Vědci poprvé nahráli zpěv nejvzácnější velryby světa. Volá partnery, kteří už vymřeli

Mořští biologové poprvé, a možná rovnou i naposledy, zachytili a nahráli písně nejvzácnějšího kytovce světa – velryby japonské. Na Zemi žije už jen posledních třicet kusů těchto velkých inteligentních zvířat, a protože se mořským savcům nedostávají partneři, hrozí japonským velrybám vyhynutí.

Velryby studovala skupina amerických přírodovědců z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Využili nahrávacích zařízení ponořených pod hladinu moře – pomocí nich se několik let snažili opatrně zachycovat opakované zvuky, které tito tvorové vydávají:

Celý výzkum trval osm let a vědcům se za tu dobu povedlo odhalit čtyři odlišné písně u velryb žijících na pěti místech Beringova moře. Práce to podle biologů byla nesmírně důležitá, protože je velmi pravděpodobné, že japonské velryby v blízké budoucnosti vymřou. 

Cizí hlas

Za počátkem výzkumu stála do značné míry náhoda. Roku 2010 totiž zvukové bóje NOAA zachytily mezi ostatními dobře známými zvuky mořských zvířat i zvuky neznámé – nedokázali je identifikovat ani ti nejlepší experti na mořský život.

Existovaly dvě možnosti: buď se jedná o nějaké vědě neznámé zvíře, anebo jde o zvuk, který patří tvorovi, jehož biologové znají, ale nedokáží si ho se zvukem spojit. Protože se podle vlastností písně muselo jednat o obrovské zvíře, první možnost nebyla realistická. A tak biology napadlo, že jde o velrybu japonskou.

Vědci pak zaměřili svou pozornost na místa, odkud zvuky přicházely, a roku 2017 uspěli: potvrdili, že na místě, odkud se píseň ozývá, se pohybuje stádo těchto kytovců.

Jde ale o písně velmi smutné. Podle autorů studie se jedná často o zvuky, které lákají partnery k páření; jsou tak hlasité, že se šíří ve vodě na desítky kilometrů daleko. Ani to ale nestačí. V oceánu už totiž tyto velryby žádné partnery nenajdou a ti v jejich vlastním stádu se k páření nehodí, protože jde vesměs o příbuzné.

Soumrak velryb

Velryby japonské jsou velmi pomalá zvířata měřící asi osmnáct metrů a vážící až 100 tun. Ještě na začátku dvacátého století jich žilo nejméně dvacet tisíc, ale během několika desítek let jejich populaci zdecimovali rybáři, a když začal v roce 1935 platit zákaz jejich lovu, bylo v podstatě pozdě.

Zvířat je nyní příliš málo na to, aby se jejich populaci podařilo udržet stabilní. Navíc byly přes zákaz loveny i v druhé polovině dvacáté století sovětskými námořníky. V severovýchodním Pacifiku tak už dnes žijí jen asi poslední tři desítky těchto zvířat. Další izolovaná populace existuje kolem Kamčatky, ta má přibližěn několik stovek kusů zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...