Život na Zemi skončí mnohem dříve, než se čekalo, ukázala simulace

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně. Nakonec Slunci dojde energie a zničí sebe i své okolí, včetně Země. Životní formy budou mít přitom stále složitější podmínky s tím, jak se bude Slunce ohřívat. To se ví dlouhá desetiletí.

Teď se ale vědci pokusili popsat, kdy nadejde „bod zlomu“. Tedy kdy už kvůli změnám na Slunci naše planeta nebude schopna uživit většinu rostlin a živočichů.

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard pro svou práci, kterou zveřejnil časopis Nature Geoscience, vytvořili sofistikovanou simulaci Země, která zohlednila řadu proměnných – včetně klimatu i geologických a biologických procesů, ale zejména sluneční aktivitu. Výzkumníci pak provedli simulaci, aby zjistili, jak se změní daleko v budoucnosti na Zemi podmínky pro život.

Simulace ukázala, že jak se Slunce bude oteplovat, za miliardu let uvolní více energie, hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře začne klesat, protože tento plyn pohlcuje teplo a rozpadá se. Pak by shořela také ozonová vrstva, která chrání život před zářením z kosmu. Poté, co klesne hladina oxidu uhličitého, zhorší se podmínky pro rostliny – a protože jich začne ubývat, povede to ke snížení produkce kyslíku.

Během pouhých 10 tisíc let klesne hladina oxidu uhličitého natolik, že prakticky všechny rostliny vyhynou. A bez rostlinného života brzy vyhynou také tvorové žijící na souši i v oceánech kvůli nedostatku dýchatelné atmosféry.

Simulace také ukázala zvyšující se množství metanu vstupujícího do atmosféry – také jeho vysoké koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání. Výsledkem by podle simulace byla planeta prakticky bez života, až na drobné anaerobní tvory, jako jsou bakterie. Tyto podmínky budou velmi podobné těm, jaké na Zemi panovaly před vznikem rostlin a živočichů. 

Autoři studie naznačují, že jejich simulace by mohla být užitečná pro astrobiology, tedy vědce, kteří hledají život na jiných planetách. Její výsledky totiž ukazují, že okno příležitosti, kdy na planetách může existovat život, by mohlo být kratší, než se doposud předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 13 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 14 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.