Kolem Středozemního moře lidé pozabíjí 25 milionů ptáků ročně. Jen na Kypru jsou to dva miliony. Po nápravě volá Unie českých a slovenských zoologických zahrad v billboardové kampani i v dopise europoslancům.
Ve Středomoří pytláci pozabíjí ročně 25 milionů ptáků. Čeští experti se snaží situaci zvrátit
Zabíjení ptáků, kteří táhnou každoročně oblastí Středozemního moře, se stává stále větším problémem. Účinnější zbraně a lepší technika pomáhají lovcům způsobovat čím dál rozsáhlejší škody.
Mnoho ptačích druhů, které hnízdí v Evropě nebo Asii, táhne za teplem k pobřeží Středozemního moře, kde zimují. Pohybují se jen několika trasami, které se příliš nemění – a toho stovky let využívají různé kultury žijící v této oblasti. V posledních letech se ale tato tradice stává neudržitelnou, varují experti.
Dobře předvídatelné trasy a data tahů se nejvíce projevují na ostrovech. Právě tam se ptáci zastavují, aby načerpali sílu k dalšímu letu – a lovci přesně ví, kdy a jak je tam zabíjet. Podle odhadů ornitologů tímto způsobem zemře v celé této oblasti kolem 25 milionů ptáků. Mrtvá zvířata slouží jako vítané přilepšení do jídelníčku. Lov je ve většině zemí nelegální, ale současně mnohdy tolerovaný a především špatně stíhatelný.
O změnu nyní usilují české zoologické zahrady, které přišly s velkou billboardovou kampaní a současně se obrátily na europoslance s dopisem, v němž požadují změnu. „Z těchto 25 000 000 ptáků, z nichž většina by hnízdila na evropském kontinentu, je 20 200 000 pěvců (mj. asi 2 900 000 pěnkav obecných a 1 800 000 pěnic černohlavých), dále přibližně 1 800 000 vodních ptáků, 700 000 holubů a hrdliček nebo 100 000 dravců. Kolik mezi nimi může být ptáků od nás, z České republiky, žádný odhad neuvádí. Ale málo jich určitě nebude,“ argumentuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Problémy na Kypru
Typickým příkladem je ostrov Kypr. Jen tam zemřou rukama pytláků přibližně dva miliony ptáků. Hlavní příčinou je tamní specialita jménem ambelopoulia, která se připravuje z masa drobného zpěvného ptactva. Úřady jsou podle ochránců přírody pasivní a nebrání tomu, aby se jídlo podávalo v restauracích.
„Je to ekologická katastrofa,“ uvádí sdružení na ochranu ptáků BirdLife Cyprus a připomíná, že vybíjení mnoha druhů je v Evropské unii zakázáno. Množství zabitých zvířat však na Kypru prudce stoupá: Ještě roku 2010 jich bylo 1,4 milionu, už roku 2016 to bylo 2,3 milionu.
Ambelopoulia, specialita ze zpěvných ptáků
Ptáci jsou chytáni na větve natřené lepidlem nebo do sítí. Pytláci jich prodávají tucet za 40 eur (asi tisíc korun) restauracím, které je pak diskrétně servírují na talíři zvaném ambelopoulia asi za 80 eur (dva tisíce korun). Nelegální chytání se stalo výnosným sektorem. „Pytlák si může vydělat tisíce eur za rok, aniž by platil daně,“ vysvětluje Tasos Shialis, koordinátor kampaně na ochranu ptáků při BirdLife Cyprus.
Moderní technologie ve službách pytláků
Pytláci ze supermoderních zařízení přehrávají zpěv, aby svou kořist přilákali, pak na ně stříkají písek, aby je vystrašili, a ptáci se tak snadněji zapletou do sítí.
- Ambelopoulia je jídlo z vařených nebo nakládaných zpěvných ptáků, podávané v některých restauracích na Kypru. Od roku 1974 je jídlo nelegální, neboť zahrnuje odchyt volně žijících ptáků, jako pěnice černohlavá a červenka obecná.
Neváhají ani vyhrožovat policistům. „V posledních letech zaútočili na několik policistů, mířili na ně puškami a stříleli, aby je zastrašili,“ říká strážce zákona Andy Adamu. Někteří překupníci prý do nich najížděli vozem nebo na ně vypustili pitbuly. „Vyhrožují nám. Nebereme to příliš vážně, ale když vám někdo přesně popíše místo, kde žijete, začnete o tom uvažovat,“ pokračuje Adamu.
Hlavním problémem je podle něho silná poptávka za strany kyperských restaurací. Ty však jsou mimo jeho jurisdikci, protože spadají pod jiné kyperské úřady. Vládní plán proti pytláctví schválený v roce 2015 zůstává jen na papíře.
Před dvěma roky dokonce jeden poslanec umístil na Facebook fotografii, na níž sedí u stolu s ambelopoulií, a doprovodil ji slovy: „Na shledanou v našich restauracích! Veselé svátky!“ Kyperská policie pověřená bojem proti pytláctví má rovněž značný nedostatek prostředků. Jednotka pro boj proti pytláctví má jen sedm členů, kteří musí zároveň honit překupníky a sledovat restaurace.
„Je těžké to zastavit. Ambelopoulia je tradicí a nevím, co by Kypřany mohlo přesvědčit, aby ji přestali jíst,“ říká seržant Michalis Pavlides. Podle BirdLife však dnes už nejde o tradiční zvyklost, ale o „průmyslový byznys“.
Tažní ptáci jsou významní pro více geografických oblastí – proto se jejich ochranou zabývá mezinárodní smlouva. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) byla přijata 23. června 1979 v Bonnu (proto i zkrácený název Bonnská úmluva) a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983.