Závod o Měsíc pokračuje. V neděli se tam vydá japonská mise, pokusí se přistát

Japonská vesmírná agentura JAXA se chystá v neděli vypustit raketu H-2A, jejíž malý modul SLIM se pokusí přistát na Měsíci. Agentura to oznámila na svých webových stránkách. Podle serveru Space.com bude cílem mise mimo jiné otestovat přesnost přistání. V oblasti jižního pólu Měsíce tento týden úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak manévr nezdařil. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie už dříve Spojené státy, Sovětský svaz a Čína.

Start japonské mise z vesmírného střediska Tanegašima byl sice původně plánovaný na sobotu, ale kvůli předpovídanému špatnému počasí byl přesunutý na nedělních 9:30 místního času (2:30 SELČ). Živě ho bude možné sledovat zde:

Modul SLIM se bude snažit dosednout na povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. To je důležité, protože cílem přistání je kráter Shioli o šířce pouhých 300 metrů, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně, píše Space.com. Měsíční moře jsou opticky tmavší oblasti na povrchu, které vznikly nejspíše vlivem dopadů obřích těles.

Místo přistání bylo vybráno na základě dat z japonské sondy SELENE, která byla vypuštěna v roce 2007. Její mise skončila v roce 2009 kontrolovaným nárazem do Měsíce.

Japonské ambice

Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na přirozené družici Země.

Japonská mise má rovněž ukázat možnosti průzkumu naší sluneční soustavy s využitím lehčích aparátů. Modul SLIM má mít při dosednutí na měsíční povrch kolem 200 kilogramů, píše americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Společně s modulem SLIM k Měsíci zamíří také družice XRISM.

Mise SLIM bude prvním pokusem japonské vesmírné agentury JAXA o přistání na Měsíci. Přistát se tam ale letos pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten sice dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce, měkce dosednout na povrch se mu však nepovedlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.