Zdravotnický statistik Dušek: ohniska koronaviru jsou pod kontrolou

9 minut
Ladislav Dušek o koronaviru
Zdroj: ČT24

Nemocných s covidem-19 v Česku sice rekordně přibylo, podle profesora Ladislava Duška to ale není špatná zpráva –⁠ nemoc je totiž lokalizována jen v několika ohniscích, která se daří kontrolovat. Klíčové je, že nepřibývá hospitalizovaných.

„Je potřeba se dívat, odkud ta čísla pocházejí. Pokud by tyto počty byly naměřeny napříč celou Českou republikou v celé řadě okresů, tak by to samozřejmě byla alarmující zpráva,“ říká šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. „Ukazovalo by to riziko plošného šíření nemoci. My se ale díváme na pravý opak –⁠ ta čísla jsou generována ze dvou nebo tří hlavních míst a absolutně v posledních dnech jim dominuje Karviná,“ vysvětluje vědec.

Právě tam se hodně testuje, zejména se to týká kontaktů horníků a jejich rodin. „Tím dostáváme toto lokální ohnisko pod kontrolu, aby se dále nešířilo,“ dodává Dušek. „V podstatě je to tedy pozitivní výsledek, i když ta čísla mohou na první pohled působit jako vysoká. Neznamenají ale žádnou druhou nebo třetí vlnu, nic takového. Je to lokální infekce, kterou kontrolujeme.“

Co s tím?

Na Karvinsku budou zavedena přísnější opatření. Patří k nim například zákaz návštěv nemocnic a sociálních zařízeních nebo se omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc i po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v celém Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov, v MHD nebo na hromadných akcích. Přeshraniční pracovníci v celém kraji pak budou muset předkládat zaměstnavatelům testy na covid-19.

„Smyslem těchto opatření je uchránit sociální zařízení, což se zatím i daří. Většina pacientů je s velmi mírným průběhem nebo bez příznaků. Takže opět zpráva relativně pozitivní,“ komentoval situaci Dušek.

Testů ubývá

Testů bylo v minulých dnech méně než v době vrcholu pandemie –⁠ asi 2400 denně, ministr zdravotnictví to obhajuje tím, že se testuje hlavně v nejvíce postižených oblastech. Dušek to potvrzuje: „Když budeme mít provedené obrovské množství testů, ale v lokalitách, kde se ta nemoc nevyskytuje, tak to je samozřejmě nesmyslné. V tuto chvíli z dat, která vidím, jsou testy koncentrovány do oblastí zvýšeného výskytu nemoci a velmi efektivně zachytávají ten velký podíl nakažených. Proto máme vysoký podíl pozitivně diagnostikovaných.“ 

Podíl nových případů nákazy k počtu testů byl v neděli v Česku 16,83 procenta. Je to nejvíce od začátku pandemie.

Testovací kapacita je podle Duška připravena po celé léto. Trasování nakažených se podle něj také daří, tento systém funguje za obrovského nasazení hygieniků. „Začíná se rozbíhat i projekt, kdy by si mohly krajské hygienické stanice navzájem pomáhat,“ říká profesor Dušek.

Zásadní podle něj je, že neroste počet hospitalizovaných s covidem-19 –⁠ aktuálně je jich 117, řada z nich je na lůžku dlouhodobě. Kdyby se náhle objevilo více lidí s touto chorobou v nemocnicích, byl by to podle něj problém –⁠ to se ale neděje. Naopak, počet hospitalizovaných setrvale klesá, což Dušek vysvětluje ústupem nemoci z Česka.

Co říká reprodukční číslo

Jedním z klíčových údajů je takzvané reprodukční číslo (neboli R0). To říká, kolik lidí stačí nakazit jeden infikovaný –⁠ obecně platí, že je-li pod hodnotou 1, nemoc ustupuje, v opačném případě se šíří. Reprodukční číslo má podle Duška smysl počítat v současné době především v oblasti zvýšené nákazy.

„To číslo jako plošný údaj teď ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ uvedl Dušek. „V Praze se situace poměrně hodně stabilizovala a zlepšila, tam je reprodukční číslo kolem jedné, možná směřuje i pod –⁠ před dvěma týdny dosahovala hodnot asi 1,3.“

Opačná situace je podle něj v Moravskoslezském kraji, kde je reprodukční číslo nad 1,4–1,5.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 2 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 6 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 8 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...