V USA testovali na desítkách tisíc lidí vakcínu AstraZeneca. Před těžkým průběhem chrání na 100 procent

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.

AstraZeneca uvádí, že v prevenci závažného průběhu onemocnění a hospitalizace je vakcína účinná na 100 procent. Vakcína vykázala stejné výsledky u lidí všech věkových skupin i etnik. Účinnost u lidí nad 65 let je 80 procent a tato studie je první, která zahrnovala tuto věkovou skupinu, uvádí agentura AP.

Minulý týden několik států Evropské unie dočasně pozastavilo použití vakcíny od firmy AstraZeneca kvůli obavám z vedlejších účinků včetně krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ale následně uvedla, že podle jejích zjištění je vakcína bezpečná a většina zemí očkování opět obnovila.

Vakcína od společnosti AstraZeneca už byla schválena a používá se v padesátce zemí po celém světě. Nově oznámené výsledky jsou prvním z kroků pro podání žádosti o schválení u amerického lékového regulátora FDA, píše agentura AP.

Americký výzkum se pokusil popsat i vliv na nejrůznější menšiny, které jsou covidem-19 více postižené. Mezi dobrovolníky ve studii proto bylo 79 procent bělochů, 22 procent hispánců nebo Latinoameričanů, 8 procent Afroameričanů, 4 procenta původních Američanů a 4 procenta Asiatů. Přibližně 20 procent účastníků bylo ve věku 65 let a více a přibližně 60 procent mělo jiné zdravotní problémy, které mohou covid-19 zhoršit, jako je cukrovka, těžká obezita nebo srdeční onemocnění.

Jak funguje vakcína AstraZeneca

Oxfordská vakcína AstraZenecy využívá desítkami let osvědčený a mnohokrát vyzkoušený postup; zjednodušeně řečeno pracuje jako pošťák, který nese dopis. Pošťákem je v tomto případě upravený adenovirus, v dopise je napsáno, co dělat, aby se tělo ubránilo nemoci covid-19 a příjemcem je imunitní systém člověka. Pošťák adenovirus zajišťuje jen dopravu, ale nepíše obsah dopisu.

3 minuty
Události: Podle EMA je AstraZeneca bezpečná
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti je potom proces následující: Adenovirus je virus, který způsobuje u šimpanzů problémy podobné nachlazení. Je upravený tak, aby se v těle člověka nemohl množit, nemůže tedy lidskému tělu nijak ublížit, jen přenáší informace.

Když pak organismus obsah takového dopisu přineseného adenovirem otevře, přečte si návod, jak se bránit covidu-19 (tedy nemoci, se kterou se nikdy nesetkal). Tento návod spočívá v genetické informaci nového koronaviru, která imunitnímu systému říká, jak by se měl zachovat, až koronavirus zaútočí.

Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...