V Indii schválili původně kubánský lék na koronavirus, uspěl v klinické studii

Indické úřady povolily používání léku Itolizumab domácí farmaceutické společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží, včetně těch způsobovaných covidem-19. Lékaři budou moci přípravek podávat poté, co se osvědčil v klinických testech, píše agentura Reuters.

„Kontrolní studie s náhodným výběrem ukázala, že všichni pacienti, jimž byl podán Itolizumab, reagovali pozitivně a zotavili se,“ řekla šéfka společnosti Biocon. V kontrolní skupině, jejímž členům lékaři podali placebo, tedy prostředek bez účinné látky, několik lidí na následky covidu-19 zemřelo.

Tento lék vznikl původně na Kubě, je známý také jako Alzumab. Jedná se o monoklonální protilátku vytvořenou Imunologickým ústavem v Havaně, která se využívá zejména proti lupénce. Kuba s tímto přípravkem experimentuje od počátku koronavirové pandemie – už na konci května oznámila, že tento lék podávaný od začátku dubna dokáže zklidnit takzvanou cytokinovou bouři, tedy nadprodukci cytokinů, jež způsobuje závažný průběh onemocnění a poškozuje životně důležité orgány.

Naděje pro nemocné

Lékaři a vědci bedlivě sledují testy tohoto přípravku, který by mohl být jedním z prvních ověřených léků na nemoc covid-19, se kterou zemřelo po celém světě přes 561 tisíc lidí. Koronavirem, který v některých případech nemoc způsobuje, se infikovalo celosvětově 12,5 milionu lidí. Indie je co do absolutního počtu prokázaných nakažených třetí nejvíce zasaženou zemí po USA a Brazílii, dosud se tam SARS-CoV-2 potvrdil u téměř 821 tisíc lidí, z nichž přes 22 tisíc nákaze podlehlo.

Podle nedávné britské studie prokázal účinek při léčbě nakažených koronavirem také kortikoid dexametazon s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
včera v 10:03

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025
Načítání...