Výdaje na výzkum a vývoj v Česku výrazně rostou. Firmy dávají víc než stát, pomáhá i EU

Výdaje z podnikových, státních a evropských zdrojů na výzkum a vývoj v Česku loni činily rekordních 111,6 miliardy korun. Je to o téměř devět miliard korun více než předloni, kdy byly 102,8 miliardy korun. Výsledky na úterní tiskové konferenci prezentoval Martin Mana z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podíl výdajů na výzkum a vývoj dosáhl 1,94 procenta hrubého domácího produktu (HDP), předloni byl 1,93 procenta. Česko se tak sice přiblížilo průměru EU, ale stále zaostává za Švédskem, Rakouskem, Německem a Dánskem, které ze zemí EU jako jediné dávají na vědu přes tři procenta HDP.

Podniky dávají na vědu víc než stát

Nejvíce se na výdajích na vědu a výzkum podílely podniky, které loni vynaložily rekordních 69 miliard korun. V roce 2018 to bylo zhruba 60 miliard korun. Devadesát procent této částky tvoří peníze z vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek šel z veřejných peněz. Částku přesahující miliardu loni dalo osm podniků, z nepodnikové sféry to podle Many bylo sedm vysokých škol a dva ústavy Akademie věd ČR.

Stát podpořil loni vědu a výzkum 37,5 miliardy korun, což byl meziroční růst o 2,5 miliardy korun. Z evropských zdrojů to bylo přes sedm miliard korun.

Česko patří mezi státy s nejnižším podílem žen ve vědě

Ve vědě a výzkumu loni v Česku pracovalo přes 117 tisíc lidí na plný či částečný úvazek, ženy tvořily 30 procent, vyplývá ze statistických dat.

Česko patří společně s Nizozemskem, Německem a Rakouskem mezi státy s nejnižším podílem žen na pracovnících výzkumu v celé Evropské unii. V podnikovém výzkumu je jejich podíl ještě nižší, a to kolem 20 procent.

Celkový počet pracovníků na různé typy úvazků v oboru proti předloňsku, kdy byl 113 500, také vzrostl, a to o více než 3500 lidí. Mezi výzkumnými pracovníky ve vysokoškolském a vládním sektoru byla loni zhruba desetina cizinců. Ve vládním sektoru podle Many šlo o 1812 a ve vysokoškolském sektoru o 2932 osob.

V roce 2019 bylo v Česku 3212 pracovišť, která se v různé míře vědě a výzkumu věnovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidstvo přišlo až o 60 procent spojení s přírodou, tvrdí výzkum

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.
před 7 hhodinami

Vědci popsali, na jaké nemoci umírali Napoleonovi muži při útěku od Moskvy

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.
včera v 10:00

V areálu olomoucké nemocnice našly útočiště ohrožené ropuchy zelené

Několik ropuch zelených, které v Česku patří k silně ohroženým živočišným druhům, se překvapivě zabydlelo mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc). Neodradil je nemocniční ruch a na jaře na sebe upozornily svým typickým zvukovým projevem. Odborníci poté zjistili, že se tyto vzácné žáby v rozlehlém nemocničním areálu úspěšně rozmnožují.
včera v 09:16

Plutoniový „Tlouštík“ zabil v japonském Nagasaki přes 70 tisíc lidí

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.
9. 8. 2025
Načítání...