Z videoher děti agresivní nejsou, popsala rozsáhlá studie. Občasný vztek je normální

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.

O rizikovosti počítačových her, jejich možné návykovosti nebo dopad na agresivitu, vznikly už desítky vědeckých prací. Jejich výsledky se ale dramaticky liší studie od studie. Objevily se práce, které varovaly před dlouhodobými negativními dopady her, jiné je vůbec nenašly. Někteří vědci stopy agresivity u dětských hráčů těsně po této zábavě našli, jiní ne. Jak se v tom vyznat?

Každá práce o hrách má vlastní metodologii, zkoumá odlišné skupiny lidí a analyzuje vždy něco drobně odlišného. Proto je třeba brát závěry těchto výzkumů velmi opatrně, vždy s přihlédnutím k vymezení i rozsahu této práce. Zatím totiž nevzniklo mnoho takzvaných meta-studií, které by se podívaly na problém globálně a rozebraly výsledky stovek takových dílčích prací.

Dílčí užitečná studie

Nový výzkum je také jen dílčí, ale poměrně rozsáhlý. Vyšel v odborném časopise Royal Society Open Science a zkoumal na základě dotazníků přibližně tisícovku teenagerů a jejich rodičů z Velké Británie.

Vědci vycházeli z toho, že sice existuje značné množství prací o dopadu agresivity na hráče, ale tyto výzkumy se v drtivé většina soustředily jen na samotné mladé lidi, nikoliv na jejich rodiče. A právě na ně se zaměřili vědci v novém výzkumu. 

Psychologové se ptali dospívajících na všechno možné ohledně jejich hráčského života – kolik toho nahrají, kolik tím stráví času, jaké hry upřednostňují a další otázky. Mezi nimi byla ukrytá ta klíčová: jestli si myslí, že videohry je dělají více agresivními, ať už celkově, nebo těsně po ukončení hry. Na podobné otázky se pak tázali i rodičů těchto dětí.

Rodiče se nemusí bát

Na získaný materiál pak výzkumníci použili analytické statistické metody. Zjistili, že asi dvě třetiny dětí bez ohledu na pohlaví hrají videohry. A současně, že ani samotní teenageři ani jejich rodiče necítí, že by to nějakým způsobem zvyšovalo dětskou agresivitu. V odpovědích se také nenašly žádné stopy po skrývaném anti-sociálním chování.

Jediné, co se potvrdilo, byl fakt, že občas při hrách dochází k výbuchům agresivity, nejčastěji, pokud děti hrají samy nebo s vrstevníky. Podle psychologů jde ale o zcela přirozené chování, které je spojené s jakoukoliv jinou činností, kde se vyhrává – a prohrává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled