Začíná nová éra kosmonautiky: K ISS nese posádku Crew Dragon od SpaceX. Elon Musk tím zahájil soukromou linkovou dopravu do kosmu

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v noci na pondělí (1:27 SEČ) odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti, kteří by po 27hodinovém letu měli dorazit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Původně byl start plánován na sobotu místního času, kvůli nepříznivému počasí ale Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) start o den odložil. Posádku tvoří astronauti NASA Shannon Walkerová, Victor Glover a Michael Hopkins a jejich kolega z japonské kosmické agentury JAXA Soiči Noguči. Přistání na ISS se plánuje v úterý kolem 05:00 SEČ.

První úspěšnou, ale pouze testovací výpravu na ISS absolvoval Crew Dragon s dvoučlennou posádkou v době od 30. května do 2. srpna.

Současná mise je vůbec první plnohodnotnou misí vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se NASA podílí, uvádí agentura Reuters. Posádka lodi Crew Dragon, která byla překřtěna na Resilience (Houževnatost), by měla na ISS zůstat pět až šest měsíců.

Start s drobnými problémy

Po většinu dne byla předpověď počasí startu rakety nakloněna z 50 procent, méně než hodinu před startem se ale předpověď vylepšila a pravděpodobnost, že počasí bude příznivé, činila 80 procent. Asi dvě hodiny před startem také únik vzduchu způsobil nečekaný pokles tlaku v kabině, technikům se ale podařilo problém vyřešit, upřesňuje Reuters.

Shannon Walkerová, Victor Glover, Mike Hopkins a Soiči Noguči
Zdroj: NASA

Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk, který o den dříve oznámil, že má nejspíše mírný průběh koronaviru, nakonec startu z Kennedyho vesmírného střediska nepřihlížel a zastupovala ho ředitelka společnosti Gwynne Shotwellová. Podle pravidel NASA se kdokoliv, kdo má pozitivní test na koronavirus, musí izolovat a představitelé úřadu zdůraznili, že toto opatření se vztahuje na všechny včetně Muska.

Po skončení programu raketoplánů museli Američané využívat služeb ruských lodí a do vesmíru létat z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Letos odstartovala z území Spojených států kosmická loď s lidskou posádkou poprvé po devíti letech. Podle agentury AP zaplatila NASA za jedno místo v lodi startující z Kazachstánu naposledy 90 milionů dolarů (přes dvě miliardy Kč).

O úspěchu SpaceX se už na Twitteru zmínil i americký prezident Donald Trump, podle něhož byla NASA před jeho nástupem k moci před „tragédií“ – a současný úspěch by nebyl možný bez jeho administrativy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.