V Brazílii řádí varianta covidu-19, která ohrožuje celý svět

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce. V Brazílii už po nákaze koronavirem zemřelo více než 312 tisíc lidí a denně přibývají více než tři tisíce dalších obětí; hůře na tom jsou jen lidnatější Spojené státy, napsal serverThe Wall Street Journal.

„Jsme tu v zákopech a vedeme válku,“ řekla sestra na pohotovosti nemocnice v jihobrazilském městě Porto Alegre Andréia Cruzová. Jen během posledních tří týdnů v okolním státě Rio Grande do Sul zemřelo po nákaze koronavirem na pět tisíc lidí – více než za poslední tři měsíce uplynulého roku.

Šíření viru v Brazílii může tuto zemi s 213 miliony obyvatel změnit na globální riziko pro veřejné zdraví. Takzvaný kmen P.1, který už byl zjištěn ve 20 zemích a minulý týden se jeho výskyt potvrdil v New Yorku, je podle nové studie až 2,2krát nakažlivější než předchozí verze koronaviru. U tohoto kmene je také až o 61 procent vyšší riziko, že se lidé nakazí opakovaně.

Kmen P.1 je nyní zodpovědný za většinu nově nakažených v Brazílii, kde mnoho lékařů uvádí, že přijímají vyšší počet mladších a jinak zdravých pacientů. Zhruba třicet procent lidí, kteří po nákaze koronavirem umírají, je nyní mladší 60 let.

Odborníci na otázky veřejného zdraví varují, že nejde jen o brazilskou krizi, a poukazují na všeobecnou lhostejnost v USA i dalších zemích vůči rizikům, která plynou z Latinské Ameriky a dalších nenaočkovaných oblastí světa. Brazílie zatím plně naočkovala necelá dvě procenta populace.

Pandemie neskončila

„Objevují se tlaky na vyhlášení, že pandemie už skončila, ale konec ještě není,“ řekl epidemiolog Harvardovy univerzity William Hanage. „Děsím se pomyšlení, co se stane, jestli se P.1 podaří proniknout na místa, která ještě nějakou dobu proočkována nebudou,“ dodal.

V nemocnici Moacyr Scliar ve městě Porto Alegre se lékaři snaží postarat o co největší počet pacientů, z nichž mnozí musí celé dny spát na židlích, zatímco lapají po dechu v rozpáleném nemocničním křídle. „Když se pohnu, buší mi srdce a těžko se mi dýchá,“ řekla třicetiletá Jeanne Silvaová s tváří zkřivenou bolestí, která už 30 hodin proseděla v křesle s kyslíkovými hadičkami v nose. „Jsem vyděšená,“ dodala.

Vědci uvádějí, že podle předběžných studií jsou existující vakcíny, které se ve světě používají, účinné i proti kmeni P.1. Budou ale potřeba další studie, které ověří, jestli nová varianta snižuje jejich účinnost. Čím déle bude mít koronavirus příležitost se šířit a mutovat, tím vyšší je možnost, že se objeví ještě agresivnější kmeny ohrožující pokrok očkování.

Varianta se mění – možná k horšímu

Ještě znepokojivější je skutečnost, že už začala mutovat i samotná varianta P.1 a vykazuje změny, které by ji mohly učinit ještě nakažlivější, uvedl Felipe Naveca, který pracuje pro zdravotní Nadaci Oswalda Cruze a vedl jeden z prvních výzkumů P.1. „Jestli koronaviru nezabráníme v oběhu, nepřestane se vyvíjet,“ dodal.

Laxní přístup k nošení roušek či respirátorů, nedodržování společenských odstupů a pomalé spuštění očkování pomohly Brazílii změnit v líheň nových variant viru, uvádějí vědci. Kmen P.1 se poprvé objevil v průmyslovém Manausu, odkud ho pravděpodobně řidiči nákladních automobilů nevědomky pomohli rychle rozšířit po celé zemi.

Co se ví o zatím nejhorší variantě

Tento kmen se objevil později než britská varianta B.1.1.7 a stále zůstává do jisté míry záhadou – částečně proto, že Brazílie provádí podstatně méně testů než Británie, a údajů je tedy méně. Zatímco vědci vědí, že P.1 je nakažlivější a náchylnější k opakovaným nákazám, zatím nedospěli k jednoznačné odpovědi, zda je také více smrtící.

3 minuty
Situace v Brazílii
Zdroj: ČT24

Lékaři v celé Brazílii, s nimiž mluvili novináři listu WSJ, nicméně potvrzují, že rizika kmene P.1 jsou zjevná a značná. „Máme tu pacienty, kteří nejsou obézní, nemají další přidružené choroby a nejsou staří, a přesto je virus přemůže,“ řekl doktor Diego Montarroyos Simões z jednotky intenzivní péče v nemocnici v severovýchodním městě Recife.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 18 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 19 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...