Výzkum klimatu, vody i nádorů. Prémii Otto Wichterleho získalo 23 mladých vědců

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové 23 oceněných.

Mezi oceněnými je například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Ekologií se zabývá také Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu AV ČR, jehož doktorská práce se stala podkladem jedné z částí národní metodiky pro hodnocení ekologického potenciálu umělých vodních útvarů. Blabolilova metoda je prvním krokem ke zvyšování ekologické kvality českých nádrží.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Zkoumá především působení látek odvozených od komplexů kovů. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích.

Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie.

Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu.

Zaměřováním pozornosti prostřednictvím očních pohybů, sledováním více objektů současně a vnímáním a zapamatováním si komplexních scén se zabývá Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR.

Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se zabýval nacionalizací českých úředníků v habsburské monarchii a českou politickou a úřednickou lobby ve vídeňských ministerstvech před rokem 1914. Jeho práce vyústila mimo jiné ve vydání Slovníku představitelů soudní správy.

Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Nese jméno profesora Otto Wichterleho, českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 se Wichterle stal prezidentem Československé akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 8 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 10 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 12 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 13 hhodinami
Načítání...