Výzkum klimatu, vody i nádorů. Prémii Otto Wichterleho získalo 23 mladých vědců

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové 23 oceněných.

Mezi oceněnými je například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Ekologií se zabývá také Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu AV ČR, jehož doktorská práce se stala podkladem jedné z částí národní metodiky pro hodnocení ekologického potenciálu umělých vodních útvarů. Blabolilova metoda je prvním krokem ke zvyšování ekologické kvality českých nádrží.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Zkoumá především působení látek odvozených od komplexů kovů. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích.

Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie.

Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu.

Zaměřováním pozornosti prostřednictvím očních pohybů, sledováním více objektů současně a vnímáním a zapamatováním si komplexních scén se zabývá Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR.

Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se zabýval nacionalizací českých úředníků v habsburské monarchii a českou politickou a úřednickou lobby ve vídeňských ministerstvech před rokem 1914. Jeho práce vyústila mimo jiné ve vydání Slovníku představitelů soudní správy.

Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Nese jméno profesora Otto Wichterleho, českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 se Wichterle stal prezidentem Československé akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...