Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.
Z videoher děti agresivní nejsou, popsala rozsáhlá studie. Občasný vztek je normální
O rizikovosti počítačových her, jejich možné návykovosti nebo dopad na agresivitu, vznikly už desítky vědeckých prací. Jejich výsledky se ale dramaticky liší studie od studie. Objevily se práce, které varovaly před dlouhodobými negativními dopady her, jiné je vůbec nenašly. Někteří vědci stopy agresivity u dětských hráčů těsně po této zábavě našli, jiní ne. Jak se v tom vyznat?
Každá práce o hrách má vlastní metodologii, zkoumá odlišné skupiny lidí a analyzuje vždy něco drobně odlišného. Proto je třeba brát závěry těchto výzkumů velmi opatrně, vždy s přihlédnutím k vymezení i rozsahu této práce. Zatím totiž nevzniklo mnoho takzvaných meta-studií, které by se podívaly na problém globálně a rozebraly výsledky stovek takových dílčích prací.
Dílčí užitečná studie
Nový výzkum je také jen dílčí, ale poměrně rozsáhlý. Vyšel v odborném časopise Royal Society Open Science a zkoumal na základě dotazníků přibližně tisícovku teenagerů a jejich rodičů z Velké Británie.
Vědci vycházeli z toho, že sice existuje značné množství prací o dopadu agresivity na hráče, ale tyto výzkumy se v drtivé většina soustředily jen na samotné mladé lidi, nikoliv na jejich rodiče. A právě na ně se zaměřili vědci v novém výzkumu.
Psychologové se ptali dospívajících na všechno možné ohledně jejich hráčského života – kolik toho nahrají, kolik tím stráví času, jaké hry upřednostňují a další otázky. Mezi nimi byla ukrytá ta klíčová: jestli si myslí, že videohry je dělají více agresivními, ať už celkově, nebo těsně po ukončení hry. Na podobné otázky se pak tázali i rodičů těchto dětí.
Rodiče se nemusí bát
Na získaný materiál pak výzkumníci použili analytické statistické metody. Zjistili, že asi dvě třetiny dětí bez ohledu na pohlaví hrají videohry. A současně, že ani samotní teenageři ani jejich rodiče necítí, že by to nějakým způsobem zvyšovalo dětskou agresivitu. V odpovědích se také nenašly žádné stopy po skrývaném anti-sociálním chování.
Jediné, co se potvrdilo, byl fakt, že občas při hrách dochází k výbuchům agresivity, nejčastěji, pokud děti hrají samy nebo s vrstevníky. Podle psychologů jde ale o zcela přirozené chování, které je spojené s jakoukoliv jinou činností, kde se vyhrává – a prohrává.
