Ve Fukušimě dochází místo na radioaktivní vodu. Řešením může být její vypuštění do oceánu

Společnost TEPCO, která provozuje jadernou elektrárnu Fukušima zničenou tsunami, oznámila, že jí dochází prostory, kam by ukládala kontaminovanou vodu. Místo by jí mohlo dojít do tří let, což znamená pro japonskou vládu komplikace: musí urychleně přesvědčit občany, že výstavba nového zařízení je nutná.

Tři reaktory ve fukušimské jaderné elektrárně poničily v roce 2011 po úderu tsunami mohutné exploze a unikající radioaktivní látky zamořily vzduch, půdu i mořskou a podzemní vodu. Z měst a vesnic v okruhu dvaceti kilometrů se muselo vystěhovat 150 tisíc lidí.

Radioaktivní voda unikla z poškozených reaktorů a smísila se s podzemní a dešťovou vodou v okolí elektrárny. Japonci se sice problém snaží řešit, ale voda stále zůstává mírně radioaktivní a musí být uložená ve velkých nádržích.

V současné době je jich téměř tisícovka a obsahují přes milion tun vody. Společnost TEPCO uvádí, že plánuje výrobu dalších podobných nádrží, ale zvládne takto zachytit maximálně 1,37 milionu tun vody – tento limit bude dosažen už v létě roku 2022, tedy za tři roky. Co bude dál, zatím není vůbec jasné.

Co s odpadem?

Od havárie už uplynulo osm a půl roku, ale japonští úředníci a politici se ještě neshodli na tom, co s radioaktivní vodou udělat. Vládní panel zatím vybral pět alternativ. Mezi nimi se vyskytuje například odpaření vody nebo její vstřikování do země – ale také možnost vypustit ji kontrolovaně do Tichého oceánu. Právě toto řešení je podle expertů, včetně těch z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jediné realistické.

Protestují proti němu ovšem nejen místní obyvatelé, ale i zástupci rybářského průmyslu. Podle nich by toto řešení znamenalo pro rybářství i zemědělství v oblasti sebevraždu. Jiné alternativy jsou však podobně problematické: dlouhodobé uchovávání vody v nádržích přináší rizika při povodních a dalších přírodních katastrofách a také zpomaluje úplné uzavření elektrárny.

Na začátku srpna pak vládní panel přišel s novou možností: dlouhodobé uložení vody. Několik členů panelu doporučilo společnosti TEPCO, aby si zajistila další území, kam by v budoucnosti umístila nádrže. 

Provozovatel a vláda plánují začít s likvidací paliva z elektrárny v roce 2021. Místa dnes zabraná nádržemi na vodu by se měla začít využívat právě pro roztavené kontaminované zbytky jaderného zařízení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 22 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 23 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 23 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...