Život na Zemi skončí mnohem dříve, než se čekalo, ukázala simulace

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně. Nakonec Slunci dojde energie a zničí sebe i své okolí, včetně Země. Životní formy budou mít přitom stále složitější podmínky s tím, jak se bude Slunce ohřívat. To se ví dlouhá desetiletí.

Teď se ale vědci pokusili popsat, kdy nadejde „bod zlomu“. Tedy kdy už kvůli změnám na Slunci naše planeta nebude schopna uživit většinu rostlin a živočichů.

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard pro svou práci, kterou zveřejnil časopis Nature Geoscience, vytvořili sofistikovanou simulaci Země, která zohlednila řadu proměnných – včetně klimatu i geologických a biologických procesů, ale zejména sluneční aktivitu. Výzkumníci pak provedli simulaci, aby zjistili, jak se změní daleko v budoucnosti na Zemi podmínky pro život.

Simulace ukázala, že jak se Slunce bude oteplovat, za miliardu let uvolní více energie, hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře začne klesat, protože tento plyn pohlcuje teplo a rozpadá se. Pak by shořela také ozonová vrstva, která chrání život před zářením z kosmu. Poté, co klesne hladina oxidu uhličitého, zhorší se podmínky pro rostliny – a protože jich začne ubývat, povede to ke snížení produkce kyslíku.

Během pouhých 10 tisíc let klesne hladina oxidu uhličitého natolik, že prakticky všechny rostliny vyhynou. A bez rostlinného života brzy vyhynou také tvorové žijící na souši i v oceánech kvůli nedostatku dýchatelné atmosféry.

Simulace také ukázala zvyšující se množství metanu vstupujícího do atmosféry – také jeho vysoké koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání. Výsledkem by podle simulace byla planeta prakticky bez života, až na drobné anaerobní tvory, jako jsou bakterie. Tyto podmínky budou velmi podobné těm, jaké na Zemi panovaly před vznikem rostlin a živočichů. 

Autoři studie naznačují, že jejich simulace by mohla být užitečná pro astrobiology, tedy vědce, kteří hledají život na jiných planetách. Její výsledky totiž ukazují, že okno příležitosti, kdy na planetách může existovat život, by mohlo být kratší, než se doposud předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...