U Itálie objevili jedinečný korálový útes. Vydržel v moři, kde ostatní koráli vymřeli

Přírodovědci objevili v moři nedaleko italského města Monopoli neznámý korálový útes. V moderní době je to první korálový útes, který byl v italských vodách nalezen. Navíc je velmi neobvyklý.

Útes je velký nejméně 2,5 kilometru. Pozornosti běžných lidí i vědců unikal především díky svému nenápadnému zbarvení. Jedná se totiž o útes, který se nachází mnohem hlouběji, než se normálně korálové útesy vyskytují.

Jedná se o takzvané mezofotické útesy, které se nacházejí v hloubce asi 35 až 50 metrů pod hladinou. Kvůli tomu jsou vystaveny menšímu množství světla. Tento typ korálů je značně výjimečný – pro korály je strategie přežívání na takovém místě dost riziková. Nedostatek světla a energie z něj vedou k tomu, že mají méně zdrojů. Jenže jsou současně vystaveny menším rizikům, proto se jim tato evoluční hra může vyplatit.

„V průběhu 90. let jsem pracoval jako mořský biolog na Maledivách. Ale nikdy bych nevěřil, že najdu korálový útes o třicet let později na dohled od svého domu,“ řekl hlavní autor výzkumu Giuseppe Corriero.

Korálový útes u Itálie
Zdroj: Scientific Reports

Korály ve Středozemním moři

Středozemní moře bývalo v minulosti plné korálových útesů, ale drtivá většina jich už vymřela. Podle vědců by se ale v budoucnu mohlo podařit najít podobné, jako ty z okolí Monopoli. Tedy korály nenápadné, nebarevné a na první pohled ničím nepřipomínající nádheru z Rudého moře nebo australského Velkého bariérového útesu.

Jsou totiž tvořené takzvanými šestičetními korály, které jsou schopné žít ve značných hloubkách, ale nepotřebují symbiotické řasy. Proto jsou méně výrazné, netvoří kolonie a jsou vizuálně nenápadné.

Přírodovědci už rozpoznali i oba druhy, které tvoří základ tohoto korálového útesu. Jedná se o astrangii americkou a korál Polycyathus mullerae, který zatím nemá české jméno, byl totiž popsán až v druhé polovině 20. století. Ani jeden z nich normálně takové útesy, jako je ten italský, netvoří.

Popsaný útes je velmi silný, v některých místech má přes dva metry. Pro svou jedinečnost se stal úžasným místem, které už začali studovat mořští biologové. Ti by se rádi potápěli k útesu mnohem intenzivněji, aby detailně popsali jeho ekologii a také aby zjistili, zda není v ohrožení. Doufají také v další objevy, které tam na ně zřejmě čekají. 

Výzkum je důležitý především kvůli globálnímu ohrožení korálů probíhající klimatickou změnou. Zejména u Austrálie znamená pro korály oteplování problém: jsou-li dlouhodobě vystaveni vyšším teplotám, blednou a následně odumírají. Neznámá kolonie korálů, která se dokázala přizpůsobit změnám, jež ostatní korály zničily, je proto velmi důležitá – může pomoci s pochopením mechanismů, jimiž se korálové útesy adaptují.

Informace o výzkumu vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 20 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
6. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 23 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...