Výzkum klimatu, vody i nádorů. Prémii Otto Wichterleho získalo 23 mladých vědců

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové 23 oceněných.

Mezi oceněnými je například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Ekologií se zabývá také Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu AV ČR, jehož doktorská práce se stala podkladem jedné z částí národní metodiky pro hodnocení ekologického potenciálu umělých vodních útvarů. Blabolilova metoda je prvním krokem ke zvyšování ekologické kvality českých nádrží.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Zkoumá především působení látek odvozených od komplexů kovů. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích.

Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie.

Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu.

Zaměřováním pozornosti prostřednictvím očních pohybů, sledováním více objektů současně a vnímáním a zapamatováním si komplexních scén se zabývá Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR.

Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se zabýval nacionalizací českých úředníků v habsburské monarchii a českou politickou a úřednickou lobby ve vídeňských ministerstvech před rokem 1914. Jeho práce vyústila mimo jiné ve vydání Slovníku představitelů soudní správy.

Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Nese jméno profesora Otto Wichterleho, českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 se Wichterle stal prezidentem Československé akademie věd.