Přístup prezidenta Miloše Zemana k řešení politické krize negativně hodnotí jedenašedesát procent Čechů. Vyplývá to z bleskového sociologického šetření agentury Median pro Českou televizi. Od minulého týdne také vzrostl počet lidí, kteří za hlavního viníka kabinetní krize považují Andreje Babiše, „vina“ premiéra Bohuslava Sobotky naopak klesla.
Podle průzkumu Medianu souhlasí s postupem prezidenta, který si avizovanou demisi vlády vykládal jen jako demisi premiéra, dvaatřicet procent respondentů. Necelé dvě třetiny naopak Zemanovy kroky ve vládní krizi hodnotí negativně, a přestože nejčastěji zaznívají výhrady od liberálnějších a vzdělanějších respondentů z měst, nejde jenom o ně.
Podle autora průzkumu, sociologa Daniela Prokopa, se k poslednímu hradnímu postupu staví odmítavě 45 procent Zemanových voličů z roku 2013. „V některých oblastech je prezident negativně hodnocen i mezi svými voliči, a to se týká reprezentace úřadu na veřejnosti a destabilizujícího zasahování do stranické politiky,“ vysvětluje Prokop. „V posledních dnech se tak trefil do věci, která ho spíš poškozuje, přijetím Bohuslava Sobotky na Hradě a působením ve vládní krizi,“ doplnil sociolog.
Postoj veřejnosti k Zemanovu otálení s demisí ministra financí Andreje Babiše ovšem už tak jednoznačný není. Sedmatřicet procent dotázaných si sice myslí, že by měla hlava státu odvolat šéfa hnutí ANO z vlády co nejdříve, identický podíl respondentů má ale za to, že by se prezident měl poradit s Ústavním soudem.
Možnost, že by měl Hrad Babiše ve vládě podržet navzdory požadavku předsedy vlády, podporuje osmnáct procent dotázaných.
Daniel Prokop doplňuje, že se setrváním Andreje Babiše v kabinetu souhlasí jen čtyřicet procent voličů hnutí ANO a pouze šestadvacet procent těch, kteří před čtyřmi lety vynesli Miloše Zemana do prezidentského úřadu. „Dlouhodobé blokování krize by bylo pro oba politiky negativní,“ doplňuje sociolog.
Babišova vina na současné krizi v očích lidí s časem roste
Median v dvoufázovém srovnávacím šetření pro Českou televizi a Český rozhlas rovněž sledoval, jak veřejnost vnímá vlastní vládní krizi a její příčiny. První šetření proběhlo v úvodu vládní roztržky 4. května, druhé na konci tohoto pracovního týdne a dvě pětiny veřejnosti mají za to, že podíl premiéra a ministra financí na současné situaci je srovnatelný.
Mezi zbývajícími respondenty pak v průběhu času začalo růst přesvědčení, že vinu za konflikt v koalici nese vicepremiér, jehož kontroverzní finanční transakce stály na začátku stávajících turbulencí.
„Dynamika není možná tak silná, jak bychom čekali, pokud bychom soudili ze sociálních sítí, posun je ale relativně jasný,“ dodává Prokop. „Projevuje se v tom, že Andrej Babiš ještě víc než dosud ztrácí podporu vzdělanějších, liberálnějších skupin z měst. Koresponduje to s dva roky dlouhým trendem hnutí ANO, kdy se z těchto skupin voličů posunuje mezi starší a konzervativnější voliče. Přibližuje se Miloši Zemanov,“ uvedl sociolog.
Zvolna rostoucí nedůvěra v Babišovu roli se pak promítá i do náhledu na celkové řešení současné situace. Většina populace sice nadále podporuje to, aby (v rozdílných variacích) dovládl stávající kabinet, mezi 4. a 13. květnem ale narostl podíl lidí, kteří si přejí, aby kabinet dál fungoval bez šéfa hnutí ANO. Předčasné volby podporuje jen patnáct procent dotázaných, úřednickou vládu dokonce jen každý dvacátý oslovený Čech.
