Česko a Slovensko znovu spojil skvělý projekt Evropské unie, řekli v Martině Kiska se Zemanem

Vrcholní představitelé Česka a Slovenska si připomněli 100 let od Martinské deklarace (zdroj: EBU)

Slovensko si připomnělo sté výročí přijetí Martinské deklarace, kterou se země přihlásila k myšlence československého státu. Prezidenti Miloš Zeman a Andrej Kiska připomněli komplikované začátky Československa a zdůraznili, že i přes rozchod na konci roku 1992 se obě země znovu sešly ve „skvělém“ projektu Evropské unie. Úterní den je na Slovensku mimořádně státním svátkem.

„Náš společný stát nevznikal jednoduše, bylo to komplikované období,“ připomněl Kiska, který vyzdvihl roli otců zakladatelů Československa, jako byli Tomáš Garrigue Masaryk či Milan Rastislav Štefánik. Vznik československých legií a vlastní armáda byly pro založení státu klíčové, upozornil slovenský prezident.

„Martinskou deklaraci vidím jako něco úžasného a velikého podobně jako Pittsburskou dohodu. Byla rozhodnutím Slováků spojit se s Čechy v republiku s demokratickým uspořádáním,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr obrany ČSFR a diplomat Luboš Dobrovský.

V Martinské deklaraci vyjádřili Slováci právo na sebeurčení a vůli žít ve společném státu, připomněl dále Kiska, který v rychlosti zavzpomínal na klíčové události 100 let společného státu – „dusno a tragédie 1968, nadšení z listopadu 1989, smutek, když se rozdělilo Československo“. 

Pohled na slovenské oslavy vzniku Československa (zdroj: ČT24)

Podle Kisky ale v roce 1993 zároveň skončily výčitky, že někdo na někoho doplácí, a propuklo nadšení z budování slovenského národa. „Nyní jsme zase spolu v úžasném projektu jménem Evropská unie,“ zdůraznil Kiska. Svůj projev ukončil Masarykovým citátem „nebát se a nekrást“, k němuž přidal „nevzdávat se“.

„Čechům hrozila germanizace, Slovákům maďarizace. Toto výročí si připomínáme předevšm proto, že díky těmto událostem jsme neztratili svoji národnost, svůj jazyk a mohli jsme se svobodně rozvíjet,“ prohlásil v úvodu projevu český prezident.

Atmosféra během oslav byla podle předsedy senátu Milana Štěcha z ČSSD přátelská, upřímná a srdečná.  Úterní státní svátek 30. října byl státním svátkem jen pro letošní rok. V to cítí bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda „trochu dluh“. V Událostech, komentářích uvedl, že ho mrzí, že jeho vláda neměla  „dostatečnou sílu, aby učinila 28. říjnu za dost“ a aby se stal státním svátkem. 

100 let od Martinské deklarace: Kiska se Zemanem a premiéry připomněli silné česko-slovenské vztahy (zdroj: ČT24)

Zeman: Obě země po rozchodu skvěle prosperují

Hádky o to, kdo na koho v rámci společného státu doplácí, označil za nesmyslné. „Ekonomiky obou našich zemí skvěle prosperují,“ hodnotil vývoj Zeman. Stejně jako Kiska označil Unii za skvělý projekt. „Jen bych si přál, aby projektantni byli kvalifikovanější a aby dosáhli úrovně otců zakladatelů Evropské unie,“ podotkl Zeman.

Jménem českého národa pak Slovákům slíbil přátelství. Podle něj na světě neexistují národy, které by si byly bližší. Po Zemanovi vystoupil šéf slovenského parlamentu Andrej Danko. „Buďme hrdí na naši vlast, Češi a Slováci dokázali, že jsou životaschopné národy. Nepodceňujme se a neurážejme se, nenechme se zatlačit do kouta. Braňme naši národní svrchovanost. Učme se od našich předků, nežijme minulostí,“ prohlásil Danko.

„Slováci před sto lety ukázali, že jsou svébytným národem, který chce vzít svůj osud do vlastních rukou. Na své vlastní sebeurčení by v poválečných dobách nedosáhl ani jeden (stát), společně jsme to ale dokázali,“ uvedl Babiš.

Český premiér ve svém projevu chválil Štefánika za jeho „houževnatost, odhodlání a životní přesvědčení, že spolupráce dvou národů může díky kulturní blízkosti fungovat“. Babiš mluvil o jeho vědecké i armádní dráze. „Hlavní symbolika jeho příběhu je o tom, jak se hoch z chudých poměrů, syn faráře i přes nepřízeň osudu dokáže stát jednou z nejdůležitějších osobností Československa,“ konstatoval premiér.

Stejně jako Zeman si myslí, že nikdo ve světě nemá tak dobré vztahy jako Česko a Slovensko. „Tak ať to zůstane navždy,“ zdůraznil Babiš.

Pellegrini: Náš stát není samozřejmost, ale vzácnost

„Buďme hrdí na náš stát, nepovažujme to za samozřejmost, berme to jako vzácnost, kterou musíme navždy chránit, bránit a děkovat za ni,“ zdůraznil slovenský premiér Peter Pellegrini.

„Často slýchám názor, že naše historie je nudná, že tu nejsou žádní hrdinové, že my Slováci jsme pasivně přijímali vývoj událostí a nemohli jsme do nich zasáhnout. Důrazně to odmítám. Máme svoje hrdiny, svoje příběhy, svoje osobnosti,“ dodal Pellegrini.

Prezident Zeman, šéf Senátu Milan Štěch, předseda sněmovny Radek Vondráček, premiér Andrej Babiš a jejich slovenští kolegové položili věnce k pamětní desce na budově, kde byla Martinská deklarace schválena. Dokument 30. října 1918 potvrdil, že „slovenský národ je součást jazykově i kulturně jednotného národa česko-slovenského“.

Večer se český premiér Babiš spolu se slovenským kolegou Pellegrinim v povážském Ružomberoku zúčastnili galakoncertu. Organizátoři diváky lákali například na operní zpěvačky Ľubicu Vargicovou a Jolanu Fogašovou, vítěze slovenské SuperStar Petera Cmoríka, skupinu No Name, rozhlasový Big Band Gustava Broma nebo vystoupení folklorního souboru Horehronski chlopi.

Česko slavilo výročí vzniku Československa o uplynulém víkendu. Vzpomínkových akcí v Praze se zúčastnili také Kiska, Pellegrini, jakož i předseda slovenského parlamentu Andrej Danko. Na rozdíl od ČR si Slovensko 28. říjen 1918 jako den vzniku ČSR státním svátkem nepřipomíná a jubilejní oslavy výročí založení společného státu svolalo právě do Martina.

Historik Jiří Hutečka o Martinské deklaraci (zdroj: ČT24)