V Brazílii řádí varianta covidu-19, která ohrožuje celý svět

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce. V Brazílii už po nákaze koronavirem zemřelo více než 312 tisíc lidí a denně přibývají více než tři tisíce dalších obětí; hůře na tom jsou jen lidnatější Spojené státy, napsal serverThe Wall Street Journal.

„Jsme tu v zákopech a vedeme válku,“ řekla sestra na pohotovosti nemocnice v jihobrazilském městě Porto Alegre Andréia Cruzová. Jen během posledních tří týdnů v okolním státě Rio Grande do Sul zemřelo po nákaze koronavirem na pět tisíc lidí – více než za poslední tři měsíce uplynulého roku.

Šíření viru v Brazílii může tuto zemi s 213 miliony obyvatel změnit na globální riziko pro veřejné zdraví. Takzvaný kmen P.1, který už byl zjištěn ve 20 zemích a minulý týden se jeho výskyt potvrdil v New Yorku, je podle nové studie až 2,2krát nakažlivější než předchozí verze koronaviru. U tohoto kmene je také až o 61 procent vyšší riziko, že se lidé nakazí opakovaně.

Kmen P.1 je nyní zodpovědný za většinu nově nakažených v Brazílii, kde mnoho lékařů uvádí, že přijímají vyšší počet mladších a jinak zdravých pacientů. Zhruba třicet procent lidí, kteří po nákaze koronavirem umírají, je nyní mladší 60 let.

Odborníci na otázky veřejného zdraví varují, že nejde jen o brazilskou krizi, a poukazují na všeobecnou lhostejnost v USA i dalších zemích vůči rizikům, která plynou z Latinské Ameriky a dalších nenaočkovaných oblastí světa. Brazílie zatím plně naočkovala necelá dvě procenta populace.

Pandemie neskončila

„Objevují se tlaky na vyhlášení, že pandemie už skončila, ale konec ještě není,“ řekl epidemiolog Harvardovy univerzity William Hanage. „Děsím se pomyšlení, co se stane, jestli se P.1 podaří proniknout na místa, která ještě nějakou dobu proočkována nebudou,“ dodal.

V nemocnici Moacyr Scliar ve městě Porto Alegre se lékaři snaží postarat o co největší počet pacientů, z nichž mnozí musí celé dny spát na židlích, zatímco lapají po dechu v rozpáleném nemocničním křídle. „Když se pohnu, buší mi srdce a těžko se mi dýchá,“ řekla třicetiletá Jeanne Silvaová s tváří zkřivenou bolestí, která už 30 hodin proseděla v křesle s kyslíkovými hadičkami v nose. „Jsem vyděšená,“ dodala.

Vědci uvádějí, že podle předběžných studií jsou existující vakcíny, které se ve světě používají, účinné i proti kmeni P.1. Budou ale potřeba další studie, které ověří, jestli nová varianta snižuje jejich účinnost. Čím déle bude mít koronavirus příležitost se šířit a mutovat, tím vyšší je možnost, že se objeví ještě agresivnější kmeny ohrožující pokrok očkování.

Varianta se mění – možná k horšímu

Ještě znepokojivější je skutečnost, že už začala mutovat i samotná varianta P.1 a vykazuje změny, které by ji mohly učinit ještě nakažlivější, uvedl Felipe Naveca, který pracuje pro zdravotní Nadaci Oswalda Cruze a vedl jeden z prvních výzkumů P.1. „Jestli koronaviru nezabráníme v oběhu, nepřestane se vyvíjet,“ dodal.

Laxní přístup k nošení roušek či respirátorů, nedodržování společenských odstupů a pomalé spuštění očkování pomohly Brazílii změnit v líheň nových variant viru, uvádějí vědci. Kmen P.1 se poprvé objevil v průmyslovém Manausu, odkud ho pravděpodobně řidiči nákladních automobilů nevědomky pomohli rychle rozšířit po celé zemi.

Co se ví o zatím nejhorší variantě

Tento kmen se objevil později než britská varianta B.1.1.7 a stále zůstává do jisté míry záhadou – částečně proto, že Brazílie provádí podstatně méně testů než Británie, a údajů je tedy méně. Zatímco vědci vědí, že P.1 je nakažlivější a náchylnější k opakovaným nákazám, zatím nedospěli k jednoznačné odpovědi, zda je také více smrtící.

Nahrávám video

Lékaři v celé Brazílii, s nimiž mluvili novináři listu WSJ, nicméně potvrzují, že rizika kmene P.1 jsou zjevná a značná. „Máme tu pacienty, kteří nejsou obézní, nemají další přidružené choroby a nejsou staří, a přesto je virus přemůže,“ řekl doktor Diego Montarroyos Simões z jednotky intenzivní péče v nemocnici v severovýchodním městě Recife.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...