V Indii schválili původně kubánský lék na koronavirus, uspěl v klinické studii

Indické úřady povolily používání léku Itolizumab domácí farmaceutické společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží, včetně těch způsobovaných covidem-19. Lékaři budou moci přípravek podávat poté, co se osvědčil v klinických testech, píše agentura Reuters.

„Kontrolní studie s náhodným výběrem ukázala, že všichni pacienti, jimž byl podán Itolizumab, reagovali pozitivně a zotavili se,“ řekla šéfka společnosti Biocon. V kontrolní skupině, jejímž členům lékaři podali placebo, tedy prostředek bez účinné látky, několik lidí na následky covidu-19 zemřelo.

Tento lék vznikl původně na Kubě, je známý také jako Alzumab. Jedná se o monoklonální protilátku vytvořenou Imunologickým ústavem v Havaně, která se využívá zejména proti lupénce. Kuba s tímto přípravkem experimentuje od počátku koronavirové pandemie – už na konci května oznámila, že tento lék podávaný od začátku dubna dokáže zklidnit takzvanou cytokinovou bouři, tedy nadprodukci cytokinů, jež způsobuje závažný průběh onemocnění a poškozuje životně důležité orgány.

Naděje pro nemocné

Lékaři a vědci bedlivě sledují testy tohoto přípravku, který by mohl být jedním z prvních ověřených léků na nemoc covid-19, se kterou zemřelo po celém světě přes 561 tisíc lidí. Koronavirem, který v některých případech nemoc způsobuje, se infikovalo celosvětově 12,5 milionu lidí. Indie je co do absolutního počtu prokázaných nakažených třetí nejvíce zasaženou zemí po USA a Brazílii, dosud se tam SARS-CoV-2 potvrdil u téměř 821 tisíc lidí, z nichž přes 22 tisíc nákaze podlehlo.

Podle nedávné britské studie prokázal účinek při léčbě nakažených koronavirem také kortikoid dexametazon s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 4 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 6 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 23 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...