Ve Fukušimě dochází místo na radioaktivní vodu. Řešením může být její vypuštění do oceánu

Společnost TEPCO, která provozuje jadernou elektrárnu Fukušima zničenou tsunami, oznámila, že jí dochází prostory, kam by ukládala kontaminovanou vodu. Místo by jí mohlo dojít do tří let, což znamená pro japonskou vládu komplikace: musí urychleně přesvědčit občany, že výstavba nového zařízení je nutná.

Tři reaktory ve fukušimské jaderné elektrárně poničily v roce 2011 po úderu tsunami mohutné exploze a unikající radioaktivní látky zamořily vzduch, půdu i mořskou a podzemní vodu. Z měst a vesnic v okruhu dvaceti kilometrů se muselo vystěhovat 150 tisíc lidí.

Radioaktivní voda unikla z poškozených reaktorů a smísila se s podzemní a dešťovou vodou v okolí elektrárny. Japonci se sice problém snaží řešit, ale voda stále zůstává mírně radioaktivní a musí být uložená ve velkých nádržích.

V současné době je jich téměř tisícovka a obsahují přes milion tun vody. Společnost TEPCO uvádí, že plánuje výrobu dalších podobných nádrží, ale zvládne takto zachytit maximálně 1,37 milionu tun vody – tento limit bude dosažen už v létě roku 2022, tedy za tři roky. Co bude dál, zatím není vůbec jasné.

Co s odpadem?

Od havárie už uplynulo osm a půl roku, ale japonští úředníci a politici se ještě neshodli na tom, co s radioaktivní vodou udělat. Vládní panel zatím vybral pět alternativ. Mezi nimi se vyskytuje například odpaření vody nebo její vstřikování do země – ale také možnost vypustit ji kontrolovaně do Tichého oceánu. Právě toto řešení je podle expertů, včetně těch z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jediné realistické.

Protestují proti němu ovšem nejen místní obyvatelé, ale i zástupci rybářského průmyslu. Podle nich by toto řešení znamenalo pro rybářství i zemědělství v oblasti sebevraždu. Jiné alternativy jsou však podobně problematické: dlouhodobé uchovávání vody v nádržích přináší rizika při povodních a dalších přírodních katastrofách a také zpomaluje úplné uzavření elektrárny.

Na začátku srpna pak vládní panel přišel s novou možností: dlouhodobé uložení vody. Několik členů panelu doporučilo společnosti TEPCO, aby si zajistila další území, kam by v budoucnosti umístila nádrže. 

Provozovatel a vláda plánují začít s likvidací paliva z elektrárny v roce 2021. Místa dnes zabraná nádržemi na vodu by se měla začít využívat právě pro roztavené kontaminované zbytky jaderného zařízení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...