Výdaje na výzkum a vývoj v Česku výrazně rostou. Firmy dávají víc než stát, pomáhá i EU

Výdaje z podnikových, státních a evropských zdrojů na výzkum a vývoj v Česku loni činily rekordních 111,6 miliardy korun. Je to o téměř devět miliard korun více než předloni, kdy byly 102,8 miliardy korun. Výsledky na úterní tiskové konferenci prezentoval Martin Mana z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podíl výdajů na výzkum a vývoj dosáhl 1,94 procenta hrubého domácího produktu (HDP), předloni byl 1,93 procenta. Česko se tak sice přiblížilo průměru EU, ale stále zaostává za Švédskem, Rakouskem, Německem a Dánskem, které ze zemí EU jako jediné dávají na vědu přes tři procenta HDP.

Podniky dávají na vědu víc než stát

Nejvíce se na výdajích na vědu a výzkum podílely podniky, které loni vynaložily rekordních 69 miliard korun. V roce 2018 to bylo zhruba 60 miliard korun. Devadesát procent této částky tvoří peníze z vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek šel z veřejných peněz. Částku přesahující miliardu loni dalo osm podniků, z nepodnikové sféry to podle Many bylo sedm vysokých škol a dva ústavy Akademie věd ČR.

Stát podpořil loni vědu a výzkum 37,5 miliardy korun, což byl meziroční růst o 2,5 miliardy korun. Z evropských zdrojů to bylo přes sedm miliard korun.

Česko patří mezi státy s nejnižším podílem žen ve vědě

Ve vědě a výzkumu loni v Česku pracovalo přes 117 tisíc lidí na plný či částečný úvazek, ženy tvořily 30 procent, vyplývá ze statistických dat.

Česko patří společně s Nizozemskem, Německem a Rakouskem mezi státy s nejnižším podílem žen na pracovnících výzkumu v celé Evropské unii. V podnikovém výzkumu je jejich podíl ještě nižší, a to kolem 20 procent.

Celkový počet pracovníků na různé typy úvazků v oboru proti předloňsku, kdy byl 113 500, také vzrostl, a to o více než 3500 lidí. Mezi výzkumnými pracovníky ve vysokoškolském a vládním sektoru byla loni zhruba desetina cizinců. Ve vládním sektoru podle Many šlo o 1812 a ve vysokoškolském sektoru o 2932 osob.

V roce 2019 bylo v Česku 3212 pracovišť, která se v různé míře vědě a výzkumu věnovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 1 hhodinou

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 3 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 4 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 6 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 7 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 8 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
včera v 12:11
Načítání...