Umírá 4,8 procenta nakažených, čtvrtina infikovaných je na JIP. Nemocnice ve Wu-chanu popisuje zkušenosti s koronavirem

Čínská nemocnice poprvé informuje o tom, jak vypadají jejich zkušenosti s epidemií nemoci Covid-19. Nejnovější zpráva pochází z lékařského zařízení přímo ve Wu-chanu, který představuje epicentrum nákazy. Úmrtnost infikovaných se podle místních expertů pohybuje těsně pod pěti procenty a čtvrtina nakažených končí na jednotce intenzivní péče – nejčastěji kvůli problémům s dýcháním.

Epidemie nového koronaviru odborně nazývaného SARS-CoV-2 už nakazila přes pětačtyřicet tisíc osob a o život jich připravila asi jedenáct set. Překonala tak už množství mrtvých během epidemie jiného koronaviru SARS.

Nová zpráva popisuje, jak vypadala léčba 138 nemocných osob léčených přímo v centru epidemie, v čínském Wu-chanu. Kromě zkušeností lékařů s léčbou přináší také informace o tom, jak se nemoc šíří uvnitř nemocnic.

Podle týmu lékařů vedeného Č'-jung Pchengem z jedné z wuchanských nemocnic se asi 40 procent léčených osob nakazilo přímo v tomto lékařském zařízení. Mezi nimi bylo 17 pacientů, kteří se v zařízení léčili s jinými problémy, i 40 zaměstnanců nemocnice.

Tatáž nemocnice evidovala také vysokou úmrtnost nakažených. Vědci uvádějí, že zemřelo 4,3 procenta pacientů s nemocí Covid-19. Asi 34 procent nakažených se vyléčilo a mohlo nemocnici opustit. Zbytek infikovaných se stále léčí – pokud tedy některý z nich ještě zemře, úmrtnost nemoci dále vzroste.

Z čísel podle odborného webu Technologyreview vyplývá, že zatímco ve světě je úmrtnost na koronavirus minimální, lékaři ve Wu-chanu se s tímto problémem velmi potýkají. Město je v karanténě už od ledna, a podmínky pro práci lékařů se tím komplikují.

Co dalšího wuchanští lékaři pozorovali:

První příznaky: nejčastějším prvním příznakem nemoci Covid-19 je horečka; tu mívá téměř každý nakažený. Po horečce následují únava a suchý kašel. Menší část lidí dostane také průjem nebo trpí nevolností, a to ještě den nebo dva předtím, než se u nich objeví jiné symptomy.

Příchod do nemocnice: Průměrně trvalo sedm dní, než se nakažení od objevení prvních příznaků dostavili do nemocnice. Pro většinu bylo hlavním důvodem, že se jim špatně dýchalo. Zpráva nezohledňuje, zda se do lékařské péče rozhodli přejít dobrovolně.

Testování: Testy na přítomnost viru se provádí pomocí krčního výtěru. Odebraný vzorek se pak pomocí testu PCR zkoumá a hledá se v něm genetický materiál odpovídající viru.

Skenování hrudníku: Někteří pacienti, kteří podstoupili i vyšetření na počítačové tomografii, měli na snímcích černé skvrny na plicích; lékařům připomínaly matnici fotoaparátu.

Jednotky intenzivní péče: Čínský tým uvedl, že u čtvrtiny pacientů byl stav tak vážný, že skončili na jednotce intenzivní péče. Nejčastějším důvodem byl takzvaný syndrom akutní dechové tísně (ARDS) – ten bývá výsledkem nepřiměřené zánětlivé reakce v plicní tkáni. Plíce se při něm naplní tekutinou a ztrácejí schopnost pracovat s kyslíkem. A to zase mívá negativní dopad na další orgány a může vést i ke smrti. Pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče byla vyšší u pacientů, kteří byli v horším stavu.

Hrozba pro starší: Nemoc postihuje výrazně častěji starší osoby. Starší infikovaní mívají také těžší průběh nemoci. Věk osob, které se v této nemocnici léčily, se pohyboval mezi 22 a 92 lety, průměrný věk byl 56 let.

Léčba: Zpráva čínských lékařů uvádí, že jim chybí jakákoliv spolehlivá léčba, která by byla schopná nemoc léčit. Ve Wu-chanu dostává většina pacientů antivirotikum jménem oseltamivir, které ale podle tohoto výzkumu nemá viditelný léčebný účinek. Jinde se zkoušely další léky, mnohdy vyvinuté proti viru HIV. Pacienti v nejhorším stavu dostávají kyslíkovou terapii, která pomáhá jejich organismu zvládat nedostatek kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...