U Itálie objevili jedinečný korálový útes. Vydržel v moři, kde ostatní koráli vymřeli

Přírodovědci objevili v moři nedaleko italského města Monopoli neznámý korálový útes. V moderní době je to první korálový útes, který byl v italských vodách nalezen. Navíc je velmi neobvyklý.

Útes je velký nejméně 2,5 kilometru. Pozornosti běžných lidí i vědců unikal především díky svému nenápadnému zbarvení. Jedná se totiž o útes, který se nachází mnohem hlouběji, než se normálně korálové útesy vyskytují.

Jedná se o takzvané mezofotické útesy, které se nacházejí v hloubce asi 35 až 50 metrů pod hladinou. Kvůli tomu jsou vystaveny menšímu množství světla. Tento typ korálů je značně výjimečný – pro korály je strategie přežívání na takovém místě dost riziková. Nedostatek světla a energie z něj vedou k tomu, že mají méně zdrojů. Jenže jsou současně vystaveny menším rizikům, proto se jim tato evoluční hra může vyplatit.

„V průběhu 90. let jsem pracoval jako mořský biolog na Maledivách. Ale nikdy bych nevěřil, že najdu korálový útes o třicet let později na dohled od svého domu,“ řekl hlavní autor výzkumu Giuseppe Corriero.

Korálový útes u Itálie
Zdroj: Scientific Reports

Korály ve Středozemním moři

Středozemní moře bývalo v minulosti plné korálových útesů, ale drtivá většina jich už vymřela. Podle vědců by se ale v budoucnu mohlo podařit najít podobné, jako ty z okolí Monopoli. Tedy korály nenápadné, nebarevné a na první pohled ničím nepřipomínající nádheru z Rudého moře nebo australského Velkého bariérového útesu.

Jsou totiž tvořené takzvanými šestičetními korály, které jsou schopné žít ve značných hloubkách, ale nepotřebují symbiotické řasy. Proto jsou méně výrazné, netvoří kolonie a jsou vizuálně nenápadné.

Přírodovědci už rozpoznali i oba druhy, které tvoří základ tohoto korálového útesu. Jedná se o astrangii americkou a korál Polycyathus mullerae, který zatím nemá české jméno, byl totiž popsán až v druhé polovině 20. století. Ani jeden z nich normálně takové útesy, jako je ten italský, netvoří.

Popsaný útes je velmi silný, v některých místech má přes dva metry. Pro svou jedinečnost se stal úžasným místem, které už začali studovat mořští biologové. Ti by se rádi potápěli k útesu mnohem intenzivněji, aby detailně popsali jeho ekologii a také aby zjistili, zda není v ohrožení. Doufají také v další objevy, které tam na ně zřejmě čekají. 

Výzkum je důležitý především kvůli globálnímu ohrožení korálů probíhající klimatickou změnou. Zejména u Austrálie znamená pro korály oteplování problém: jsou-li dlouhodobě vystaveni vyšším teplotám, blednou a následně odumírají. Neznámá kolonie korálů, která se dokázala přizpůsobit změnám, jež ostatní korály zničily, je proto velmi důležitá – může pomoci s pochopením mechanismů, jimiž se korálové útesy adaptují.

Informace o výzkumu vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.