V Brazílii objevili případy, kdy se lidé nakazili dvěma variantami covidu současně. Zvyšuje to hrozbu rekombinace

Lékaři v Brazílii našli první dva případy, kdy se lidé současně nakazili dvěma různými variantami covidu-19. Podle vědců je to varovný signál, že by mohlo docházet k takzvané rekombinaci virů.

Stanice CNN informovala, že v obou případech se jednalo o ženy po třicítce, které měly typické mírné až středně těžké příznaky podobné silnější chřipce. Netrpěly tedy závažným onemocněním a ani jejich stav nevyžadoval hospitalizaci.

Analýza ukázala, že u jedné ženy byly přítomny dvě varianty přítomné od začátku pandemie, ve druhém případě byla žena nakažená původní variantou covidu a variantou nazývanou P.2, která byla poprvé odhalena právě v Brazílii.

Vědci popsali tyto dva případy objevené v brazilském státě Rio Grande do Sul v dubnovém vydání vědeckého časopisu Virus Research.

Rekombinací mohou vznikat nebezpečnější varianty

Podle této studie současná infekce dvěma nebo více různými kmeny zvyšuje možnost rekombinace genomů různých kmenů. A to znamená možnost vzniku nových variant koronaviru.

Rekombinace může virus změnit mnohem více než pouhé mutace – mohl by pak získat mnohem rychleji nebezpečné vlastnosti, jako je například ještě vyšší nakažlivost nebo schopnost odolávat protilátkám vytvořeným předchozí infekcí, nebo dokonce i vakcínám.

Při mutacích se mění vždy jen malá část genomu, nejčastěji jedno písmeno jeho genetického kódu – výsledkem je v drtivé většině nějaký chyba. Někdy se ale ukáže, že tato chyba ve skutečnosti přináší viru nějakou výhodu – a pak se začne tato varianta s mutací rychleji šířit. To byl příklad známé britské varianty, která během několika měsíců v Evropě v podstatě nahradila původní kmen koronaviru.

Při rekombinaci se ale celý jeden úsek může smazat – a nahradí ho jiný úsek. Taková změna může vytvořit velký problém, zejména pro protilátky, které už virus nepoznají.

Až doposud se jednalo jen o problém teoretický, byť vědci věřili, že se to stát může a vlastně se jen čekalo, než se to prokáže. Například rozsáhlý výzkum virologa Marka Denisona z Vanderbiltovy univerzity ukázal, že v laboratorním prostředí mají tři druhy koronavirů (včetně SARS-CoV-2) schopnost této kombinace a dělají to dost rozsáhle.

Obavy se naplňují?

„I když je hlášeno několik případů reinfekce, možnost souběžné infekce virem přidává nový faktor ke komplexní interakci mezi imunitními systémy a mutacemi hrotového proteinu viru SARS-CoV-2,“ napsali autoři studie.

Ještě než byly brazilské případy potvrzené, uvedla evoluční epidemioložka Katrina Lythgoeová z Oxford Big Data Institute v Británii, že takové současné infekce jsou výjimečné. „Ale nové nebezpečné variant nás naučily, že tyto výjimečné události mohou mít obrovský dopad,“ vyjádřila se pro The New York Times.

U rekombinací platí stejné pravidlo jako u mutací: tedy, čím více příležitostí má virus k tomu si to vyzkoušet, tím pravděpodobnější takový vývoj je.

Červnová studie virologa Vincent Munstera naznačuje, že to byla právě rekombinace, která umožnila novému koronaviru, aby se dokázal přenést ze zvířat na člověka.

Brazilská krize

Tato zpráva přichází ve chvíli, kdy je Brazílie těžce zasažená druhou vlnou nákazy. Sedmidenní průměr nových případů byl v zemi za uplynulý týden přes 65 tisíc, celkem již v Brazílii covidu-19 podlehlo přes 373 tisíc lidí.

Jednotky intenzivní péče a nemocnice po celé zemi se blíží své kapacitě a guvernéři, ministři zdravotnictví a starostové volají po restriktivnějších opatřeních, která by šíření koronaviru omezila. Guvernér státu Sao Paulo Joao Doria ve čtvrtek oznámil nová mimořádná opatření k uzavření tohoto nejbohatšího a nejlidnatějšího brazilského státu.

„Brazílie se hroutí,“ řekl na videu, které bylo zveřejněno chvíli před tiskovou konferencí o nových opatřeních – což je v nápadném rozporu s ujištěními brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella jen o den dříve.

„Náš zdravotní systém je velmi zasažen, ale nezhroutil se, ani se nezhroutí,“ tvrdil ve středu Pazuello, který rostoucí počet hospitalizací a úmrtí v zemi připisuje „hlavně novým variantám koronaviru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled