Zdravotnický statistik Dušek: ohniska koronaviru jsou pod kontrolou

Nahrávám video
Ladislav Dušek o koronaviru
Zdroj: ČT24

Nemocných s covidem-19 v Česku sice rekordně přibylo, podle profesora Ladislava Duška to ale není špatná zpráva –⁠ nemoc je totiž lokalizována jen v několika ohniscích, která se daří kontrolovat. Klíčové je, že nepřibývá hospitalizovaných.

„Je potřeba se dívat, odkud ta čísla pocházejí. Pokud by tyto počty byly naměřeny napříč celou Českou republikou v celé řadě okresů, tak by to samozřejmě byla alarmující zpráva,“ říká šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. „Ukazovalo by to riziko plošného šíření nemoci. My se ale díváme na pravý opak –⁠ ta čísla jsou generována ze dvou nebo tří hlavních míst a absolutně v posledních dnech jim dominuje Karviná,“ vysvětluje vědec.

Právě tam se hodně testuje, zejména se to týká kontaktů horníků a jejich rodin. „Tím dostáváme toto lokální ohnisko pod kontrolu, aby se dále nešířilo,“ dodává Dušek. „V podstatě je to tedy pozitivní výsledek, i když ta čísla mohou na první pohled působit jako vysoká. Neznamenají ale žádnou druhou nebo třetí vlnu, nic takového. Je to lokální infekce, kterou kontrolujeme.“

Co s tím?

Na Karvinsku budou zavedena přísnější opatření. Patří k nim například zákaz návštěv nemocnic a sociálních zařízeních nebo se omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc i po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v celém Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov, v MHD nebo na hromadných akcích. Přeshraniční pracovníci v celém kraji pak budou muset předkládat zaměstnavatelům testy na covid-19.

„Smyslem těchto opatření je uchránit sociální zařízení, což se zatím i daří. Většina pacientů je s velmi mírným průběhem nebo bez příznaků. Takže opět zpráva relativně pozitivní,“ komentoval situaci Dušek.

Testů ubývá

Testů bylo v minulých dnech méně než v době vrcholu pandemie –⁠ asi 2400 denně, ministr zdravotnictví to obhajuje tím, že se testuje hlavně v nejvíce postižených oblastech. Dušek to potvrzuje: „Když budeme mít provedené obrovské množství testů, ale v lokalitách, kde se ta nemoc nevyskytuje, tak to je samozřejmě nesmyslné. V tuto chvíli z dat, která vidím, jsou testy koncentrovány do oblastí zvýšeného výskytu nemoci a velmi efektivně zachytávají ten velký podíl nakažených. Proto máme vysoký podíl pozitivně diagnostikovaných.“ 

Podíl nových případů nákazy k počtu testů byl v neděli v Česku 16,83 procenta. Je to nejvíce od začátku pandemie.

Testovací kapacita je podle Duška připravena po celé léto. Trasování nakažených se podle něj také daří, tento systém funguje za obrovského nasazení hygieniků. „Začíná se rozbíhat i projekt, kdy by si mohly krajské hygienické stanice navzájem pomáhat,“ říká profesor Dušek.

Zásadní podle něj je, že neroste počet hospitalizovaných s covidem-19 –⁠ aktuálně je jich 117, řada z nich je na lůžku dlouhodobě. Kdyby se náhle objevilo více lidí s touto chorobou v nemocnicích, byl by to podle něj problém –⁠ to se ale neděje. Naopak, počet hospitalizovaných setrvale klesá, což Dušek vysvětluje ústupem nemoci z Česka.

Co říká reprodukční číslo

Jedním z klíčových údajů je takzvané reprodukční číslo (neboli R0). To říká, kolik lidí stačí nakazit jeden infikovaný –⁠ obecně platí, že je-li pod hodnotou 1, nemoc ustupuje, v opačném případě se šíří. Reprodukční číslo má podle Duška smysl počítat v současné době především v oblasti zvýšené nákazy.

„To číslo jako plošný údaj teď ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ uvedl Dušek. „V Praze se situace poměrně hodně stabilizovala a zlepšila, tam je reprodukční číslo kolem jedné, možná směřuje i pod –⁠ před dvěma týdny dosahovala hodnot asi 1,3.“

Opačná situace je podle něj v Moravskoslezském kraji, kde je reprodukční číslo nad 1,4–1,5.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...