Záhadná díra na vesmírné stanici zůstává nevysvětlená. Ruská zvláštní komise nic nevyšetřila

Zvláštní komise ruské vesmírné agentury Roskosmos ani po jedenácti měsících nedokázala najít viníka záhadného provrtání pláště ruské kosmické lodi Sojuz MS-09. Oznámil to moskevský rozhlas.

Koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tlak, zavinil to otvor vyvrtaný zevnitř. Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a dopravní loď se později bez problémů vrátila na Zemi.

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi kvůli nemoci jednoho z nich. To ale Rogozin odmítl.

Mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko novinářům v Moskvě řekl, že komise agentury pokračuje v práci a nechce prý vyšetřování uspěchat. Potvrdil tak, že dosavadní vyšetřování bizarního incidentu zatím k ničemu nevedlo. K objasnění nepřispěly ani vzorky z vnější části pláště, které při téměř osmihodinovém výstupu do otevřeného vesmíru odebrali koncem loňského roku kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev.

Vyšetřování pokračuje

Ruský server Lenta napsal, že podle ruských expertů může vyšetřování trvat i několik let a příčiny vyvrtaného otvoru se dokonce možná nikdy nepodaří objasnit. Ruská strana je přitom přesvědčena, že otvor byl vyvrtán záměrně. Kdo je za incident odpovědný, nebylo zatím zjištěno. Vyloučen prý není ani zlý úmysl.

Vedoucí představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se k případu až do objasnění nechtějí vyjadřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 2 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...