Vědci z Brna a Curychu zkoumali, jak stárnou buňky. Studie naznačuje, proč je rakovina tak nebezpečná

Vědci z Brna a Curychu odhalili důležitou část procesu dělení buněk. Jejich zjištění mohou pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí. V článku zveřejněném ve vědeckém časopisu Nature popsali mechanismus, který umožňuje stabilizaci či prodlužování konců chromozomů, takzvaných telomer.

Na výzkumu pracovali biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně spolu s kolegy ze švýcarského federálního technologického institutu ETH Curych.

Genetická informace organismu, tedy jeho DNA, v sobě uchovává veškeré informace potřebné pro fungování každé buňky a je v ní uložená v podobě chromozomů. Ty se při každém buněčném dělení takzvaně replikují, vzniká tedy jejich kopie, která se přenáší do dceřiné buňky.

Při každém dělení se ale zkrátí část struktury, která každý chromozom uzavírá. Má označení telomera, a její délka tak vlastně může být známkou stárnutí organismu.

„Výjimkou jsou nádorové buňky, které umí telomery prodloužit a díky tomu se mohou neustále dělit, a tak se stát nesmrtelnými,“ uvedl jeden z autorů studie, biolog Lumír Krejčí.

Vědci se ve studii popsané v Nature zaměřili na strukturu označovanou jako TERRA a její úlohu v buňce. „TERRA, neboli telomerická RNA, je dlouhý řetězec ribonukleové kyseliny, který vzniká při přepisu genetické informace telomery. Dlouho nebylo jasné, jaký je její účel,“ uvedl Krejčí. Kolegové z Curychu zjistili, že tato struktura je schopná se vázat především na zkrácené telomery.

Odborníci z Brna se zase zaměřili na výzkum toho, jaké faktory se podílejí na tom, že se TERRA váže na konce chromozomů. „Odhalili jsme, že bílkovina s označením RAD51 je potřebná k tomu, aby se TERRA na konce chromozomů navázala. RAD51, jehož nesprávné fungování je často spojováno se vznikem nádorových onemocnění, může tímto způsobem ovlivňovat mechanismus prodlužování telomer,“ uvedl Krejčí. Dodal, že výzkum bude pokračovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ledovce tají v posledních deseti letech stále rychleji, popsala studie

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
před 6 hhodinami

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
včera v 13:15

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
včera v 10:14

Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
včera v 09:33
Načítání...