Japonci si připomínají pět let od ničivého zemětřesení a havárie jaderné elektrárny Fukušima. Podle poslední studie se v zasažené oblasti výrazně zvýšil u mladistvých a dětí výskyt rakoviny štítné žlázy.
Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály zasáhlo 11. března 2011 severovýchod Japonska. Ohnisko se nacházelo v oceánu a vyvolalo místy několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů pobřeží a také poškodila tři jaderné elektrárny. V jedné z nich – Fukušimě I – došlo ve třech reaktorech k explozím a následným požárům. Kvůli tragédii úřady nařídily evakuaci více než 200 tisíc lidí.
Lidé zpátky nechtějí
V evakuované zóně je celkem 12 měst, každé mělo před neštěstím několik tisíc obyvatel. Dnes z nich jsou města duchů, kde nikdo nežije. Do dvacetikilometrové zóny kolem elektrárny se nesmí vůbec. Úřady zhruba před půl rokem umožnily lidem návrat jen do jednoho ze zasažených měst – Narahu.
„Problémem je, že o návrat nikdo nestojí. Vrátilo se jen asi 13 procent starousedlíků, vesměs starších lidí přes 60 let. Mladé rodiny s dětmi tam žít odmítají. Většina z nich se bojí, nechtějí ohrozit děti,“ tvrdí zpravodajka České televize Barbora Šámalová.
Problémem je i to, že v oblasti není práce. Kolem Fukušimy žilo hodně zemědělců, kteří se starali o rýžová pole a chovali dobytek. Veškerá půda je teď ale zamořená a nesmí se na ní nic pěstovat.
Tokio prohlašuje, že oblast už je bezpečná
Japonská vláda ale chce co nejrychleji otevřít řadu zatím uzavřených oblastí. „Snažíme se co nejrychleji zlepšit v postižené oblasti životní prostředí tak, abychom v březnu příštího roku mohli zrušit evakuaci ve všech oblastech – s výjimkou Fukušimy a těch nejhůře postižených míst,“ vysvětluje japonský premiér Šinzó Abé. Současně ale připouští, že to bude vyžadovat velké investice do odstranění trosek, dekontaminace a obnovení infrastruktury.
Vláda může spěchat i proto, že se jí ukončení evakuace finančně vyplatí. Lidem, kteří se museli odstěhovat, totiž vyplácí kompenzace a výdaje za náhradní bydlení. Po otevření oblastí už tyto částky hradit nebude, ať už se lidé rozhodnou do původních domovů vrátit, nebo ne.
Jaká je úroveň radiace?
Japonská vláda se zdráhá zveřejnit jasné číslo, které by potvrdilo úroveň radiace v zasažených oblastech. Žádný konkrétní údaj neprozradili ani štábu České televize zástupci radnice ve města Naraha. Podle nich je situace lepší než po havárii, v některých místech je ale radiace stále silnější. „Stejní úředníci pak sami v oblasti nežijí, bydlí s rodinou 80 kilometrů daleko a do práce dojíždějí,“ poznamenává zpravodajka České televize Barbora Šámalová.
Štáb ČT pak měřil radiaci vlastním dozimetrem ve městě Tomioka v uzavřené zóně kolem elektrárny Fukušima - v části, kde ještě nezačala dekontaminace. Výsledkem byla úroveň skoro 3 micro Sv/h, což je desetkrát víc, než japonská vláda vyhlásila jako cíl pro bezpečný návrat domů.
Fukušima zabíjí dodnes
Po celém Japonsku je podle studií v důsledku havárie ve Fukušimě vystaveno riziku onkologických onemocnění až 66 tisíc lidí. Dvě nevládní organizace v zemi navíc zveřejnily výzkum, podle kterého se kolem Fukušimy mnohanásobně zvýšil výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí a lidí mladších 18 let.
I když nejsou přímé důkazy o souvislosti mezi havárií a tímto onemocněním, tak lékaři upozorňují, že stejná situace byla ve střední a východní Evropě po havárii v Černobylu.
Japonsko se vrací k jaderné elektřině
Po havárii ve Fukušimě Japonsko vyřadilo z provozu všechny jaderné reaktory. Teď se ale k tomuto zdroji energie vrací. Už loni zprovoznilo dvě jaderné elektrárny a má plán na restart jaderné energetiky, i když ne v původním rozsahu. Fungovat by mělo zhruba 30 procent původního počtu elektráren.
Veřejnost s tím ale podle výzkumů nesouhlasí. Například v oblasti Kjóta vydal soud dokonce příkaz k zastavení provozu jaderné elektrárny právě kvůli obavám lidí o bezpečnost. Jádro odmítají podle studií hlavně starší lidé, většina z nich kvůli tragédiím v Hirošimě a Nagasaki. Mladší lidé jsou pragmatičtější a uvědomují si potřebu energetické bezpečnosti.
