Policii trápí nedostatek lidí i přes vysoké náborové příspěvky

Nahrávám video

Více než 25 milionů korun – tolik peněz dostali noví policisté jako náborový příspěvek. Nárok má každý, kdo ke sboru nastoupil letos. Peníze dostane po půlroční zkušební době – u policie pak musí zůstat nejméně 6 let. Při dřívějším odchodu by musel poměrnou část vrátit. Od začátku července dostaly bonus skoro tři stovky nováčků. I přes příchod nováčků ale stále chybí ve službě skoro 1800 policistů.

Největší nedostatek policistů je stále v Praze a ve středočeském kraji, kde je proto náborový příspěvek nejvyšší. „Určitě musíme zohledňovat aktuální personální stav,“ řekl policejní prezident Tomáš Tuhý.

Pomalu jich ale začíná přibývat. Letos zatím k policii víc lidí přišlo, než odešlo. „Vnímáme zvýšený zájem o práci u policie, ale neznamená to, že je to jenom náborovým příspěvkem, na tuto analýzu je ještě velmi brzy,“ dodal Tuhý.

V okolí průmyslových zón hlídkují i policisté z jiných států

V regionech jsou ale místa, kde uniformované hlídky citelně chybí. Třeba kolem průmyslových zón – tam skokově přibyly tisíce lidí bez přihlášení k trvalému pobytu. Policii vypomáhají jiné okresy. Kolem automobilových továren v Mladé Boleslavi a Kvasinách posílili české policisty dokonce kolegové z okolních států.

Na Tachovsku by policie chtěla mít 186 lidí. Ve skutečnosti jich je o pětinu méně. Nejcitelněji chybí kolegové hlídce z Boru. Tabulkově by na obvodním oddělení v Boru mělo být 23 příslušníků. Aktuálně je jich šestnáct včetně vedoucího.

„Jako město vnímáme ten nedostatek docela markantně. Hlavně se nám tady tři kilometry od nás utvořilo velké logistické centrum, které má mít prognosticky až sedm tisíc pracujících,“ upozornil tajemník Městského úřadu v Boru u Tachova Miroslav Cvrk.

Zájemci o práci u policie neprojdou testy

Průmyslová zóna je zaplněná zatím z poloviny. Místním policistům jezdí pomáhat kolegové odjinud. Podobná situace je i v Ústeckém kraji. Nejvíce policistů chybí na Lounsku – konkrétně v Podbořanech. Chybějící lidé se pak doplňují z Žatce, Postoloprt a Loun.

Díky tomu mohou v noci vyjíždět dvě hlídky. Noví uchazeči se tam téměř nehlásí – nebo neprojdou testy. A ti, kteří už ve službě jsou, často odcházejí do Prahy nebo k cizinecké policii.

„Důvody, které já spatřuji v těch odchodech, jsou asi dva hlavní. Jednak lepší finanční ohodnocení. A jednak menší zatížení, protože ta práce na těch obvodních odděleních je velmi všestranná,“ řekl vedoucí územního odboru policie v Lounech Vladimír Pešek.

Navíc i na Podbořansku roste průmyslová zóna. Policie se proto připravuje na případná rizika - jako na Rychnovsku a Mladoboleslavsku.

Kolem Kvasin už kvůli prevenci a lepší komunikaci od loňska operují česko-polské hlídky. Těmi se inspirovali i v Mladé Boleslavi, kam od září vedle polských kolegů přizvali i slovenské.

A třeba v Kutné Hoře, kde žije skoro dvacet tisíc lidí, připadá podle tabulek 31 policistů. Ve službě se jich ale střídá jenom 24. Místo dvou hlídek tak denně na pořádek ve městě dohlíží pouze jedna.

„Samozřejmě se tipují rizikové dny, převážně ty víkendové, kdy jsou tady různé akce, a to hlavně přes léto, tam přijímáme opatření s nasazováním větších sil a prostředků,“ uvedl velitel obvodního oddělení kutnohorské policie Karel Nový. Početní stav policie tam má posílit po ukončení školy pět nováčků. Jsou mezi nimi i Kateřina Mašínová a Veronika Šindelářová. Teď jsou v Kutné Hoře na měsíční praxi.

„Tato práce nabízí celoživotní vzdělání, člověk na sobě může pracovat,“ je motivem pro nástup k policii pro Veroniku Šindelářovou. Kateřina Mašínová zase oceňuje různorodou práci a možný kariérní postup.

Navíc díky tomu, že letos začala policie nováčkům vyplácet náborový příspěvek dostaly obě policistky v létě k výplatě 150 tisíc korun. „O náborovém příspěvku jsem vůbec nevěděla, mně to řekly personalistky, až když jsem byla přijatá,“ řekla Mašínová.

K vyššímu počtu policistů výrazně nepomohlo to, že se od nového roku můžou do sboru hlásit i lidé bez maturity, zatím toho využilo pouze několik jednotlivců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.