Velryba měla v těle 40 kilo plastů, hlavně sáčky a tašky. Zemřela na pobřeží Filipín

Mladá velryba, kterou vyplavilo moře na pobřeží Filipín, zemřela na šok poté, co pozřela přes čtyřicet kilogramů plastových tašek. Oznámili to mořští biologové a dobrovolníci, kteří pracují pro D'Bone Collector Museum na filipínském ostrově Mindanao. Mořští biologové objevili ve vnitřnostech uhynulého kytovce 16 plastových pytlů na rýži a velké množství umělohmotných nákupních tašek.

Tělo kytovce bylo nedaleko města Davao objeveno o víkendu; jednalo se mladého vorvaňovce zobatého. Tento ozubený kytovec nepatří mezi ohrožené druhy, v současné době jich žije ve světových oceánech přes sto tisíc. Dospělý vorvaňovec může měřit přes šest metrů a váží i nad dvě tuny, tento exemplář byl asi o třetinu menší.

Když přírodovědci provedli pitvu, ukázala se příčina: enormní množství plastového odpadu, který zcela ucpal vnitřnosti velryby. Přestože vědci z tohoto ústavu už zkoumali řadu jiných kytovců, tento případ byl podle nich zdaleka nejhorší: „Je to nejvíc plastů, které jsme v jedné velrybě viděli. Je to nechutné. Vlády musí začít jednat proti těm, kdo dělají z řek a oceánů odpadní stoky.“

Plastový problém nabývá v jihovýchodní Asii enormních rozměrů

Používání jednorázových plastových obalů je v jihovýchodní Asii velmi rozšířené. Zpráva organizace Ocean Conservancy z roku 2017 uvádí, že Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam vyhazují do moře více plastů než celý zbytek světa dohromady. 

Vědci odhadují, že v okolí Filipín zemře na pozření plastových odpadů ročně asi 300 velkých mořských tvorů. Mořský biolog Darrel Blatchley, který je majitelem D'Bone Collector Museum, uvedl pro deník Guardian, že během deseti let zkoumali množství mrtvých velryb a delfínů – 57 z nich zemřelo na nahromaděný odpad a plasty v žaludcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 17 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 19 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 20 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...