Vesmír se postupně ohřívá, za deset miliard let vzrostla jeho teplota několikanásobně

Během deseti miliard let se teplota plynu ve vesmíru více než desetinásobně zvýšila, odhadují vědci. Výsledky jejich výpočtů zveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal. Nyní tak podle expertů  dosahuje průměrná teplota plynů v kosmu zhruba dvou milionů stupňů Celsia a je pravděpodobné, že bude růst i nadále.

Vědci pro svůj výzkum použili novou metodu, která jim umožnila odhadnout teploty plynu v různých vzdálenostech od Země, tedy v různých časech rozpínání kosmu. 

Díky tomu potvrdili, že vesmír se ohřívá – zřejmě kvůli tomu, že se gravitací bortí jeho struktura, tedy temná hmota a plyn. Tento proces přitom bude pravděpodobně nadále pokračovat. K dispozici měli vědci data od teleskopu Planck a průzkumu oblohy Sloan Digital Sky Survey.

Konkrétně se tak podle expertů za posledních deset miliard let ohřál vesmír asi desetinásobně. Nyní jeho teplota (tedy konkrétně teplota plynů v něm obsažených) dosáhla průměrně zhruba dvou milionů stupňů Celsia.

Žádná souvislost s oteplováním Země

„Naše nové měření přímo potvrzuje klíčovou práci Jima Peeblese, laureáta Nobelovy ceny za fyziku v roce 2019, který představil teorii o tom, jak se ve vesmíru formují rozsáhlé struktury,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie I-Kchuan Čch'-ang z Ohio State University.

Podle I-Kchuan Čch'-anga totiž ve vesmíru postupně dochází k tomu, že díky gravitaci jsou temná hmota i kosmický plyn přitahovány ke galaxiím a jejich shlukům.

Jedná se přitom o přirozený proces, který v žádném případě nesouvisí s oteplováním Země. „Tyto jevy se odehrávají ve zcela odlišných měřítcích, nejsou vůbec propojené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 14 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...