Vědci poprvé nahráli zpěv nejvzácnější velryby světa. Volá partnery, kteří už vymřeli

Mořští biologové poprvé, a možná rovnou i naposledy, zachytili a nahráli písně nejvzácnějšího kytovce světa – velryby japonské. Na Zemi žije už jen posledních třicet kusů těchto velkých inteligentních zvířat, a protože se mořským savcům nedostávají partneři, hrozí japonským velrybám vyhynutí.

Velryby studovala skupina amerických přírodovědců z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Využili nahrávacích zařízení ponořených pod hladinu moře – pomocí nich se několik let snažili opatrně zachycovat opakované zvuky, které tito tvorové vydávají:

Celý výzkum trval osm let a vědcům se za tu dobu povedlo odhalit čtyři odlišné písně u velryb žijících na pěti místech Beringova moře. Práce to podle biologů byla nesmírně důležitá, protože je velmi pravděpodobné, že japonské velryby v blízké budoucnosti vymřou. 

Cizí hlas

Za počátkem výzkumu stála do značné míry náhoda. Roku 2010 totiž zvukové bóje NOAA zachytily mezi ostatními dobře známými zvuky mořských zvířat i zvuky neznámé – nedokázali je identifikovat ani ti nejlepší experti na mořský život.

Existovaly dvě možnosti: buď se jedná o nějaké vědě neznámé zvíře, anebo jde o zvuk, který patří tvorovi, jehož biologové znají, ale nedokáží si ho se zvukem spojit. Protože se podle vlastností písně muselo jednat o obrovské zvíře, první možnost nebyla realistická. A tak biology napadlo, že jde o velrybu japonskou.

Vědci pak zaměřili svou pozornost na místa, odkud zvuky přicházely, a roku 2017 uspěli: potvrdili, že na místě, odkud se píseň ozývá, se pohybuje stádo těchto kytovců.

Jde ale o písně velmi smutné. Podle autorů studie se jedná často o zvuky, které lákají partnery k páření; jsou tak hlasité, že se šíří ve vodě na desítky kilometrů daleko. Ani to ale nestačí. V oceánu už totiž tyto velryby žádné partnery nenajdou a ti v jejich vlastním stádu se k páření nehodí, protože jde vesměs o příbuzné.

Soumrak velryb

Velryby japonské jsou velmi pomalá zvířata měřící asi osmnáct metrů a vážící až 100 tun. Ještě na začátku dvacátého století jich žilo nejméně dvacet tisíc, ale během několika desítek let jejich populaci zdecimovali rybáři, a když začal v roce 1935 platit zákaz jejich lovu, bylo v podstatě pozdě.

Zvířat je nyní příliš málo na to, aby se jejich populaci podařilo udržet stabilní. Navíc byly přes zákaz loveny i v druhé polovině dvacáté století sovětskými námořníky. V severovýchodním Pacifiku tak už dnes žijí jen asi poslední tři desítky těchto zvířat. Další izolovaná populace existuje kolem Kamčatky, ta má přibližěn několik stovek kusů zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...