Zdravotnický statistik Dušek: ohniska koronaviru jsou pod kontrolou

9 minut
Ladislav Dušek o koronaviru
Zdroj: ČT24

Nemocných s covidem-19 v Česku sice rekordně přibylo, podle profesora Ladislava Duška to ale není špatná zpráva –⁠ nemoc je totiž lokalizována jen v několika ohniscích, která se daří kontrolovat. Klíčové je, že nepřibývá hospitalizovaných.

„Je potřeba se dívat, odkud ta čísla pocházejí. Pokud by tyto počty byly naměřeny napříč celou Českou republikou v celé řadě okresů, tak by to samozřejmě byla alarmující zpráva,“ říká šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. „Ukazovalo by to riziko plošného šíření nemoci. My se ale díváme na pravý opak –⁠ ta čísla jsou generována ze dvou nebo tří hlavních míst a absolutně v posledních dnech jim dominuje Karviná,“ vysvětluje vědec.

Právě tam se hodně testuje, zejména se to týká kontaktů horníků a jejich rodin. „Tím dostáváme toto lokální ohnisko pod kontrolu, aby se dále nešířilo,“ dodává Dušek. „V podstatě je to tedy pozitivní výsledek, i když ta čísla mohou na první pohled působit jako vysoká. Neznamenají ale žádnou druhou nebo třetí vlnu, nic takového. Je to lokální infekce, kterou kontrolujeme.“

Co s tím?

Na Karvinsku budou zavedena přísnější opatření. Patří k nim například zákaz návštěv nemocnic a sociálních zařízeních nebo se omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc i po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v celém Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov, v MHD nebo na hromadných akcích. Přeshraniční pracovníci v celém kraji pak budou muset předkládat zaměstnavatelům testy na covid-19.

„Smyslem těchto opatření je uchránit sociální zařízení, což se zatím i daří. Většina pacientů je s velmi mírným průběhem nebo bez příznaků. Takže opět zpráva relativně pozitivní,“ komentoval situaci Dušek.

Testů ubývá

Testů bylo v minulých dnech méně než v době vrcholu pandemie –⁠ asi 2400 denně, ministr zdravotnictví to obhajuje tím, že se testuje hlavně v nejvíce postižených oblastech. Dušek to potvrzuje: „Když budeme mít provedené obrovské množství testů, ale v lokalitách, kde se ta nemoc nevyskytuje, tak to je samozřejmě nesmyslné. V tuto chvíli z dat, která vidím, jsou testy koncentrovány do oblastí zvýšeného výskytu nemoci a velmi efektivně zachytávají ten velký podíl nakažených. Proto máme vysoký podíl pozitivně diagnostikovaných.“ 

Podíl nových případů nákazy k počtu testů byl v neděli v Česku 16,83 procenta. Je to nejvíce od začátku pandemie.

Testovací kapacita je podle Duška připravena po celé léto. Trasování nakažených se podle něj také daří, tento systém funguje za obrovského nasazení hygieniků. „Začíná se rozbíhat i projekt, kdy by si mohly krajské hygienické stanice navzájem pomáhat,“ říká profesor Dušek.

Zásadní podle něj je, že neroste počet hospitalizovaných s covidem-19 –⁠ aktuálně je jich 117, řada z nich je na lůžku dlouhodobě. Kdyby se náhle objevilo více lidí s touto chorobou v nemocnicích, byl by to podle něj problém –⁠ to se ale neděje. Naopak, počet hospitalizovaných setrvale klesá, což Dušek vysvětluje ústupem nemoci z Česka.

Co říká reprodukční číslo

Jedním z klíčových údajů je takzvané reprodukční číslo (neboli R0). To říká, kolik lidí stačí nakazit jeden infikovaný –⁠ obecně platí, že je-li pod hodnotou 1, nemoc ustupuje, v opačném případě se šíří. Reprodukční číslo má podle Duška smysl počítat v současné době především v oblasti zvýšené nákazy.

„To číslo jako plošný údaj teď ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ uvedl Dušek. „V Praze se situace poměrně hodně stabilizovala a zlepšila, tam je reprodukční číslo kolem jedné, možná směřuje i pod –⁠ před dvěma týdny dosahovala hodnot asi 1,3.“

Opačná situace je podle něj v Moravskoslezském kraji, kde je reprodukční číslo nad 1,4–1,5.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...