Evropská unie se zvrhla v neomarxistickou organizaci, kritizoval v předvolební diskusi Sládek

Evropská unie se postupně zvrhla v neomarxistickou organizaci, která ničí evropské národní státy. V předvolebním pořadu Politické spektrum to řekl předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek. Negativní postoj vůči EU sdílí i hnutí Referendum o Evropské unii a Česká strana národně sociální. Dobrá volba 2016 jako jediná členství Česka v EU podporuje, změnila by ale podmínky.

Video Politické spektrum
video

Politické spektrum: Předovlební diskuse

Republikáni Miroslava Sládka (SPR-RSČ) byli od počátku proti vstupu Česka do EU. „Když jsme vytáhli hlavu z jednoho chomoutu, nemá cenu ji rychle cpát do dalšího. Evropská unie se nakonec přesně podle našich předpokladů zvrhla v neomarxistickou organizaci, která dusí a ničí evropské národy a evropské národní státy,“ řekl v Politickém spektru.

Hnutí Referendum o Evropské unii (REU) vnímá současné pojetí EU jako zásadní omezení české suverenity. „Pro tyto volby považujeme za naprosto klíčové, aby se lidé rozhodli, zda v budoucnu chtějí, nebo nechtějí referendum o Evropské unii a vystoupení z toho spolku,“ uvedl František Matějka.

Dobrá volba 2016 členství Česka v EU naopak podporuje, ale za jiných podmínek než dosud. Vyjednané přístupové podmínky byly podle Pavla Makovce pro Česko maximálně nevýhodné. „Dodnes to vidíme na tom, jak jsme méněcennou zemí v rámci EU. Stala se z nás novodobá kolonie. Podmínky by měly být pro všechny rovné,“ dodal. 

Podle Michala Klusáčka (ČSNS) se od Lisabonské smlouvy v EU kardinálně změnila pravidla. „Účast v Evropské unii je od té doby pro náš stát a naši budoucnost nežádoucí,“ domnívá se. ČSNS je proto i proti přijetí eura. Vlastní měnu považuje za důležitý prvek svrchovanosti státu.

Proti euru je i Sládek a rovněž REU. „Jde o politický projekt, který slouží k ovládání jiných států,“ konstatoval Matějka. Podle Sládka brexit ukázal, že by Česko v žádném případě euro přijímat nemělo, aby si zachovalo šanci z EU vystoupit. DV 2016 zavedení eura naopak jako jediná podporuje. Podle Makovce to ale technicky stejně nebude možné dříve než za čtyři až pět let.

NATO: Riziko pro mír, nebo garant bezpečnosti?

Dalším tématem diskuse byla obrana a bezpečnost. Referendum o Evropské unii má sice vůči fungování Aliance výhrady, pro odchod z NATO ale není. Otázku, zda by Česko mělo mít profesionální armádu, nebo povinnou vojnu, pro letošní volby nepovažuje za prioritu.

Pro zachování členství v NATO je i Dobrá volba 2016, podle které jde v současném světě o jedinou garanci naší bezpečnosti. Makovec ale považuje za důležité i vybudování bojeschopné armády, která dokáže zajistit obranu země. „Jsme proto i pro obnovení základní vojenské služby, aby se občané naučili ovládat zbraně a věděli, jak se chovat v případě konfliktu,“ dodal.

SPR-RSČ naopak Alianci odmítá a je pro vypsání referenda o vystoupení z NATO. Podle Sládka je důležité říct, odkud dnes přichází největší nebezpečí: „Rozhodně ne z Ruska, takže NATO postrádá důvod, proč vlastně vzniklo. Největší nebezpečí je nyní Čína, která založila svou prosperitu na zlodějinách a vykrádání patentů.“

Česká armáda by podle Sládka měla být profesionální a doplněná o vycvičené obyvatelstvo. „Řekněme půlroční výcvik pro muže i ženy. Po jeho absolvování by občané měli pěchotní zbraně doma, aby byli kdykoliv připraveni zasáhnout,“ doplnil.

Pro vystoupení Česka z NATO je i Česká strana národně sociální. Účast v Alianci považuje za riziko pro mírovou budoucnost země. Česko by proto podle Klusáčka mělo být neutrální. V otázce armády ČSNS podporuje návrat branné výchovy na základní školy: „Na středních školách by během čtyř let průběžně probíhalo teoretické školení zakončené půlročním vojenským cvičením.“

Závěr debaty se věnoval otázce státních financí a zaměstnanosti. Vláda pro příští rok navrhla rozpočet s deficitem 50 miliard. ČSNS to kritizuje. Rozpočet by podle Klusáčka měl být dlouhodobě vyrovnaný: „Vlády by neměly Česko zadlužovat.“ K tématu mezd poznamenal, že jejich výši ničí přijímání levné pracovní síly z ciziny. Firmám pak vzkázal, že pokud chtějí zvýšit efektivitu, musí zvýšit i mzdy. 

Sládek si klade otázku, zda je nyní ekonomický růst, nebo jde jen o falešnou bublinu, kterou podle něj nafoukla média před volbami. Kritizoval i odliv nezdaněného kapitálu do ciziny a praktiky firem, které místo zvyšování platů dosazují na volné posty levné pracovníky z ciziny. „Minimální mzda je žebračenka, průměrná mzda je v normálních podmínkách minimální mzda,“ podotkl.

DV 2016 podporuje dlouhodobě vyrovnaný rozpočet. V dobách růstu by ale měl být přebytkový, s vytvářením rezerv a umořováním dluhu. „V ekonomické recesi může být rozpočet ztrátový a podporovat ekonomický růst,“ uvedl Makovec. Jako recept pro vyšší mzdy pak vidí větší zapojení zaměstnanců do boje o svá práva včetně tvrdých stávek: „Divím se, že učitelé dávno nevstoupili do neomezené stávky. Navýšení o 15 procent je urážka.“  

REU prosazuje ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Jako důvod uvádí kroky vlád, které si před volbami různým navyšováním mezd a úliteb kupují voliče. Do otázky zaměstnanosti a výše mezd by podle Matějky stát neměl zasahovat. „Je to výsadní postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří si mezi sebou domluvili pravidla hry,“ dodal.