Vesmír se postupně ohřívá, za deset miliard let vzrostla jeho teplota několikanásobně

Během deseti miliard let se teplota plynu ve vesmíru více než desetinásobně zvýšila, odhadují vědci. Výsledky jejich výpočtů zveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal. Nyní tak podle expertů  dosahuje průměrná teplota plynů v kosmu zhruba dvou milionů stupňů Celsia a je pravděpodobné, že bude růst i nadále.

Vědci pro svůj výzkum použili novou metodu, která jim umožnila odhadnout teploty plynu v různých vzdálenostech od Země, tedy v různých časech rozpínání kosmu. 

Díky tomu potvrdili, že vesmír se ohřívá – zřejmě kvůli tomu, že se gravitací bortí jeho struktura, tedy temná hmota a plyn. Tento proces přitom bude pravděpodobně nadále pokračovat. K dispozici měli vědci data od teleskopu Planck a průzkumu oblohy Sloan Digital Sky Survey.

Konkrétně se tak podle expertů za posledních deset miliard let ohřál vesmír asi desetinásobně. Nyní jeho teplota (tedy konkrétně teplota plynů v něm obsažených) dosáhla průměrně zhruba dvou milionů stupňů Celsia.

Žádná souvislost s oteplováním Země

„Naše nové měření přímo potvrzuje klíčovou práci Jima Peeblese, laureáta Nobelovy ceny za fyziku v roce 2019, který představil teorii o tom, jak se ve vesmíru formují rozsáhlé struktury,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie I-Kchuan Čch'-ang z Ohio State University.

Podle I-Kchuan Čch'-anga totiž ve vesmíru postupně dochází k tomu, že díky gravitaci jsou temná hmota i kosmický plyn přitahovány ke galaxiím a jejich shlukům.

Jedná se přitom o přirozený proces, který v žádném případě nesouvisí s oteplováním Země. „Tyto jevy se odehrávají ve zcela odlišných měřítcích, nejsou vůbec propojené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 56 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled