Ve Fukušimě dochází místo na radioaktivní vodu. Řešením může být její vypuštění do oceánu

Společnost TEPCO, která provozuje jadernou elektrárnu Fukušima zničenou tsunami, oznámila, že jí dochází prostory, kam by ukládala kontaminovanou vodu. Místo by jí mohlo dojít do tří let, což znamená pro japonskou vládu komplikace: musí urychleně přesvědčit občany, že výstavba nového zařízení je nutná.

Tři reaktory ve fukušimské jaderné elektrárně poničily v roce 2011 po úderu tsunami mohutné exploze a unikající radioaktivní látky zamořily vzduch, půdu i mořskou a podzemní vodu. Z měst a vesnic v okruhu dvaceti kilometrů se muselo vystěhovat 150 tisíc lidí.

Radioaktivní voda unikla z poškozených reaktorů a smísila se s podzemní a dešťovou vodou v okolí elektrárny. Japonci se sice problém snaží řešit, ale voda stále zůstává mírně radioaktivní a musí být uložená ve velkých nádržích.

V současné době je jich téměř tisícovka a obsahují přes milion tun vody. Společnost TEPCO uvádí, že plánuje výrobu dalších podobných nádrží, ale zvládne takto zachytit maximálně 1,37 milionu tun vody – tento limit bude dosažen už v létě roku 2022, tedy za tři roky. Co bude dál, zatím není vůbec jasné.

Co s odpadem?

Od havárie už uplynulo osm a půl roku, ale japonští úředníci a politici se ještě neshodli na tom, co s radioaktivní vodou udělat. Vládní panel zatím vybral pět alternativ. Mezi nimi se vyskytuje například odpaření vody nebo její vstřikování do země – ale také možnost vypustit ji kontrolovaně do Tichého oceánu. Právě toto řešení je podle expertů, včetně těch z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jediné realistické.

Protestují proti němu ovšem nejen místní obyvatelé, ale i zástupci rybářského průmyslu. Podle nich by toto řešení znamenalo pro rybářství i zemědělství v oblasti sebevraždu. Jiné alternativy jsou však podobně problematické: dlouhodobé uchovávání vody v nádržích přináší rizika při povodních a dalších přírodních katastrofách a také zpomaluje úplné uzavření elektrárny.

Na začátku srpna pak vládní panel přišel s novou možností: dlouhodobé uložení vody. Několik členů panelu doporučilo společnosti TEPCO, aby si zajistila další území, kam by v budoucnosti umístila nádrže. 

Provozovatel a vláda plánují začít s likvidací paliva z elektrárny v roce 2021. Místa dnes zabraná nádržemi na vodu by se měla začít využívat právě pro roztavené kontaminované zbytky jaderného zařízení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 10 mminutami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 23 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...