Změny klimatu snižují kvalitu rýže. Ta přitom zahání hlad půlky planety

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Rýže je základní potravinou pro polovinu lidstva. Poptávka po ní se za poslední půlstoletí více než zdvojnásobila, hlavně v Asii. Tam se také nejvíc pěstuje a vyváží. Jde tedy o strategickou plodinu, na níž závisí nasycení miliard osob po celém světě. Jenže současně je to rostlina, která je velmi citlivá na změny povětrnostních podmínek. Vědci proto intenzivně zkoumají, jak rýže reaguje na různé scénáře změn klimatu.

Poslední výsledky naznačují, že oteplování Země se už na kvalitě rýže odráží. A to nejen samotným nižším výnosem, ale také kombinací vzhledu, chutnosti, nutričního profilu a vlastností, které mají vliv na zpracování. Vědci zkoumali vývoj v jihovýchodní Asii za posledních 35 let, konkrétně v Číně a Japonsku. Zajímalo je, jak se klima odráží na míře HHR, což je podíl vymletých rýžových zrn, která si po odstranění slupky zachovávají přes tři čtvrtiny své délky. Zjednodušeně to představuje rýži, která se dostane na stoly v kuchyních a restauracích.

Čínští vědci, kteří výzkum vedli, zkoumali řadu klimatických proměnných, aby zjistili, které z nich mají největší vliv na HRR. Byly mezi nimi noční teplota, denní teplota, průměrná denní teplota, horké dny s teplotami nad 30/35 stupňů Celsia, četnost srážek, vlhkost půdy, množství slunečního záření, oblačnost, relativní vlhkost a řada dalších. Jejich model je pro toto velké množství sledovaných faktorů velmi přesný.

Co vadí nejvíc

Ukázalo se, že tím, co má největší dopad na sníženou kvalitu rýže, jsou noční teploty. Čím tepleji je v noci, tím hůř se rýži daří. Kritickou hranicí je v Japonsku dvanáct stupňů Celsia a v Číně osmnáct stupňů Celsia. Když za takových podmínek dochází ke kvetení a růstu zrn, snižuje se rychlost fotosyntézy a akumulace škrobu v zrnu, což vede ke snížení kvality rýže, protože více zrn je náchylných k prasknutí.

Druhým nejdůležitějším faktorem přispívajícím ke změnám kvality rýže je podle studie denní sluneční záření: vyšší sluneční záření vede ke snížení HRR. Na třetím místě je pak nedostatek srážek během dne.

Průměrná rýže v Číně měla kvalitu HRR 62 procent. Každé desetiletí se ale snižovala o 1,45 procenta. V Japonsku byla průměrná HRR rýže o něco vyšší, 66 procent, ale pokles kvality byl mnohem vyšší – asi 7,6 procenta každé desetiletí.

Obě země spojuje také fakt, že se rýže více zhoršuje v jižnějších regionech. To zřejmě souvisí s tím, že jsou blíže rovníku, a proto v nich panují vyšší noční teploty.

Model nabízí i předpovědi

Podle autorů jsou tyto modely tak kvalitní, že se na jejich základě dá předpovídat, jak bude vypadat v těchto dvou zemích sklizeň pro daný rok. Stačí vzít klimatická data čtyřicet dní před datem sklizně a výsledek predikce je velmi přesný, tvrdí vědci.

Tento výzkum je podle autorů tak důležitý proto, že podle klimatologických předpovědí směřuje svět ke stavu, kdy se bude v dalších desetiletích kvalita rýže zhoršovat. Stane se to při vysokých emisích, ale i tehdy, když se podaří oteplování udržet pod 1,5 stupně Celsia.

Předpokládá se, že negativní dopad změny klimatu na kvalitu rýže v Číně bude tvrdší než v případě Japonska, přičemž nejhorší bude vliv právě v jižních provinciích. Tyto regiony přitom dávají světu vůbec nejvíce rýže. Může to ohrozit celosvětové zásobování. Výsledky sice mohou být znepokojivé, ale asijské země pracují na genetických úpravách rýže, jež by mohly této plodině poskytnout vlastnosti, které ji učiní odolnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 15 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 16 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 17 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...