V sobotu uplyne 100 dní Zemanova druhého prezidentského mandátu. Hlava státu stihla od března dvě zahraniční cesty i návštěvu sjezdu ČSSD, KSČM a Strany práv občanů. Prezident naopak nezavítal do sněmovny ani Senátu, vynechal i pietu v Lidících či tryznu v Terezíně. Oproti svému prvnímu mandátu také tráví mnohem víc času na zámku v Lánech a méně se objevuje na veřejných akcích.
Jedním z nejvýraznějších témat, se kterým bylo spojeno jméno prezidenta během prvních 100 dní nového mandátu, se stalo sestavování nové vlády Andreje Babiše (ANO).
Zeman dostál svému slibu a Babišovi poskytl i druhý pokus na sestavení vlády. Prezident ovšem jmenoval šéfa ANO premiérem až půlrok poté, co se Babiš stal premiérem poprvé – jeho vláda pak nezískala ve sněmovně důvěru. Tím podle kritiků prezident neúměrně natahoval celý proces sestavování vlády.
Prezident navíc veřejně odmítá kandidáta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho – podle něj zastává Poche opačný postoj k migraci než vláda či prezident. Jenomže Poche je podle médií vlivným hráčem v pražské ČSSD, který pomáhal ke zvolení i současnému předsedovi Janu Hamáčkovi. Jeho odmítnutí ze strany prezidenta by tak mohlo sestavování vlády ještě zkomplikovat.
Výroky prezidenta k novičoku rezonovaly i v zahraničí
Dalším výrazným tématem byla kauza novičok, respektive otrava bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, ze které Velká Británie obvinila Rusko. Moskva však následně ukázala i na další země, které prý měly kapacity novičok vyrobit – mimo jiné zmínila i Česko, což ovšem politici i odborníci odmítali.
Prezident ale zadal oběma našim tajným službám, aby údajnou výrobu této nervově paralytické látky v Česku prověřily. Počátkem května pak na TV Barrandov prohlásil, že se podle Vojenského zpravodajství novičok v Česku vyráběl. Zpráva BIS podle něj sice o výrobě novičoku nemluvila, prezident se ale podle svých slov přiklonil k verzi Vojenského zpravodajství. Zemanova slova pak využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok pocházel z Ruska.
Věcí se pak ale zabývala sněmovna i Senát: jeho výbor konstatoval, že prezident sdělil o výrobě novičoku nepravdivé informace a navíc mohl zveřejněním zpráv od tajných služeb ohrozit bezpečnostní zájmy ČR. Zprávy obou tajných služeb se podle výboru shodují v tom, že v Česku nebyla vyráběna ani skladována žádná látka typu novičok. K podobnému závěru dospěl o týden dříve i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny a totéž znovu potvrdila i ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).
Zemanovy zahraniční cesty: Dvakrát v kočáře
První zahraniční cesta zavedla prezidenta na tradiční Slovensko, se svým protějškem Andrejem Kiskou jednal u Štrbského plesa a stihli si i vyjet v kočáře. Vzhledem k tomu, že na letošek připadá 100. výročí vzniku společného státu, uvidí se oba státníci během roku ještě několikrát. Kiska přijal Zemanovo pozvání na oslavy vzniku republiky v Praze, český prezident pak vzápětí vyrazí do slovenského Martina.
Během této návštěvy se řešily i dozvuky kauzy Skripal, ve které měli Zeman a Kiska opačný názor: „Já sám mám určité pochybnosti o vypovídání zahraničních diplomatů, nicméně respektuji dělbu kompetencí. Vypovídání je u nás v kompetenci premiéra,“ řekl Zeman. Česko se totiž připojilo ke koordinované akci a spolu s dalšími státy vyhostilo ruské diplomaty.
Kiska naopak vyjádřil lítost, že se Bratislava nepřipojila k většině zemí EU a pouze povolala na konzultace svého velvyslance v Moskvě. „Je mi líto, že ze států Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jsme jedinou zemí, která nevyhostila diplomaty.“
Zeman se na Slovensku vracel i ke kauze Nikulin: Údajného ruského hackera totiž Česko nakonec vydalo do Spojených států místo do Ruska, což na Hradě vyvolalo mírně řečeno pozdvižení. Dosluhující ministr spravedlnosti Robert Pelikán podotkl, že na něj Hrad opakovaně tlačil, aby vyhověl přání Moskvy. Na Slovensku pak Zeman vydání Nikulina kritizoval s tím, že to je krok, který může posloužit k vnitropolitickému boji ve Spojených státech.
Druhá Zemanova cesta pak vedla do Polska, i tam stihl prezident výlet v kočáře, když vyrazil na návštěvu Bělověžského pralesa. Podle svých slov chtěl touto návštěvou vyjádřit solidaritu s Polskem, které je kvůli kácení v tomto pralese ve sporu s Evropskou unií.
Podle Zemana má ale každá země právo rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.
Ve šlépějích Trumpa: Zeman opakovaně horoval pro přesun ambasády do Jeruzaléma
V otázce zahraniční politiky pokračoval prezident v silné podpoře Izraele. Poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o kontroverzním přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany Arabů, se i český prezident hlasitě vyjadřoval pro přesun naší ambasády. Praha přitom ve shodě s ostatními státy EU neuznává Jeruzalém jako izraelské hlavní město.
Zeman ovšem na galavečeři Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti prohlásil, že nedávné otevření českého honorárního konzulátu v Jeruzalémě je prvním krokem k přesunu ambasády.
„První krok byl realizován, když jsme před týdnem otevřeli honorární konzulát. Během mé návštěvy Izraele letos v listopadu plánujeme otevřít Český dům v Jeruzalémě. To bude druhý krok,“ dodal prezident, který zároveň kritizoval šéfku evropské diplomacie Federiku Mogheriniovou za její návrh, aby Evropská unie odsoudila rozhodnutí Spojených států přesunout ambasádu do Jeruzaléma.
Před pěti roky zahajoval prezident Pražské jaro, letos stihl Dana Hůlku
Ve srovnání s minulým prezidentským mandátem ale stihl Miloš Zeman méně zahraničních cest. V roce 2013 navštívil prezident navíc také Rakousko a zúčastnil se i summitu středo- a východoevropských prezidentů na Slovensku. Letos ho naopak na summitu hlav států střední a východní Evropy ve Varšavě zastoupil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Zeman se méně často objevuje i na veřejných akcích v Česku. Během prvních sto dnů ve funkci před pěti lety navštívil jednání vlády, sněmovny i Senátu, během svého druhého mandátu ještě v žádné z těchto institucí nevystoupil.
Oproti prvním měsícům ve funkci se také letos nezúčastnil pietní vzpomínky na vyhlazení Lidic ani tryzny v Terezíně či připomenutí pražského povstání z května 1945.
Z kulturních akcí před pěti lety Zeman navštívil třeba zahájení festivalu Pražské jaro, letos byl na koncertě Dana Hůlky. A také prezidentova čtvrteční tisková konference, při kterém nechal před nastoupenými novináři spálit rudé trenýrky, se dotýkala hranic happeningu - v hlavní roli s hlavou státu.
