Z videoher děti agresivní nejsou, popsala rozsáhlá studie. Občasný vztek je normální

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.

O rizikovosti počítačových her, jejich možné návykovosti nebo dopad na agresivitu, vznikly už desítky vědeckých prací. Jejich výsledky se ale dramaticky liší studie od studie. Objevily se práce, které varovaly před dlouhodobými negativními dopady her, jiné je vůbec nenašly. Někteří vědci stopy agresivity u dětských hráčů těsně po této zábavě našli, jiní ne. Jak se v tom vyznat?

Každá práce o hrách má vlastní metodologii, zkoumá odlišné skupiny lidí a analyzuje vždy něco drobně odlišného. Proto je třeba brát závěry těchto výzkumů velmi opatrně, vždy s přihlédnutím k vymezení i rozsahu této práce. Zatím totiž nevzniklo mnoho takzvaných meta-studií, které by se podívaly na problém globálně a rozebraly výsledky stovek takových dílčích prací.

Dílčí užitečná studie

Nový výzkum je také jen dílčí, ale poměrně rozsáhlý. Vyšel v odborném časopise Royal Society Open Science a zkoumal na základě dotazníků přibližně tisícovku teenagerů a jejich rodičů z Velké Británie.

Vědci vycházeli z toho, že sice existuje značné množství prací o dopadu agresivity na hráče, ale tyto výzkumy se v drtivé většina soustředily jen na samotné mladé lidi, nikoliv na jejich rodiče. A právě na ně se zaměřili vědci v novém výzkumu. 

Psychologové se ptali dospívajících na všechno možné ohledně jejich hráčského života – kolik toho nahrají, kolik tím stráví času, jaké hry upřednostňují a další otázky. Mezi nimi byla ukrytá ta klíčová: jestli si myslí, že videohry je dělají více agresivními, ať už celkově, nebo těsně po ukončení hry. Na podobné otázky se pak tázali i rodičů těchto dětí.

Rodiče se nemusí bát

Na získaný materiál pak výzkumníci použili analytické statistické metody. Zjistili, že asi dvě třetiny dětí bez ohledu na pohlaví hrají videohry. A současně, že ani samotní teenageři ani jejich rodiče necítí, že by to nějakým způsobem zvyšovalo dětskou agresivitu. V odpovědích se také nenašly žádné stopy po skrývaném anti-sociálním chování.

Jediné, co se potvrdilo, byl fakt, že občas při hrách dochází k výbuchům agresivity, nejčastěji, pokud děti hrají samy nebo s vrstevníky. Podle psychologů jde ale o zcela přirozené chování, které je spojené s jakoukoliv jinou činností, kde se vyhrává – a prohrává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 17 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...