Velké studie varují před průmyslově zpracovanými potravinami. Problém může být zmrzlina, pizza i toastový chléb

Průmyslově zpracované potraviny, jako jsou zmrzliny, snídaňové cereálie, pizza nebo toastový chléb, jsou spojené s výrazným rizikem předčasného úmrtí a dalšími dopady na lidské zdraví. Dospěly k tomu dvě nové rozsáhlé vědecké studie, jedna z univerzity v Navaře ve Španělsku, druhá z Pařížské univerzity.

Podle francouzských a španělských výzkumníků se v posledních letech výrazně zvýšila spotřeba takzvaně „průmyslově zpracovaných potravin“. A má to značné negativní dopady na lidské zdraví, shodují se obě analýzy evropských expertů. 

Ani jedna se nedá považovat za definitivní a jednoznačný důkaz nebezpečnosti těchto jídel, ale obě jsou velmi silným argumentem, že vliv průmyslově zpracovaných potravin je negativní a že vedou k přejídání. Vědci, kteří se problému věnují, považují výsledky za alarmující a volají po dalším detailním výzkumu tohoto fenoménu.

Co jsou průmyslově zpracované potraviny?

Pro průmyslově zpracované potraviny se používá také označení ultrazpracované nebo terciárně zpracované potraviny. Jde o pokrmy, které jsou komerčně vyrobené průmyslovým zpracováním potravinových surovin – cílem jejich výroby je zjednodušit a především zlevnit nejen jejich výrobu, ale především ukládání, přepravu a také přípravu. Mnohdy jsou také výrazně chuťově upravované. Dají se dlouhodobě skladovat, jednoduše se připravují (například ohřevem v mikrovlnné troubě) a většinou jsou levné, a tedy hodně prodávané.

Existují tři základní kategorie potravin:

  • Čerstvé, sušené a čerstvě tepelně zpracované potraviny, jako je čerstvá zelenina, vařené nebo pečené maso, luštěniny a podobně.
  • Sekundárně zpracované potraviny jsou standardně zpracovaná jídla, příkladem jsou ovocné marmelády, kompoty, různé mléčné výrobky, jako je sýr nebo mléko, a také čerstvé pečivo.
  • Terciárně zpracované potraviny jsou vyrobené průmyslově při procesech, kdy jsou původní suroviny rozložené a pak znovu použité na vytvoření nového výrobku.

Problémem průmyslově zpracovaných potravin je fakt, že obsahují většinou velké množství přídatných látek, sůl nebo cukr a další ochucovadla. Podle autorky jedné ze dvou výše uvedených studií, španělské profesorky Mairy Bes-Rastrollové, se dají průmyslově zpracované potraviny poznat snadno: „Pokud výrobek obsahuje více než pět přísad, pak se jedná o terciárně zpracovanou potravinu,“ uvedla pro server BBC.

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Španělská studie sledovala 19 899 lidí po dobu deseti let. Během té doby zemřelo 335 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že u lidí, kteří jedli častěji průmyslově zpracované potraviny, byla pravděpodobnost úmrtí výrazně vyšší než u těch, kdo konzumovali jiné druhy potravy.

Francouzská studie sledovala 105 159 osob po dobu pěti let. Našla u konzumentů problematických potravin větší pravděpodobnost onemocnění srdečními chorobami. Jedna z autorek práce, Mathilde Touvierová, shrnula výsledky takto: „Rychlý nárůst konzumace průmyslově zpracovaných potravin se může v dalších desetiletích stát podstatným zdrojem kardiovaskulárních problémů.“

Podle Touvierové přibývá důkazů o nebezpečnosti těchto potravin, a to z mnoha nezávislých studií. Profesorka Bes-Rastrollová si je osobně jejich negativním dopadem jistá. Mezi nezávislými výzkumy, které na problém upozornily, byla například loňská práce, jejíž autoři dospěli k výsledku, že průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko vzniku rakoviny

Vědci přes všechny tyto indicie ovšem nejsou schopní říci se stoprocentní jistotou jasnou zprávu. Hlavní příčinou je fakt, že lidé, kteří nejčastěji konzumují terciárně zpracované potraviny, mají také mnoho dalších nezdravých návyků – například kuřáctví. Je tedy zapotřebí problém studovat na ještě větším vzorku osob, s lepšími metodikami, které dokážou oddělit vliv dalších faktorů.

V čem může být riziko průmyslově zpracovaných potravin?

Základní složky těchto pokrmů jsou stejné jako u klasického základního jídla, takže by neměl být důvod, aby způsobovaly něco negativního. Také aditiva jsou schválená a hlídaná, takže ani v nich by neměl být problém.

Vědci se domnívají, že hlavním rizikem terciárně zpracovaných potravin je to, že vedou ke zvýšené konzumaci – a tím způsobují nadváhu, která je výrazným negativním faktorem. To potvrzuje například výzkum expertů z amerického National Institutes of Health. Sledovali skupiny dobrovolníků a jejich jídelníček. Ukázalo se, že pokud konzumují průmyslově zpracované potraviny, sní o 500 kalorií denně více, než kdyby se stravovali „klasicky“.

Další možná rizika

Experti také upozorňují, že tato potrava je sice energeticky vydatná, ale mnohdy v ní chybí vlákniny a živiny. Přídatné látky jsou sice kontrolované, ale může být nezdravé konzumovat množství aditiv z různých zdrojů – také tento předpoklad je ale potřeba teprve potvrdit.

Ze studií vyplývá, že průmyslově zpracované potraviny jsou snadno připravitelné, levné a chutné a že nahrazují zdravější stravu. Zjednodušeně řečeno, proč jíst jablko, když si člověk může dát zmrzlinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 15 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 16 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...