Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.
„Vidíme, že nové klimatické podmínky posouvají výnosy plodin mimo jejich obvyklý rozsah ve stále více regionech. Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností přinášejí vyšší teploty, změny v rozložení srážek i více oxidu uhličitého v ovzduší. To všechno ovlivňuje růst plodin – a my jsme zjistili, že k nástupu signálu klimatické změny, tedy k době, kdy se mimořádné roky stanou normou – dojde během příštího desetiletí nebo brzy poté,“ vysvětluje hlavní autor studie Jonas Jägermeyr, klimatolog z Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA a Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.
Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že se to stane v mnoha klíčových regionech, které jsou celosvětově zásobárnou potravin. „To znamená, že zemědělci se musí mnohem rychleji přizpůsobit, například změnou termínů setí nebo používáním jiných odrůd plodin, aby se vyhnuli vážným ztrátám,“ popisuje možnou adaptaci vědec – připouští ale současně, že zřejmě bude nutné i to, aby se zemědělství přesouvalo do oblastí vyšších zeměpisných šířek.
Výnosy kukuřice klesnou, výnosy pšenice vzrostou
Tým vědců pod jeho vedením vytvořil zatím největší soubor prognóz budoucích výnosů – využil na to kombinaci nových klimatických prognóz a různých nejmodernějších modelů růstu zemědělských plodin. Autoři tvrdí, že zjistili významné změny už ve velmi blízké budoucnosti, a to ve většině důležitých zemědělských oblastí. Kukuřice se pěstuje v široké škále zeměpisných šířek, včetně subtropických a tropických zemí, kde bude vyšší teplota škodlivější než v chladnějších oblastech vysokých zeměpisných šířek. V Severní a Střední Americe, západní Africe, střední a východní Asii se výnosy kukuřice v příštích letech potenciálně sníží o více než pětinu.
U pšenice, která nejlépe roste v mírném podnebí, může naopak dojít ke zvýšení produktivity na současných pěstitelských plochách v důsledku změny klimatu, včetně oblastí na severu Spojených států, Kanady a Číny.
Nerovnost se bude zvětšovat
„Jedním z efektů, které z údajů jasně vyplývají, je, že chudší země pravděpodobně zaznamenají nejprudší pokles výnosů svých hlavních základních plodin. To ještě zvýší už dnes existující rozdíly v potravinové bezpečnosti i bohatství,“ komentoval výsledky spoluautor studie Christoph Müller z Postupimského institutu.
Důležité podle něj je, že ani přírůstky pšenice na globálním Severu nevyrovnávají ztráty z pěstování kukuřice na globálním Jihu. Chudé země a samozřejmě i samotní postižení drobní zemědělci často nemají prostředky na to, aby si obstarali potraviny na světovém trhu. Předpokládané zásadní změny ve struktuře zemědělské produkce by se tak v některých regionech mohly stát rizikem pro potravinovou bezpečnost, zatímco jiné by z nich mohly profitovat.
Teplota sama o sobě ale není jediným faktorem, který má význam pro budoucí výnosy plodin. Vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře má pozitivní vliv na růst plodin, zejména pšenice. Mohl by ale současně snížit jejich nutriční hodnotu. Zvyšování globálních teplot je také spojeno se změnami v rozložení srážek a především s délkou trvání vln veder a sucha – všechny tyto faktory představují další rizika.
„Dokonce i v případě optimistických scénářů změny klimatu, kdy společnost splní cíle k omezení růstu globální teploty, čelí globální zemědělství nové klimatické realitě,“ dodal Jägermeyr.
