Život na Zemi skončí mnohem dříve, než se čekalo, ukázala simulace

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně. Nakonec Slunci dojde energie a zničí sebe i své okolí, včetně Země. Životní formy budou mít přitom stále složitější podmínky s tím, jak se bude Slunce ohřívat. To se ví dlouhá desetiletí.

Teď se ale vědci pokusili popsat, kdy nadejde „bod zlomu“. Tedy kdy už kvůli změnám na Slunci naše planeta nebude schopna uživit většinu rostlin a živočichů.

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard pro svou práci, kterou zveřejnil časopis Nature Geoscience, vytvořili sofistikovanou simulaci Země, která zohlednila řadu proměnných – včetně klimatu i geologických a biologických procesů, ale zejména sluneční aktivitu. Výzkumníci pak provedli simulaci, aby zjistili, jak se změní daleko v budoucnosti na Zemi podmínky pro život.

Simulace ukázala, že jak se Slunce bude oteplovat, za miliardu let uvolní více energie, hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře začne klesat, protože tento plyn pohlcuje teplo a rozpadá se. Pak by shořela také ozonová vrstva, která chrání život před zářením z kosmu. Poté, co klesne hladina oxidu uhličitého, zhorší se podmínky pro rostliny – a protože jich začne ubývat, povede to ke snížení produkce kyslíku.

Během pouhých 10 tisíc let klesne hladina oxidu uhličitého natolik, že prakticky všechny rostliny vyhynou. A bez rostlinného života brzy vyhynou také tvorové žijící na souši i v oceánech kvůli nedostatku dýchatelné atmosféry.

Simulace také ukázala zvyšující se množství metanu vstupujícího do atmosféry – také jeho vysoké koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání. Výsledkem by podle simulace byla planeta prakticky bez života, až na drobné anaerobní tvory, jako jsou bakterie. Tyto podmínky budou velmi podobné těm, jaké na Zemi panovaly před vznikem rostlin a živočichů. 

Autoři studie naznačují, že jejich simulace by mohla být užitečná pro astrobiology, tedy vědce, kteří hledají život na jiných planetách. Její výsledky totiž ukazují, že okno příležitosti, kdy na planetách může existovat život, by mohlo být kratší, než se doposud předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 4 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 6 hhodinami
Načítání...