Sir James Bevan, šéf britské Environment Agency (úřad ochrany životního prostředí), uvedl, že jeho zemi hrozí „čelisti smrti“. Zatímco spotřeba vody v zemi stále stoupá, klimatické změny snižují její zásoby – a možnosti nabídky a poptávky se mají bez změny přístupu překřížit už za pětadvacet let.
Podle zprávy, kterou úřad vydal, se dá tomuto katastrofickému scénáři zabránit jen ambiciózní akcí, která by snížila únik vody z vodovodního systému o polovinu a spotřebu v domácnostech o třetinu. Navíc bude potřeba stavět další zásobárny vody a také přistoupit k odsolování mořské vody i výstavbě nových distribučních sítí.
„Asi za pětadvacet let ode dneška se zkříží linie poptávky a nabídky a dojde ke stavu, jemuž říkáme čelisti smrti,“ uvedl Bevan pro deník Guardian na konferenci Waterise. „Nebudeme pak mít dostatek vody, abychom uspokojili naše potřeby – pokud nezačneme okamžitě jednat.“
Bevan vidí jako zásadní cestu naprostou změnu postoje veřejnosti. „Musíme udělat mrhání vodou stejně nepřijatelným jako vyfukovat dítěti cigaretový kouř do obličeje nebo odhazovat plastové sáčky do moře,“ vysvětluje Bevan.
Klíčovým problémem, který situaci v Británii zhoršil, je podle něj klimatická změna. V projevu, který na konferenci přednesl, uvedl: „Všechny společnosti, které se věnují dodávkám pitné vody, uvádějí jednu stejnou příčinu jako největší riziko – klimatickou změnu. Kolem roku 2040 bude polovina letních měsíců teplejších než vlna vedra z roku 2003, což povede k nedostatkům vody a padesáti- až osmdesátiprocentnímu úbytku vody v řekách.“
Vize velkých nádrží
Problém zhorší také zvětšování populace ve Velké Británii – do roku 2050 se zvýší ze 67 milionů na 75 milionů. Tito lidé nejen sami spotřebují více vody, ale také jí bude potřeba více v zemědělství a průmyslu. Bevan ale věří, že by se mohla dát spotřeba snížit ze současných 140 litrů na osobu denně na 100 litrů denně.
Nejvíc by se podle Environment Agency dalo ušetřit na spotřebě v domácnostech a také na zahradách. Navíc v současné době asi třetina vody zmizí ze systému kvůli ztrátám na vodovodním vedení.
Zřejmě nejvíce kontroverzí vzbudí potřeba budovat nové obrovské nádrže, které by měly shromažďovat vodu, aby zbytečně nemizela z krajiny. „Ve Velké Británii jsme velké nádrže nevybudovali už celá desetiletí, především kvůli složitému plánování a právním překážkám i místnímu odporu,“ říká Bevan. Vláda podle něj už pracuje na plánech, které by měly celý proces výrazně zjednodušit. „Bylo by to určitě kontroverzní, ale byla by to správná věc,“ komentuje návrh Bevan.
Další částí plánu Environment Agency je větší transfer vody přes zemi; v budoucnu se budou projevovat více rozdíly mezi různými oblastmi. K tomu bude potřeba vybudovat nové kanály nebo vodovody. A také se bude muset zlepšit spolupráce mezi mnoha dodavateli vody a rovněž bude třeba, aby do systému vstoupilo více zařízení na odsolování mořské vody.
Snížit úniky
„Očekávám, že sice bude mnoho politických obtíží, ale mnohem méně těch ekonomických,“ myslí si Bevan. „Protože zvýšení naší odolnosti proti suchu je mnohem levnější než to neudělat. Každé silnější sucho přijde jednu britskou rodinu asi na sto liber, ale investice na zlepšení vodního zásobování vyjde stejnou rodinu jen na čtyři libry.“
Společnosti, které jsou za zásobování vodou zodpovědné, musí snížit úniky vody do roku 2020 o patnáct procent, bude to pro ně ale značně složité – protože řada z nich už musela v uplynulých letech zaplatit velké pokuty, protože podobné závazky nedokázaly splnit.
Dodavatelé, které reprezentuje sdružení Water UK, s návrhem souhlasí a pokusí se do poloviny století přijít s vylepšeními, která by snížila úniky vody na polovinu. V letech 2019 až 2020 na to půjde osm miliard liber. Navíc chtějí pracovat na technologiích, které by snížily spotřebu vody v domácnostech.
Do plánů na záchranu britské vody se chtějí zapojit i neziskové organizace. Například Královská společnost na ochranu ptactva by ráda, aby se nezapomnělo na ochranu zvířat – i jim by prospěla lepší správa vodních zdrojů v krajině.
