Respirátory, roušky a jednorázové rukavice, které se v současné době tolik využívají k obraně před pandemií covidu-19, představují pro zvířata žijící v blízkosti lidských sídel značnou hrozbu. Vědci z nizozemského Leidenu v novém výzkumu varují, že po celém světě, na souši i ve vodě, zvířata začínají používat tento odpad, anebo se do něj zamotávají a hynou.
Všechno to začalo, když výzkumníci asi před rokem nalezli v kanálech v Leidenu mrtvého okouna, který uvázl v latexové rukavici. Byla to zřejmě první holandská oběť odpadu z koronavirové pandemie. Od té doby se tamní biologové a ekologové snaží získat celkovou představu o důsledcích hory odpadu na zvířata.
Výzkum vedou Auke-Florian Hiemstra z Naturalis Biodiversity Center a Liselotte Rambonnetová z Leidenské univerzity – ti začali s pátráním, aby zjistili, jak často a kde dochází k interakcím mezi zvířaty a pandemickým odpadem – čili s rouškami, respirátory, rukavicemi a dalšími pomůckami, které umožňují lidem chránit se před snadno přenosným virem.
Vědci začali tím, že shromažďovali výsledky nejrůznějších pozorování od Brazílie po Malajsii, nejprve ze sociálních médií, lokálních novin i mezinárodních zpravodajských webů. A nacházeli stále více důkazů, že odpad má velmi často přímý dopad na živé tvory: jednou to byla liška ve Velké Británii, podruhé ptáci v Kanadě, jindy ježci, rackové, krabi a netopýři. Všude po celém světě vycházelo najevo, že nejrůznější druhy zvířat se zamotávají do roušek nebo respirátorů.
Biologové našli doklady ve všech koutech planety; indické opice okusují roušky, jihoafrický tučňák zase měl roušku v žaludku. I domácí mazlíčci, zejména psi, polykají roušky. „Zvířata zeslábnou, protože se v nich zamotají, anebo vyhladoví kvůli umělé hmotě v žaludku,“ zdůrazňuje Rambonnetová. „Obratlovci i bezobratlí na souši, ve sladké vodě a v mořské vodě se zamotávají nebo uváznou v tomto odpadu,“ říká Hiemstra.
V článku, který vyšel v odborném časopise Animal Biology, autoři také uvedli, že některá zvířata používají odpad dokonce jako hnízdní materiál. Například lysky žijící na holandských kanálech si berou na stavbu hnízd roušky, rukavice nebo obaly od papírových kapesníků.
Biologové se mimo jiné obávají, že by se tímto způsobem mohl koronaviru přenášet z člověka na jiné zvířecí druhy a tím získávat různé nebezpečné vlastnosti.
Občanská věda funguje
Vědci z Leidenu dokázali vytvořit svůj rozsáhlý přehled díky pozorování fotografů, sběračů odpadků, pozorovatelů ptáků, záchranných středisek pro volně žijící živočichy a veterinářů. Nyní pobízejí i veřejnost, aby stejná pozorování sdílela rovněž. Aby to biologové lidem usnadnili, vytvořili pro tyto účely webové stránky www.covidlitter.com.
Rambonnetová a Hiemstra doufají, že tento přehled zvýší povědomí lidí o nebezpečí roušek a rukavic pro volně žijící zvířata. Dále vyzývají všechny, aby používali opakovaně použitelné roušky a respirátory a rozhodně ty již použité neodhazovali jen tak kolem sebe.
