Změny klimatu snižují kvalitu rýže. Ta přitom zahání hlad půlky planety

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Rýže je základní potravinou pro polovinu lidstva. Poptávka po ní se za poslední půlstoletí více než zdvojnásobila, hlavně v Asii. Tam se také nejvíc pěstuje a vyváží. Jde tedy o strategickou plodinu, na níž závisí nasycení miliard osob po celém světě. Jenže současně je to rostlina, která je velmi citlivá na změny povětrnostních podmínek. Vědci proto intenzivně zkoumají, jak rýže reaguje na různé scénáře změn klimatu.

Poslední výsledky naznačují, že oteplování Země se už na kvalitě rýže odráží. A to nejen samotným nižším výnosem, ale také kombinací vzhledu, chutnosti, nutričního profilu a vlastností, které mají vliv na zpracování. Vědci zkoumali vývoj v jihovýchodní Asii za posledních 35 let, konkrétně v Číně a Japonsku. Zajímalo je, jak se klima odráží na míře HHR, což je podíl vymletých rýžových zrn, která si po odstranění slupky zachovávají přes tři čtvrtiny své délky. Zjednodušeně to představuje rýži, která se dostane na stoly v kuchyních a restauracích.

Čínští vědci, kteří výzkum vedli, zkoumali řadu klimatických proměnných, aby zjistili, které z nich mají největší vliv na HRR. Byly mezi nimi noční teplota, denní teplota, průměrná denní teplota, horké dny s teplotami nad 30/35 stupňů Celsia, četnost srážek, vlhkost půdy, množství slunečního záření, oblačnost, relativní vlhkost a řada dalších. Jejich model je pro toto velké množství sledovaných faktorů velmi přesný.

Co vadí nejvíc

Ukázalo se, že tím, co má největší dopad na sníženou kvalitu rýže, jsou noční teploty. Čím tepleji je v noci, tím hůř se rýži daří. Kritickou hranicí je v Japonsku dvanáct stupňů Celsia a v Číně osmnáct stupňů Celsia. Když za takových podmínek dochází ke kvetení a růstu zrn, snižuje se rychlost fotosyntézy a akumulace škrobu v zrnu, což vede ke snížení kvality rýže, protože více zrn je náchylných k prasknutí.

Druhým nejdůležitějším faktorem přispívajícím ke změnám kvality rýže je podle studie denní sluneční záření: vyšší sluneční záření vede ke snížení HRR. Na třetím místě je pak nedostatek srážek během dne.

Průměrná rýže v Číně měla kvalitu HRR 62 procent. Každé desetiletí se ale snižovala o 1,45 procenta. V Japonsku byla průměrná HRR rýže o něco vyšší, 66 procent, ale pokles kvality byl mnohem vyšší – asi 7,6 procenta každé desetiletí.

Obě země spojuje také fakt, že se rýže více zhoršuje v jižnějších regionech. To zřejmě souvisí s tím, že jsou blíže rovníku, a proto v nich panují vyšší noční teploty.

Model nabízí i předpovědi

Podle autorů jsou tyto modely tak kvalitní, že se na jejich základě dá předpovídat, jak bude vypadat v těchto dvou zemích sklizeň pro daný rok. Stačí vzít klimatická data čtyřicet dní před datem sklizně a výsledek predikce je velmi přesný, tvrdí vědci.

Tento výzkum je podle autorů tak důležitý proto, že podle klimatologických předpovědí směřuje svět ke stavu, kdy se bude v dalších desetiletích kvalita rýže zhoršovat. Stane se to při vysokých emisích, ale i tehdy, když se podaří oteplování udržet pod 1,5 stupně Celsia.

Předpokládá se, že negativní dopad změny klimatu na kvalitu rýže v Číně bude tvrdší než v případě Japonska, přičemž nejhorší bude vliv právě v jižních provinciích. Tyto regiony přitom dávají světu vůbec nejvíce rýže. Může to ohrozit celosvětové zásobování. Výsledky sice mohou být znepokojivé, ale asijské země pracují na genetických úpravách rýže, jež by mohly této plodině poskytnout vlastnosti, které ji učiní odolnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 17 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 18 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...