Zdravotnický statistik Dušek: ohniska koronaviru jsou pod kontrolou

Nahrávám video

Nemocných s covidem-19 v Česku sice rekordně přibylo, podle profesora Ladislava Duška to ale není špatná zpráva –⁠ nemoc je totiž lokalizována jen v několika ohniscích, která se daří kontrolovat. Klíčové je, že nepřibývá hospitalizovaných.

„Je potřeba se dívat, odkud ta čísla pocházejí. Pokud by tyto počty byly naměřeny napříč celou Českou republikou v celé řadě okresů, tak by to samozřejmě byla alarmující zpráva,“ říká šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. „Ukazovalo by to riziko plošného šíření nemoci. My se ale díváme na pravý opak –⁠ ta čísla jsou generována ze dvou nebo tří hlavních míst a absolutně v posledních dnech jim dominuje Karviná,“ vysvětluje vědec.

Právě tam se hodně testuje, zejména se to týká kontaktů horníků a jejich rodin. „Tím dostáváme toto lokální ohnisko pod kontrolu, aby se dále nešířilo,“ dodává Dušek. „V podstatě je to tedy pozitivní výsledek, i když ta čísla mohou na první pohled působit jako vysoká. Neznamenají ale žádnou druhou nebo třetí vlnu, nic takového. Je to lokální infekce, kterou kontrolujeme.“

Co s tím?

Na Karvinsku budou zavedena přísnější opatření. Patří k nim například zákaz návštěv nemocnic a sociálních zařízeních nebo se omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc i po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v celém Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov, v MHD nebo na hromadných akcích. Přeshraniční pracovníci v celém kraji pak budou muset předkládat zaměstnavatelům testy na covid-19.

„Smyslem těchto opatření je uchránit sociální zařízení, což se zatím i daří. Většina pacientů je s velmi mírným průběhem nebo bez příznaků. Takže opět zpráva relativně pozitivní,“ komentoval situaci Dušek.

Testů ubývá

Testů bylo v minulých dnech méně než v době vrcholu pandemie –⁠ asi 2400 denně, ministr zdravotnictví to obhajuje tím, že se testuje hlavně v nejvíce postižených oblastech. Dušek to potvrzuje: „Když budeme mít provedené obrovské množství testů, ale v lokalitách, kde se ta nemoc nevyskytuje, tak to je samozřejmě nesmyslné. V tuto chvíli z dat, která vidím, jsou testy koncentrovány do oblastí zvýšeného výskytu nemoci a velmi efektivně zachytávají ten velký podíl nakažených. Proto máme vysoký podíl pozitivně diagnostikovaných.“ 

Podíl nových případů nákazy k počtu testů byl v neděli v Česku 16,83 procenta. Je to nejvíce od začátku pandemie.

Testovací kapacita je podle Duška připravena po celé léto. Trasování nakažených se podle něj také daří, tento systém funguje za obrovského nasazení hygieniků. „Začíná se rozbíhat i projekt, kdy by si mohly krajské hygienické stanice navzájem pomáhat,“ říká profesor Dušek.

Zásadní podle něj je, že neroste počet hospitalizovaných s covidem-19 –⁠ aktuálně je jich 117, řada z nich je na lůžku dlouhodobě. Kdyby se náhle objevilo více lidí s touto chorobou v nemocnicích, byl by to podle něj problém –⁠ to se ale neděje. Naopak, počet hospitalizovaných setrvale klesá, což Dušek vysvětluje ústupem nemoci z Česka.

Co říká reprodukční číslo

Jedním z klíčových údajů je takzvané reprodukční číslo (neboli R0). To říká, kolik lidí stačí nakazit jeden infikovaný –⁠ obecně platí, že je-li pod hodnotou 1, nemoc ustupuje, v opačném případě se šíří. Reprodukční číslo má podle Duška smysl počítat v současné době především v oblasti zvýšené nákazy.

„To číslo jako plošný údaj teď ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ uvedl Dušek. „V Praze se situace poměrně hodně stabilizovala a zlepšila, tam je reprodukční číslo kolem jedné, možná směřuje i pod –⁠ před dvěma týdny dosahovala hodnot asi 1,3.“

Opačná situace je podle něj v Moravskoslezském kraji, kde je reprodukční číslo nad 1,4–1,5.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...