již v minulém desetiletí.
Trať u Veselí nad Lužnicí před modernizací
Na trati z Prahy na jih se začalo pracovat na počátku století, nejprve prošly rekonstrukcí úseky z Českých Budějovic na hranice a z pražské Uhříněvsi do Benešova. Oba úseky zůstaly v původní stopě, vlaky tedy nemohly výrazně zrychlit. Jižně od Českých Budějovic navíc zůstala trať jednokolejná.
Po roce 2006 proběhla také modernizace dvanácti kilometrů u Tábora, rozsáhlejší práce mezi Benešovem a Českými Budějovicemi ale začaly až po roce 2009. V tomto úseku vznikla a ještě vznikne řada přeložek a trať dostává druhou kolej. Rekonstrukce přitom zdaleka není hotová. Letos se začalo pracovat mezi Voticemi a Sudoměřicemi u Tábora a také mezi Dynínem a Ševětínem, příští rok začne modernizace devíti kilometrů severně od Soběslavi.
Zahradnický tunel patří k nejnáročnějším stavbám na IV. koridoru
I potom ještě zůstane v původní jednokolejné podobě více než dvacetikilometrový úsek severně od Českých Budějovic, kde má vzniknout přeložka s dlouhými tunely. O této variantě však rozhodlo ministerstvo dopravy až letos, příprava stavby tedy potrvá ještě dlouho.
Na úsecích již modernizovaných se většinou zvýšila rychlost z původní stovky až na 160 km/h, severně od Budějovic ale vlaky musí zpomalit na 90 km/h. Mezi Prahou a Benešovem se maximální rychlost pohybuje mezi 80 a 120 km/h s výjimkou krátkých rychlejších úseků na okraji Prahy. Mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm se jezdí převážně 70kilometrovou rychlostí.
Na Táborsku se IV. železniční koridor kříží s dálnicí D3
- Praha hl. n. (Vršovice) – Praha-Hostivař (7 km): rekonstrukce právě začíná, cena 4,4 mld. Kč
- nádraží Hostivař (2 km): 2014–2016, cena 1,2 mld. Kč
- Praha-Hostivař – Strančice (18 km): 2005–2008, cena 502 mil. Kč
- Strančice – Benešov (24 km): 2007–2010, cena 3,8 mld. Kč
- Benešov – Votice (18 km): 2009–2013, cena 6,8 mld. Kč
- Votice – Sudoměřice (20 km): začala 2018, cena 7,2 mld. Kč
- Sudoměřice – Tábor (11 km): 2013–2016, cena 1,9 mld. Kč
- Tábor, včetně nádraží – Doubí u Tábora (12 km): 2006–2009, cena 2,8 mld. Kč
- Doubí u Tábora – Soběslav (9 km): zatím nezačala
- Soběslav – Veselí nad Lužnicí (6 km): 2014–2015, cena 1,3 mld. Kč
- Veselí nad Lužnicí – Horusice (5 km): 2013–2015, cena 1,9 mld. Kč
- Horusice – Dynín (4 km): 2014–2016, cena 997 mil. Kč
- Dynín – Ševětín (4 km): začala 2018, cena 629 mil. Kč
- Ševětín – Nemanice (22 km): zatím nezačala
- Nemanice – České Budějovice, včetně nádraží (3 km): 2011–2014, cena 713 mil. Kč
- České Budějovice – Horní Dvořiště, st. hr. (38 km): 2003–2005 (elektizace), 2007–2009 (dílčí modernizace trati), cena 1,4 mld. Kč
- poznámka: ceny nelze absolutně srovnávat vzhledem k rozdílnému počtu stanic a zastávek v jednotlivých úsecích a dalším odlišnostem – přeložkám, tunelům apod.
- zdroje: ČTK, SŽDC, stránky dodavatelů, Wikipedie