Vědci poprvé nahráli zpěv nejvzácnější velryby světa. Volá partnery, kteří už vymřeli

Mořští biologové poprvé, a možná rovnou i naposledy, zachytili a nahráli písně nejvzácnějšího kytovce světa – velryby japonské. Na Zemi žije už jen posledních třicet kusů těchto velkých inteligentních zvířat, a protože se mořským savcům nedostávají partneři, hrozí japonským velrybám vyhynutí.

Velryby studovala skupina amerických přírodovědců z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Využili nahrávacích zařízení ponořených pod hladinu moře – pomocí nich se několik let snažili opatrně zachycovat opakované zvuky, které tito tvorové vydávají:

Celý výzkum trval osm let a vědcům se za tu dobu povedlo odhalit čtyři odlišné písně u velryb žijících na pěti místech Beringova moře. Práce to podle biologů byla nesmírně důležitá, protože je velmi pravděpodobné, že japonské velryby v blízké budoucnosti vymřou. 

Cizí hlas

Za počátkem výzkumu stála do značné míry náhoda. Roku 2010 totiž zvukové bóje NOAA zachytily mezi ostatními dobře známými zvuky mořských zvířat i zvuky neznámé – nedokázali je identifikovat ani ti nejlepší experti na mořský život.

Existovaly dvě možnosti: buď se jedná o nějaké vědě neznámé zvíře, anebo jde o zvuk, který patří tvorovi, jehož biologové znají, ale nedokáží si ho se zvukem spojit. Protože se podle vlastností písně muselo jednat o obrovské zvíře, první možnost nebyla realistická. A tak biology napadlo, že jde o velrybu japonskou.

Vědci pak zaměřili svou pozornost na místa, odkud zvuky přicházely, a roku 2017 uspěli: potvrdili, že na místě, odkud se píseň ozývá, se pohybuje stádo těchto kytovců.

Jde ale o písně velmi smutné. Podle autorů studie se jedná často o zvuky, které lákají partnery k páření; jsou tak hlasité, že se šíří ve vodě na desítky kilometrů daleko. Ani to ale nestačí. V oceánu už totiž tyto velryby žádné partnery nenajdou a ti v jejich vlastním stádu se k páření nehodí, protože jde vesměs o příbuzné.

Soumrak velryb

Velryby japonské jsou velmi pomalá zvířata měřící asi osmnáct metrů a vážící až 100 tun. Ještě na začátku dvacátého století jich žilo nejméně dvacet tisíc, ale během několika desítek let jejich populaci zdecimovali rybáři, a když začal v roce 1935 platit zákaz jejich lovu, bylo v podstatě pozdě.

Zvířat je nyní příliš málo na to, aby se jejich populaci podařilo udržet stabilní. Navíc byly přes zákaz loveny i v druhé polovině dvacáté století sovětskými námořníky. V severovýchodním Pacifiku tak už dnes žijí jen asi poslední tři desítky těchto zvířat. Další izolovaná populace existuje kolem Kamčatky, ta má přibližěn několik stovek kusů zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 7 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 7 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 9 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...