Život na Zemi skončí mnohem dříve, než se čekalo, ukázala simulace

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně. Nakonec Slunci dojde energie a zničí sebe i své okolí, včetně Země. Životní formy budou mít přitom stále složitější podmínky s tím, jak se bude Slunce ohřívat. To se ví dlouhá desetiletí.

Teď se ale vědci pokusili popsat, kdy nadejde „bod zlomu“. Tedy kdy už kvůli změnám na Slunci naše planeta nebude schopna uživit většinu rostlin a živočichů.

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard pro svou práci, kterou zveřejnil časopis Nature Geoscience, vytvořili sofistikovanou simulaci Země, která zohlednila řadu proměnných – včetně klimatu i geologických a biologických procesů, ale zejména sluneční aktivitu. Výzkumníci pak provedli simulaci, aby zjistili, jak se změní daleko v budoucnosti na Zemi podmínky pro život.

Simulace ukázala, že jak se Slunce bude oteplovat, za miliardu let uvolní více energie, hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře začne klesat, protože tento plyn pohlcuje teplo a rozpadá se. Pak by shořela také ozonová vrstva, která chrání život před zářením z kosmu. Poté, co klesne hladina oxidu uhličitého, zhorší se podmínky pro rostliny – a protože jich začne ubývat, povede to ke snížení produkce kyslíku.

Během pouhých 10 tisíc let klesne hladina oxidu uhličitého natolik, že prakticky všechny rostliny vyhynou. A bez rostlinného života brzy vyhynou také tvorové žijící na souši i v oceánech kvůli nedostatku dýchatelné atmosféry.

Simulace také ukázala zvyšující se množství metanu vstupujícího do atmosféry – také jeho vysoké koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání. Výsledkem by podle simulace byla planeta prakticky bez života, až na drobné anaerobní tvory, jako jsou bakterie. Tyto podmínky budou velmi podobné těm, jaké na Zemi panovaly před vznikem rostlin a živočichů. 

Autoři studie naznačují, že jejich simulace by mohla být užitečná pro astrobiology, tedy vědce, kteří hledají život na jiných planetách. Její výsledky totiž ukazují, že okno příležitosti, kdy na planetách může existovat život, by mohlo být kratší, než se doposud předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 6 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 16 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 18 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 20 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...