Vědci z Brna a Curychu odhalili důležitou část procesu dělení buněk. Jejich zjištění mohou pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí. V článku zveřejněném ve vědeckém časopisu Nature popsali mechanismus, který umožňuje stabilizaci či prodlužování konců chromozomů, takzvaných telomer.
Na výzkumu pracovali biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně spolu s kolegy ze švýcarského federálního technologického institutu ETH Curych.
Genetická informace organismu, tedy jeho DNA, v sobě uchovává veškeré informace potřebné pro fungování každé buňky a je v ní uložená v podobě chromozomů. Ty se při každém buněčném dělení takzvaně replikují, vzniká tedy jejich kopie, která se přenáší do dceřiné buňky.
Při každém dělení se ale zkrátí část struktury, která každý chromozom uzavírá. Má označení telomera, a její délka tak vlastně může být známkou stárnutí organismu.
„Výjimkou jsou nádorové buňky, které umí telomery prodloužit a díky tomu se mohou neustále dělit, a tak se stát nesmrtelnými,“ uvedl jeden z autorů studie, biolog Lumír Krejčí.
Vědci se ve studii popsané v Nature zaměřili na strukturu označovanou jako TERRA a její úlohu v buňce. „TERRA, neboli telomerická RNA, je dlouhý řetězec ribonukleové kyseliny, který vzniká při přepisu genetické informace telomery. Dlouho nebylo jasné, jaký je její účel,“ uvedl Krejčí. Kolegové z Curychu zjistili, že tato struktura je schopná se vázat především na zkrácené telomery.
Odborníci z Brna se zase zaměřili na výzkum toho, jaké faktory se podílejí na tom, že se TERRA váže na konce chromozomů. „Odhalili jsme, že bílkovina s označením RAD51 je potřebná k tomu, aby se TERRA na konce chromozomů navázala. RAD51, jehož nesprávné fungování je často spojováno se vznikem nádorových onemocnění, může tímto způsobem ovlivňovat mechanismus prodlužování telomer,“ uvedl Krejčí. Dodal, že výzkum bude pokračovat.
