V Brazílii objevili případy, kdy se lidé nakazili dvěma variantami covidu současně. Zvyšuje to hrozbu rekombinace

Lékaři v Brazílii našli první dva případy, kdy se lidé současně nakazili dvěma různými variantami covidu-19. Podle vědců je to varovný signál, že by mohlo docházet k takzvané rekombinaci virů.

Stanice CNN informovala, že v obou případech se jednalo o ženy po třicítce, které měly typické mírné až středně těžké příznaky podobné silnější chřipce. Netrpěly tedy závažným onemocněním a ani jejich stav nevyžadoval hospitalizaci.

Analýza ukázala, že u jedné ženy byly přítomny dvě varianty přítomné od začátku pandemie, ve druhém případě byla žena nakažená původní variantou covidu a variantou nazývanou P.2, která byla poprvé odhalena právě v Brazílii.

Vědci popsali tyto dva případy objevené v brazilském státě Rio Grande do Sul v dubnovém vydání vědeckého časopisu Virus Research.

Rekombinací mohou vznikat nebezpečnější varianty

Podle této studie současná infekce dvěma nebo více různými kmeny zvyšuje možnost rekombinace genomů různých kmenů. A to znamená možnost vzniku nových variant koronaviru.

Rekombinace může virus změnit mnohem více než pouhé mutace – mohl by pak získat mnohem rychleji nebezpečné vlastnosti, jako je například ještě vyšší nakažlivost nebo schopnost odolávat protilátkám vytvořeným předchozí infekcí, nebo dokonce i vakcínám.

Při mutacích se mění vždy jen malá část genomu, nejčastěji jedno písmeno jeho genetického kódu – výsledkem je v drtivé většině nějaký chyba. Někdy se ale ukáže, že tato chyba ve skutečnosti přináší viru nějakou výhodu – a pak se začne tato varianta s mutací rychleji šířit. To byl příklad známé britské varianty, která během několika měsíců v Evropě v podstatě nahradila původní kmen koronaviru.

Při rekombinaci se ale celý jeden úsek může smazat – a nahradí ho jiný úsek. Taková změna může vytvořit velký problém, zejména pro protilátky, které už virus nepoznají.

Až doposud se jednalo jen o problém teoretický, byť vědci věřili, že se to stát může a vlastně se jen čekalo, než se to prokáže. Například rozsáhlý výzkum virologa Marka Denisona z Vanderbiltovy univerzity ukázal, že v laboratorním prostředí mají tři druhy koronavirů (včetně SARS-CoV-2) schopnost této kombinace a dělají to dost rozsáhle.

Obavy se naplňují?

„I když je hlášeno několik případů reinfekce, možnost souběžné infekce virem přidává nový faktor ke komplexní interakci mezi imunitními systémy a mutacemi hrotového proteinu viru SARS-CoV-2,“ napsali autoři studie.

Ještě než byly brazilské případy potvrzené, uvedla evoluční epidemioložka Katrina Lythgoeová z Oxford Big Data Institute v Británii, že takové současné infekce jsou výjimečné. „Ale nové nebezpečné variant nás naučily, že tyto výjimečné události mohou mít obrovský dopad,“ vyjádřila se pro The New York Times.

U rekombinací platí stejné pravidlo jako u mutací: tedy, čím více příležitostí má virus k tomu si to vyzkoušet, tím pravděpodobnější takový vývoj je.

Červnová studie virologa Vincent Munstera naznačuje, že to byla právě rekombinace, která umožnila novému koronaviru, aby se dokázal přenést ze zvířat na člověka.

Brazilská krize

Tato zpráva přichází ve chvíli, kdy je Brazílie těžce zasažená druhou vlnou nákazy. Sedmidenní průměr nových případů byl v zemi za uplynulý týden přes 65 tisíc, celkem již v Brazílii covidu-19 podlehlo přes 373 tisíc lidí.

Jednotky intenzivní péče a nemocnice po celé zemi se blíží své kapacitě a guvernéři, ministři zdravotnictví a starostové volají po restriktivnějších opatřeních, která by šíření koronaviru omezila. Guvernér státu Sao Paulo Joao Doria ve čtvrtek oznámil nová mimořádná opatření k uzavření tohoto nejbohatšího a nejlidnatějšího brazilského státu.

„Brazílie se hroutí,“ řekl na videu, které bylo zveřejněno chvíli před tiskovou konferencí o nových opatřeních – což je v nápadném rozporu s ujištěními brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella jen o den dříve.

„Náš zdravotní systém je velmi zasažen, ale nezhroutil se, ani se nezhroutí,“ tvrdil ve středu Pazuello, který rostoucí počet hospitalizací a úmrtí v zemi připisuje „hlavně novým variantám koronaviru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...