Velryba měla v těle 40 kilo plastů, hlavně sáčky a tašky. Zemřela na pobřeží Filipín

Mladá velryba, kterou vyplavilo moře na pobřeží Filipín, zemřela na šok poté, co pozřela přes čtyřicet kilogramů plastových tašek. Oznámili to mořští biologové a dobrovolníci, kteří pracují pro D'Bone Collector Museum na filipínském ostrově Mindanao. Mořští biologové objevili ve vnitřnostech uhynulého kytovce 16 plastových pytlů na rýži a velké množství umělohmotných nákupních tašek.

Tělo kytovce bylo nedaleko města Davao objeveno o víkendu; jednalo se mladého vorvaňovce zobatého. Tento ozubený kytovec nepatří mezi ohrožené druhy, v současné době jich žije ve světových oceánech přes sto tisíc. Dospělý vorvaňovec může měřit přes šest metrů a váží i nad dvě tuny, tento exemplář byl asi o třetinu menší.

Když přírodovědci provedli pitvu, ukázala se příčina: enormní množství plastového odpadu, který zcela ucpal vnitřnosti velryby. Přestože vědci z tohoto ústavu už zkoumali řadu jiných kytovců, tento případ byl podle nich zdaleka nejhorší: „Je to nejvíc plastů, které jsme v jedné velrybě viděli. Je to nechutné. Vlády musí začít jednat proti těm, kdo dělají z řek a oceánů odpadní stoky.“

Plastový problém nabývá v jihovýchodní Asii enormních rozměrů

Používání jednorázových plastových obalů je v jihovýchodní Asii velmi rozšířené. Zpráva organizace Ocean Conservancy z roku 2017 uvádí, že Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam vyhazují do moře více plastů než celý zbytek světa dohromady. 

Vědci odhadují, že v okolí Filipín zemře na pozření plastových odpadů ročně asi 300 velkých mořských tvorů. Mořský biolog Darrel Blatchley, který je majitelem D'Bone Collector Museum, uvedl pro deník Guardian, že během deseti let zkoumali množství mrtvých velryb a delfínů – 57 z nich zemřelo na nahromaděný odpad a plasty v žaludcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 5 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.