V Česku se bude zkoumat DNA tygrů z celého světa. Má to odhalit jejich pašování

8 minut
Zkoumání tygří DNA v ČR
Zdroj: ČT24

V České republice se budou analyzovat vzorky DNA tygrů. Prosadila to česká delegace na konferenci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Ženevě.

Strany úmluvy CITES budou posílat do Česka vzorky ze živých tygrů, včetně zabavených exemplářů či produktů s podezřením na obsah tygří DNA. Vzorky budou využity pro genetický projekt TigrisID, jehož cílem je vyvinout nové forenzní přístupy umožňující účinnější boj proti nelegálnímu obchodu s tygry a produkty z nich.

Jde například o metodu zjišťování DNA ve zpracovaných produktech, jako jsou tygří vývary a bujony zachycené v ČR při loňském zásahu celní správy a České inspekce životního prostředí (ČIŽP), možnost přiřazení DNA k jednotlivým exemplářům či vývoj databáze o dědičné informaci jednotlivých tygrů.

„Ta laboratoř se stane referenční laboratoří, kam se budou sbíhat vzorky,“ říká forenzní genetik Daniel Vaněk, který byl hostem pořadu Události, komentáře. „V České republice probíhá něco, co se dělalo v devadesátých letech, když se dělaly identifikační systémy, které se používají v kriminalistice,“ vysvětluje expert.

DNA amurského tygra byla popsána roku 2013, nepálského tygra teprve vloni. Díky tomu teď vědci mohou vytvořit identifikační systémy a propojit třeba mast vyrobenou z tygra prodávanou v Číně s konkrétním tygrem, z něhož tento produkt pochází.

Daniel Vaněk věří, že tento posun může výrazně snížit množství pytláctví: „Třeba tygří dráp zadržený na letišti kdekoliv po světě můžeme propojit s tím konkrétním tygrem,“ uvedl. „Čím více vzorků tygrů zajistíme, tím větší bude šance, že se zredukuje tento nelegální obchod,“ dodal.

Mezinárodní spolupráce

„Tento výzkumný projekt běží již několik let, je realizován laboratoří Forenzní DNA servis ve spolupráci s ČIŽP a financován v rámci bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra. Do projektu jsou zapojeny české zoologické zahrady, které poskytly vzorky svých chovaných zvířat, evropské zoologické zahrady, spolupracuje rovněž Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA),“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) uvítala rozšiřování databáze o genetické informace tygrů, podle ní to pomůže monitorovat nelegální obchod s touto ohroženou kočkovitou šelmou.

„Jako vědecký orgán CITES pozorně sledujeme obchod s ohroženými druhy včetně tygra, vyhodnocujeme jej a vydáváme obecná doporučení k jeho rozumné regulaci pro MŽP,“ poznamenal vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce Jan Plesník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 15 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...